Akutní zánět středního ucha je virové či bakteriální onemocnění, které způsobuje bolestivý a často hnisavý zánět sliznice středního ucha.

Co je zánět středního ucha

Akutní zánět středního ucha (latinsky otitis media acuta, OMA) je virové či bakteriální onemocnění, které způsobuje bolestivý a často hnisavý zánět sliznice středního ucha. Často jde původně o virovou infekci horních cest dýchacích, která do středouší pronikne zvukovodem (Eustachova trubice) či hematogenně a následuje bakteriální infekce.

"Zánět středního ucha mívá náhlý silný nástup a zejména ve své počáteční fázi bývá velmi bolestivý. Při správné a včasné léčbě se však zpravidla vyléčí rychle a bez komplikací. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je pouze infekce, která jej vyvolala", vysvětluje MUDr. Veronika Horáková, praktická lékařka pro dospělé a lékařka pracovnělékařských služeb EUC PLS. 

Zánět středního ucha u dětí a dospělých

Otitida se s velkou převahou vyskytuje u miminek, tedy kojenců a batolat. S narůstajícím věkem pak frekvence výskytu klesá, přičemž průměrně alespoň jeden zánět středního ucha prodělá až 75 % populace. U malých dětí často bývá oboustranný, přičemž čím nižší je věk pacienta, tím pravděpodobněji se středoušní zánět může později vracet.

Všeobecně je výskyt četnější v zimním období a též u dětí, které navštěvují kolektivní zařízení (školky atp.), případně žijí v horších hygienických podmínkách. Ačkoliv jde o nemoc typickou spíše pro malé pacienty, potkat může i dospělé, např. v případě nedostatečného odpočinku při zánětu vedlejších nosních dutin, při změnách tlaku vzduchu nebo onemocnění zubů, mandlí či hrtanu.

Chronický zánět středního ucha je obvykle bez teplot či horeček, nebývá tak bolestivý a projevuje se spíše pálením či svěděním v uchu.

Zánět středního ucha a příznaky

Při akutním zánětu středního ucha se mohou objevit následující příznaky:

  • bolest ucha – typický příznak jen u cca 50 % dětí s akutním zánětem středního ucha;
  • náhlá ztráta sluchu spolu s infekcí dýchacích cest (těžko identifikovatelné u velmi malých dětí);
  • průjem – průvodní příznak u kojenců;
  • náhlý výtok z ucha – může se objevit i po relativně nenápadných příznacích;
  • neklid a poruchy spánku, silný křik;
  • citlivost na dotek;
  • bolesti hlavy a břicha;
  • nechutenství a zvracení;
  • zvýšená teplota, až horečka

Akutní zánět středního ucha lze usuzovat na základě bolesti, zčervenání, zahřátí a napuchnutí okolní kůže či sliznice. Pokud nateče zvukovod, nemohou tekutiny a hlen odtékat a nakupí se ve středním uchu. Je-li tlak v uchu přílišný, může se vytvořit trhlinka na ušním bubínku a zánětlivá tekutina vytéká ven. Trhlinka v bubínku obvykle bez problémů zaroste. Zánět středního ucha se prakticky neobjevuje bez rýmy.

Chronický zánět středního ucha je obvykle bez teplot či horeček, nebývá tak bolestivý a projevuje se spíše pálením či svěděním v uchu. Dále může pacient pociťovat zalehlé ucho, šumění nebo tlak v uchu. Chronický zánět středního ucha u dospělých i dětí může též způsobovat nedoslýchavost.


63d7c47f2f0c2obrazek.jpg
Foto: Unsplash.com

Průběh a délka trvání zánětu středního ucha

Klinický průběh zánětu středního ucha lze rozdělit do následujících období:

  • První období – zánět se vyvíjí a stupňuje až ke spontánní perforaci. Často začíná bodavou bolestí a pocitem zalehlého ucha při akutní rinofaryngitidě. Teplota stoupá, objevuje se nechutenství, zácpa a zvracení. Bolest v uchu a okolí je zde hlavním příznakem, při spontánní perforaci (protržení) mizí s výtokem hnisu. Horečka je v lehčích případech mírná, u těžších stoupá i přes 39 °C.
  • Druhé období – začíná perforací se zlomem ustupujících akutních příznaků. Výtok z ucha je hlenohnisavý a bez zápachu. Bolesti se mírní, teplota klesá, celkový stav se zlepšuje, vrací se chuť k jídlu, upravuje se spánek. Porucha sluchu trvá, ale nehorší se, přičemž cca po týdnu se výtok z ucha zmírňuje a sluch se napravuje.
  • Třetí období – příznaky mizí zcela, místní zánětlivé změny ustupují a výtok se postupně vytrácí. Perforace se uzavírá a též ostatní změny na bubínku mizí. Při nekomplikovaném průběhu se zánět hojí zhruba po 3 týdnech, sluch se může obnovit později.

Diagnostika a léčba zánětu středního ucha

Akutní zánět středního ucha většinou provází typické obtíže. Lékař stanoví diagnózu pomocí otoskopie čili vyšetření ušního bubínku otoskopem. Diagnózu lze často potvrdit pouze vyšetřeními pomocí speciálních nástrojů (např. tympanometr).

63d7c498de82aobrazek.jpg
Foto: Unsplash.com

Cílem léčby je pak zmírnění příznaků zánětu, urychlení vstřebávání středoušního sekretu, vyléčení převodní nedoslýchavosti, minimalizace návratnosti nemoci, komplikací a jejich následků. Léčba se vždy odvíjí od věku pacienta a závažností onemocnění. Od nepříjemných příznaků lze dočasně ulevit pomocí studených obkladů.

Při nehnisavé variantě se podávají kapky do nosu. Bolest a horečku lze snižovat podáním analgetik, antipyretik nebo kombinací obou (ibuprofen, paracetamol). Jedná-li se o hnisavý bakteriální zánět, obvykle se nasazují antibiotika či antibiotické kapky do uší. Pokud hnis v uchu utlačuje bubínek, zánět je nutné odstranit propíchnutím bubínku a odsátím hnisu (paracentéza, lidově pak píchání ucha). Tento zákrok přináší velikou úlevu od bolesti.

Přechodu akutního zánětu středního ucha v chronický lze předejít pouze řádným ukončením léčby akutního zánětu a dobráním všech medikamentů. Důležitou součástí léčby je též udržování čistého zvukovodu, provádění správného způsobu smrkání (z jedné nosní dírky) a péče o dutinu nosní (proplachy konvičkou, mořskou vodou, nosní kapky lepší nežli sprej, jejích aplikace v leže).
 
Domácí léčba a babské rady při zánětu středního ucha

Při zánětu středního ucha se v žádném případě nedoporučuje spoléhat na samoléčbu, přírodní léčbu či ověřené babské rady jako např. vkládání česneku do ucha atp. Již při pouhém podezření na akutní otitidu je vždy třeba vyhledat lékaře (zvláště u malých dětí), který provede odbornou diagnostiku a navrhne adekvátní způsob léčby.
 
Komplikace středoušního zánětu

Dítě reaguje na zánětlivé ložisko v těle jako celek. Proto je při každé nejasné horečnaté chorobě u novorozence či kojence, který v noci pláče, je neklidný, případně zvrací či ubývá na váze, třeba brát v potaz i onemocnění uší.

Neléčený zánět středního ucha může způsobit velmi vážné komplikace – např. protrhnutí ušního bubínku v důsledku hnisu (vede až k ohluchnutí) nebo zánět kostí za uchem přecházející až v zánět mozkových blan. Protože se v blízkosti středouší nachází lícní nerv, může též dojít k jeho dočasné obrně.
 
Kdy se zánětem na pohotovost

Otitidu není radno podceňovat. Zvláště v případě malých dětí je tedy vždy nezbytné vyhledat lékařskou pomoc a podstupovat stanovená vyšetření. To je totiž jediný možný způsob záchytu eventuálních rozvíjejících se komplikací.

Lékaři též apelují, aby pacient vždy dobral předepsaná antibiotika – i přes rychle ustupující příznaky. Dojde-li k náhlé explozi bolesti s prudce stoupající teplotou v noci, doporučujeme urychlenou výpravu na pohotovost.
 
Jaká existuje prevence

U malých dětí je (např. kromě správného polohování při kojení) důležitým opatřením i rozumná ochrana uší a rozumné otužování dítěte. Taktéž u dospělých je vhodnou prevencí zvyšování odolnosti organismu, postupné otužování i předcházení rýmě a jiným zánětům.

Velice důležitá je péče u dutinu nosní, zejména v ranní fází akutní infekce horních cest dýchacích.

V současnosti je možné děti proti pneumokokovým infekcím chránit očkováním již od 2 měsíců věku. Přístup lékaře k pacientovi v léčbě středoušního zánětu musí být velmi individuální. Jen vstřícná spolupráce pediatra, praktického lékaře, otorinolaryngologa a mikrobiologa přinese úspěch ve smyslu snížení rizika přechodu akutního zánětu v chronický.

Zdroj informací: tiskové materiály, EUC, MUDr. Veronika Horáková