Za morální to sice naše společnost nepovažuje, ale přiznejme si, že se to děje dnes a denně. Možná je na vině i to, že zadaní muži jsou pro ženy daleko přitažlivější než ti volní.
Jak se vám líbí?
Na Oklahomské státní univerzitě v americkém městě Stillwater připravily výzkumnice pozoruhodný experiment, který vešel do dějin sociologie. Požádaly 184 studentů a studentek, aby se účastnili testu přitažlivosti.
Každý účastník jim vylíčil svého vysněného romantického partnera. Autoři studie mu pak na počítačové obrazovce představili jednoho muže nebo ženu, kteří by mohli vyhovovat požadavkům. Ve skutečnosti výzkumnice všem ukázaly téhož muže nebo ženu. Ovšem půlce dotazovaných řekly, že zobrazená osoba je zadaná, a druhé půlce, že je volná.
A světe div se, ukázalo se, že jakmile nezadané ženy slyšely, že zobrazený muž je volný, zaujal 59 % z nich. Zato když se o tomtéž člověku dozvěděly, že je zadaný, líbil se hned 90 %! U mužů nic takového roli nehrálo. Zadaná i nezadaná žena se líbila stejně.
Potenciál pro rozvraty
Proč se volným ženám více líbí zadaní muži? Soudí se, že zadaní muži se ostatním ženám jeví jako „prověření“ jinou ženou, navíc tito muži prokázali, že mají zájem o dlouhodobý partnerský vztah. Obojí je tedy pro ženu, která touží po schopném partnerovi, vlastně pozitivní informace.
Závěr
1. Nezadané ženy podceňují potenciál nezadaných mužů a jsou podvědomě náchylné k tomu, aby přebraly muže jiné ženě.
2. Muži poté, co se zadají, se mohou náhle stát přitažlivější pro další ženy, které by se o ně jinak nezajímaly. To vše samozřejmě napomáhá k bourání už existujících vztahů či rovnou manželství, i když to obecné morální normy odsuzují.
Myslíte si, že je to pravda? Už jste se někdy zapletla se zadaným mužem?
Nový komentář
Komentáře
linde — #47 Neházet všechny muže do jednoho pytle.

motojanie — #46 čtyři roky prdlajs doba. Jak dlouho byl ženatý, smím-li se zeptat? Aby to třeba po pěti letech neopakoval
Tak nevím dámy... Jeden původně ženatý se vlastně i kvůli mě vzdal právě všeho toho luxusu a rozvedl se. Dnes už jsme spolu skoro čtyři roky a jsme šťastní
Julča — #44 Souhlas.
Ano máš pravdu, do vztahu se ženáčem jde každá dívka, žena, jen tehdy když ví, že si chce užít a každý se pak chce vrátit domu.Ženatemu chlapovi jde o sex , o nic jiného tam nejde,užít si to mimo domova. Musí se stím počítat. Na vše ostatní je manželka- servis - žehlení,praní vaření, úkoly s dětma, ...
malvina — #43 Přemýšlelas někdy nad tím, že někdo nechce ženaté tahat od manželky? Každej snad ví, že ženatý chlap si chce jen užít, o nic jinému mu nejde, s tím se musí počítat. Nevěřím, že by si chtěl někdo tahat domů ženatého chlapa
Ženatí jsou nejlepší...pobavíme se a šup šup každý do svého....volní a svobodní by se chtěli stěhovat a bydlet a vařit a prát a rozhodovat o nás, na to já už nejsem...
Vlastně, když se zhluboka zamyslím, jeden ženatý muž je stále sluncem mého života. A jsem za to velmi ráda.
přímo ženatý ne, ale zadaný byl.
. Je to pryč, byla jsem mladinká a blbá, dnes bych z toho aspoň těžila.
Zapletla...bylo mi 17....a byla jsem do něj zamilovaná až po uši...vydrželo to celkem dlouho,ikdyž jsem věděla,že je ženatý....i teď,když spolu občas poklábosíme,jsem nervozní...byla to srdcovka jak hrom....a poprvé o rok dříve,a to jsem zjistila až po měsíci...sešli jsme se dvakrát a byla to nádhera,ale manželka byla chytřejší než on a přišla na to....takže to vyšumělo.....
Zapletla...bylo mi 17....a byla jsem do něj zamilovaná až po uši...vydrželo to celkem dlouho,ikdyž jsem věděla,že je ženatý....i teď,když spolu občas poklábosíme,jsem nervozní...byla to srdcovka jak hrom....
stalo - když mi bylo 17-to jsem o tom nevěděla, a pak 22 - to jsem věděla, ale neřešila. A pak jsem asi dostala rozum a už takové věci nedělám. A ani mne nelákají.
Tak já od pánů nežádám občanský průkaz, abych věděla mám-li se zaplétat či nikoli.
Buď to řekne rovnou dopředu, a je jasno, o jaký druh vztahu se bude jednat
nebo neřekne, a pak holt může nastat překvapení. To se mi přihodilo jen jednou (že nastalo překvapení, a navíc v choulostivé situaci), o to víc dramatické, že jsem byla turistka v cizí zemi, čili paní domácí měla hodně výhod na své straně.
Dimsy — #27



napodobne. Par jsem jich i rozvedla. Fakt jsem nechtela, blbi byli oni, ja jsem o ne nestala.
Ano a ne s jedním (ale ne zároveň
). Vždycky to bylo měsíce až roky platonické a pak...
Ale už to nedělám, bylo to víceméně k ničemu.
Sanci jsem mela, vycouvala jsem rychlosti blesku. S mym stestim bych jednou dopadla uplne stejne, kdybych nekomu odlakala chlapa.
Majkyy — #6 hapyend - pro koho??
Jednou nevědomky. A jsem fakt ráda, že jsem na to přišla včas - potkala jsem ho ve městě s manželkou a kočárkem. Takovej bídák to byl
evelyn — #10 přesně tak. Já bych to spíš viděla jako druh zodpovědnosti
- když nám jde jen o to jedno, chceme chlapíka, který dál nebude chtít víc. Tedy v to doufáme, pokud jsme taky šťastně zadané
ženáči