ses.jpg
Foto: Shutterstock

Luštěniny i semínka hrají v jídelníčku svoji důležitou roli a neměli bychom na ně zapomínat. Jsou zdrojem bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Řada lidí si k nim jen těžko hledá vztah a vybaví si úplně tu nejzákladnější surovinu, ba co nejhůř, třeba jen negativní podvědomé chuťové vjemy ze školní jídelny.

Semínka dýně
se2.jpg
Foto: Shutterstock

Dýně v české kuchyni zažívá boom. Kdo nevaří dýňovou polévku, jako by nerespektoval poslední gastronomické trendy. To, že dýně pozitivně působí na trávicí a vylučovací soustavu, protože ji z 90 % tvoří voda s množstvím vlákniny, je poměrně známé. Méně se však ví, že i jadérka lze úspěšně zužitkovat. Jejich opražením získáte zdravou pochutinu k televizi. Dýňová semínka jsou bohatá na vitamin E a A, kyselinu listovou či nenasycené mastné kyseliny. Jejich chroupáním se můžete zbavit zácpy a podpořit zdraví pokožky či nehtů. Semínka můžete využít i třeba na posypání domácího pečiva, do salátů či na ozdobu krémových polévek. V obchodech dostanete i dýňovou mouku, dýňové krekry nebo také extrudovaný chlebíček z dýně. 

Olejnatá semínka lnu
se3.jpg
Foto: Shutterstock

Naši předci dokázali tuto bylinu maximálně zužitkovat. Pokud pomineme, že své uplatnění našel len v textilním či papírovém průmyslu, tak se využíval hodně i v kuchyni. Nejčastěji jako olej, který byl a je ceněn pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Ty snižují hladinu tuků v krvi, krevní tlak, mají vliv na imunitní systém či pomáhají při redukci hmotnosti. Prostřídejte zprofanovaný olivový olej s tím lněným. Neprohloupíte! Co byste však o něm měli vědět? Lněný olej je velmi choulostivý a má krátkou trvanlivost, což se projeví žluknutím. Není vhodný pro teplou úpravu, ale vysloveně na „omaštění“ hotových pokrmů. Vynikne například s rýží či dušenou zeleninou. Lněná semínka jsou zdrojem bílkovin a vlákniny a jsou proto hodně vyhledávaná vegetariány. Použít je můžeme do domácího pečiva, salátů, cereálních kaší, smoothies či k zahuštění polévek. Chceme-li jejich potenciál opravdu využít, konzumujte je čerstvě podrcená.  

Římský hrách
se4.jpg
Foto: Shutterstock

Nic vám to neříká? Tak možná s cizrnou uspějeme více. Stejný název označující jednu a tu samou luštěninu, která je bohatá na bílkoviny a vlákninu. Ochutnat ji nemusíte jen v základní podobě. „Cizrnu, která je vyjma vlákniny a proteinu i zdrojem minerálních látek jako vápník, hořčík, draslík či železo, můžete do jídelníčku dostat i ve formě pekařských výrobků připravených z cizrnové mouky. Jejím smícháním s vodou získáte hmotu podobnou vaječné melanži, což využívají například vegani. Konzervativnější povahy ji mohou sníst ve formě obloženého extrudovaného křehkého chlebíčku, který zasytí, ale nezatíží žaludek. V neposlední řadě můžete cizrně propadnout ve formě celosvětově vyhledávaného hummusu. Ten je nesmírně výživný, v instantní podobě i rychlý na přípravu a má nepřeberné množství chuťových variací a ve spojení se zeleninou získáte opravdu zdravé jídlo,“ zmiňuje Martin Fuchs z Extrudo Bečice.

Čočka
se7.jpg
Foto: Shutterstock

Schválně, kolikrát do roka ji máte na talíři? Většina z nás čočku akceptuje zpravidla pouze na Nový rok. Chyba. Čočka obsahuje nejvíce železa ze všech luštěnin. Reguluje fungování střev a zvyšuje vitalitu ledvin. Lidé ji často zavrhují kvůli nadýmavým účinkům. Věděli jste, že namáčení čočky se nedělá prioritně kvůli změknutí luštěniny, ale právě kvůli tomu, že vylouhováním čočka ztrácí své nadýmavé účinky? „Existují přímo druhy, které tuto obávanou vlastnost nemají. Řadí se k nim například červená či černá čočka tzv. Beluga. Kdo přesto čočku neocení jako přílohu, nebo součást salátů, může ji akceptovat ve formě mouky. Čočková mouka nadchne všechny, kdo se vyhýbají lepku. Dá se použít pro slané i sladké pečení, ale i pro zahuštění omáček. A čočkové chipsy k pivu či vínu vás určitě přesvědčí o jejím zařazení do jídelníčku a přehodnocení stravovacích návyků,“ dává tip Martin Fuchs. 

Zlatá kukuřice
se5.jpg
Foto: Shutterstock

Kukuřice je ceněna kvůli vysokému množství vitaminu skupiny B, a tak ji můžeme v našem jídelníčku pro pestrost tu a tam zohlednit. Z kukuřičné mouky si můžete nachystat typická mexická jídla, jako jsou nachos či tortilly, americký kukuřičný chléb či tradiční italskou polentu. „Děti uvítají asi více spíš lehké kukuřičné křupky, popcorn, nebo řízečky obalované v křupavé kukuřičné strouhance. Chcete-li připravit zdravější verzi řízečků či obalované zeleniny, tak volte pečení na sucho v troubě. Nicméně bezlepková kukuřičná strouhanka má menší savost a oceníte i lepší přilnavost, než je tomu u klasické strouhanky z bílého pečiva,“ zmiňuje Martin Fuchs a dodává: „pro chuťové ozvláštnění můžete do kukuřičné strouhanky přidat exotické koření, jako je paprika, chilli, adžika či kurkuma.“ 

Teff, luštěnina budoucnosti
609e507145847blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Teff chutná po oříšcích, zrníčka teffu v barvě slonové kosti mají jemnější chuť, naopak tmavší varianty mají chuť zemitější. Zrníčka mají v průměru okolo 1 mm, a tak o teffu můžete slyšet i jako o trpasličím prosu. „Pro představu váha 1 zrnka pšenice se vyrovná 150 zrnkům teffu. Název je však co do významu zavádějící, neboť podle mnohých odborníků díky svým výživovým hodnotám aspiruje teff na plodinu 3. tisíciletí. Jedná se o bezlepkovou potravinu s výjimečnými nutričními hodnotami. Kromě vysokého obsahu železa, vápníku a vlákniny, obsahuje i antioxidanty či bílkovinu, která se v rostlinách vyskytuje spíše sporadicky. Proto teff zařazují do svých jídelníčků dietáři, celiaci, sportovci či vegetariáni,“ uzavírá Martin Fuchs. V jaké podobě si můžete teff dopřát? Vyzkoušejte třeba jemné teffové vločky, extrudované křupavé tyčky místo slaných pochutin či konvenčního pečiva, mouku pro pečení sladkých dezertů či slaných placek, rizoto či využijte teff jako přílohu či pro přípravu kaší.

Reklama