Čtenářka Ekonvalinka si obvykle předsevzetí nedává, ale tento rok učinila výjimku. Proč? Její pohár trpělivosti totiž přetekl a rozhodla se zapojit děti do chodu domácích prací...
Když ženě s domácností nikdo nepomáhá, je to někdy pořádná otročina. Čtenářka Ekonvalinka proto měla s letošním předsevzetím jasno...
Milá ženo-in,
nikdy jsem nějaká novoroční předsevzetí neprožívala, hubnout chci stále, bez ohledu na datum v kalendáři, ale ke konci loňského roku už jsem měla všeho tak nějak dost a řekla jsem si, že budu víc myslet na sebe a že se začnu konečně trošku hýčkat. Došlo mi to v předvánočním čase, kdy jsem zajistila Vánoce sedmi lidem od vánočního stromku, přes kapra a dárky, výzdobu bytu, nákupy až po přehrání koled před večeří. Sice to všechno dělám ráda, ale kromě toho chodím také do práce a mám spoustu normálních starostí a práce. Jediní, kdo mi pomáhají, jsou mí rodiče v důchodovém věku, jinak manžel je zcela pohlcen svou prací a děti jsou líné až běda a stále sedí u počítačů. Pohár mé trpělivosti přetekl ve chvíli, kdy za mnou manžel začal chodit a stěžoval si, že neví, co mi má koupit k svátku a k narozeninám. Mám to totiž tak nešťastně, že se jmenuju Eva a narodila jsem se na Nový rok, takže v jednom týdnu mám vlastně všechno. Svou rodinku jsem si tak „vychovala“, že mi k svátku a narozeninám ani nic nedávali. Najednou jsem si to uvědomila a přišlo mi to všechno líto. Když jsme si po svátcích v práci povídali, co kdo dostal a kolegyně se chlubily novými parfémy a dárky od manželů, já musela říct, že mi manžel nic nedal. Mohla bych si něco vymyslet, ale já ze zásady nelžu. Ježíšek tedy kolem mě proletěl s prázdnou, ale narozeniny už jsem tak nenechala. Řekla jsem jasně manželovi, že je mi to líto, že mi nic nedává a sám si klidně rozbaluje dárečky, jeho argument, že si stejně koupím co chci, neobstál. Nakonec se domluvil s dcerkou, že mi půjdou vybrat dárek. Je fakt, že jsem se „probudila“ až po dvaceti letech manželství, ale už si to ohlídám. Jsem odhodlaná zapojit děti do domácích prací, abych si vyšetřila čas na sebe a třeba si šla zacvičit nebo s kamarádkou na kafe. Myslím, že si to po těch letech stoprocentního servisu pro celou rodinu zasloužím.
Ekonvalinka
Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne 2. ledna 2012: Novoroční předsevzetí
Dnes se téma víc než nabízí...
- Dala jste si nějaké novoroční předsevzetí? A proč zrovna tohle?
- Povedlo se vám někdy novoroční předsevzetí?
- Redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): PREDSEVZETI
Nový komentář
Komentáře
Obávám se, že už se budou zapojovat velmi obtížně.
Moc Vám všem děkuji za podporu, zatím "držím" a to byste koukali, jaké je doma pozdvižení! Už jsem byla na zumbě a u holiče - doma sice došlo pití a šunka, ale co? Nejsem sama, kdo může zásobovat!
probuzená Ekonvalinka
Barbucháč — #5 souhlasím, po 20 letech se bude těžko zvykat na "jiné pořádky"
Paní bych to přála, aby uspěla, ale myslím si, že to nevydrží ani týden.
Proutek se má ohýbat dokud je mladý



Moje dcerka má 9 let a pomáhá doma, už umí okroužit brambory což mně hodně pomůže a letos chtěla dělat cukroví a dělala ho téměř sama
po 20ti letech moc nevěřím, že se tu výhybku podaří přehodit, ale úspěch přeju, to ano
Přeji Ti aby Ti to vyšlo, i když ze začátku to bude chtít hodně pevných nervů, ale když vydržíš úspěch se dostaví.Držím Ti všechny prsty co mám. Nepolevuj.
týjo, to je Utopie, žít si doma s mamaservisem... jsem zvědavá, jestli to odhodlání zapojit děti bude trvat a síla na výmluvy ratolestí bude bezedná! přeji ti to, snaž se vydržet
v podstatě smutný článek, ale předsevzetí výborné, jen ho dodržet, příští rok nám povíš, jak makala celá rodina