ear

Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Vaše dítě se někde nachladí, dostane rýmu a teploty, když se zdá, že už je z nejhoršího venku, teplota znovu vyskočí a dítě navíc začne být plačtivé a stěžuje si, že ho bolí ouško. Naložíte ho do auta a vaším cílem bude zřejmě ordinace ORL (ušní, nosní, krční).

Záněty středního ucha patří mezi nejčastější infekční onemocnění v dětském věku. Uvádí se, že až 62 % dětí do jednoho roku a až 84 % dětí do tří let věku prodělalo alespoň jednou akutní zánět středního ucha a výskyt v posledních 25 letech narůstá. Toto onemocnění patří u dětí mezi nejčastější bakteriální infekce a zároveň mezi nejčastější důvody předepsání antibiotik.

Nemoc se objevuje nejčastěji mezi 6. a 18. měsícem věku. Děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středouší před dosažením jednoho roku věku, často trpí záněty opakovaně. Častěji přitom postihuje chlapce než dívky.

Nemoc má několik různých forem, ale nejčastěji se právě u dětí setkáváme s hnisavým akutním zánětem.

Příčiny

Tato onemocnění jsou častou komplikací virové infekce horních cest dýchacích (chřipka, nachlazení…), kdy infekce způsobí otok v oblasti nosohltanu. Vlivem ztížené průchodnosti sluchové trubice vzniká podtlak. Pokud bakterie nebo viry z nosohltanu prostoupí sluchovou trubicí až do středního ucha, vzniká zánět. Rodiče to dětem nejčastěji vysvětlují zjednodušeně tak, že se jim rýma dostala do uší.

uchoNa vzniku akutního hnisavého zánětu se podílí velké množství faktorů. K nejčastějším patří infekce (obvykle bakteriální nebo virová), porucha funkce sluchové trubice, zbytnělá nosní mandle, rozštěp patra, stav imunity, alergie, zevní prostředí a někdy i sociální faktory. Vzhledem k častému výskytu středoušního zánětu u novorozenců a malých dětí je pravděpodobně nejdůležitějším faktorem strukturální nezralost a porucha funkce sluchové trubice, případně nezralost imunitního systému celkově.

Dalším z rizikových faktorů, jak už bylo řečeno, je dětský věk. Dalšími jsou například předčasný porod, nízká porodní hmotnost, nekojení.  Ač by vás to možná nenapadlo, i počet sourozenců hraje roli. Čím víc jich má, tím je riziko vyšší. Svou roli hraje i chladné počasí nebo pasivní kouření, jemuž své děti vystavují rodiče kuřáci. Za zmínku stojí i používání dudlíků. „Když má dítě rýmu a dáte mu dudlík, nemůže pořádně dýchat pusou, protože tam je ten dudlík, a nemůže dýchat pořádně ani nosem. Uvnitř celé soustavy se pak tvoří podtlak, který může tu infekci vtáhnout až do středního ucha,“ vysvětluje ušní lékař Viktor Chrobok.

Příznaky

Prudké hnisavé středoušní záněty se projevují typickými místními i celkovými příznaky. V případě místních jde o bolest, tlak a šelest v uchu, otok a zarudnutí, hnisavý výtok z ucha či nedoslýchavost. Při vyšetření otoskopem (ušním zrcátkem) je rovněž patrný zarudlý bubínek.

V rámci celkových příznaků se pak objevuje teplota, nechutenství, závrať, zvracení nebo průjem, podrážděnost, pláč.

U dětí do dvou měsíců se záněty projevují především příznaky zánětu horních cest dýchacích a horečkou. V tomto věku se jedná zejména o chlapce, kteří zároveň trpí zánětem průdušek a průjmy. Na druhé straně u 70 % případů bakteriálních zánětů středního ucha u kojenců nejsou přítomny horečky ani změny v krevním obraze.

Léčba

Se zánětem středního ucha se můžete vypravit k pediatrovi, ale lepší řešení je odborný lékař na ORL, který si dokáže poradit i s komplikovanějším onemocněním.

uchoMezi hlavní způsoby léčby patří užívání antibiotik a proříznutí bubínku. Antibiotika mohou pomoci v případě, že je zánět způsobem bakteriemi (nejčastěji některý z druhů pneumokoka). Antibiotika je třeba užívat s rozmyslem, protože, jak známo, dochází k rezistenci oněch mikrobů – na antibiotika si zvyknou, vytvoří si proti nim bariéru, a sníží tak jejich účinnost. Dále jsou vhodné léky proti bolesti, kapky do nosu, a v případě výtoku z ucha také ošetřování zvukovodu. Při proříznutí bubínku jehlou dojde k uvolnění nahromaděného sekretu ze středoušní dutiny.

Někdy rodiče léčí zánět „podomácku“ přiložením teplého obkladu, který má zánět z ucha „vytáhnout“. Řeč je o protržení bubínku a odtoku sekretu. Většina lékařů však s touto metodou nesouhlasí. „Když se bubínek protrhne, zůstane v něm větší díra, než kdyby byl chirurgicky rozříznut v ordinaci. Takové zranění se také hůře hojí a v těch vážnějších případech můžeme hovořit i o poškození sluchu,“ tvrdí odbornice Zuzana Králová a dodává: „Použít ale můžete obklad studený, který nejen zánět zastavuje, ale zároveň uleví od bolesti.“

Prevence

Záněty středního ucha mohou být doprovázeny bolestí, opakovaným užíváním antibiotik, zhoršením sluchu a mohou mít vliv na vyjadřovací a komunikační schopnosti dítěte. Je proto důležité věnovat se hlavně jejich prevenci. Prevence zánětů středního ucha jako takových je založena na zásadách správné životosprávy a předcházení zánětům horních cest dýchacích. Svou roli hraje i správná technika smrkání a kapání nosních kapek.

Další z možností je očkování. Nelze sice očkovat proti zánětům středního ucha, ale existuje očkování proti jedné z nejčastějších příčin zánětů bakteriálního původu – proti pneumokokovi. Kromě zánětů středního ucha navíc poskytne ochranu i před řadou jiných nemocí (například pneumokoková meningitida).

U chronických a často se vracejících zánětů je možné přistoupit k odstranění nosních mandlí, operace bubínku, při níž je zavedená ventilační trubička, nebo operace spánkové kosti.

Měla jste zánět středního ucha? A co vaše děti? Nechala byste je očkovat?

Reklama