„Tehdy pětiletá Julinka měla den před Vánocemi jeden den teplotu. Nikterak vysokou, ale polehávala a víc spala. Další den už byla fit. Deset dní po teplotě přišlo kulhání. V noci za námi přišla do postele, že ji bolí nožka, ale spokojeně usnula a spala až do rána. Na snídani už šla ale pajdavou chůzí a smála se, že chodí jako babička. Já už ale byla lehce nervózní,“ vzpomíná na první příznaky u své dcery maminka, blogerka a současně i dětská lékařka MUDr. Michala Knězková, která neotálela a navštívila dětskou chirurgii. Tam holčičku důkladně prohlédli a po vyšetření ultrazvukem a rentgenem byla diagnóza jasná – postinfekční zánět kyčelního kloubu.

641c344bac057obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Proč zánět kyčelního kloubu vzniká?

„Kyčelní kloub je v dětském věku velmi náchylný k řadě onemocnění, některá z nich mohou znamenat trvalé a závažné postižení kloubu. Zdaleka nejčastější příčinou transientní synovitidy (přechodný, akutní zánět kloubní výstelky kyčelního kloubu, pozn. red.) je virový infekt horních dýchacích cest, chřipková onemocnění a zánětlivá onemocnění gastrointestinálního traktu. V kyčli vzniká neinfekční zánětlivá reakce, kloubní výstelka produkuje výpotek, který se postupně vstřebá,“ vysvětlují lékaři ortopedického oddělení krajské nemocnice Pardubice. Dítě si podle nich obvykle stěžuje na bolest v kyčli, stehně nebo koleni, kulhá nebo se nemůže na končetinu postavit, jsou omezeny pohyby, především rotace. Úlevu pak přináší pokrčení končetiny v kyčli a koleni.

Jak onemocnění léčit?

Léčba vyžaduje klid na lůžku (nebo v sedě) a užívání léků proti bolesti a zánětu. Chůze by totiž malému pacientovi uškodila. Pokud je v kloubu zánět, působí destruktivně a daný kloub ničí. „Jakmile na sonu zjistila paní doktorka přítomnost tekutiny v kloubu, usedla Julinka na vozík a zbytek vyšetření už probíhalo bez zatěžování nožky nášlapem,“ potvrzuje běžný postup i doktorka Knězková. Bez chůze se tak dítě musí obejít i dva a více týdnů – podle toho, jak se kloub dává do pořádku.

Pomoci od bolesti může i radikálnější postup. „Výpotek v kyčli se obyčejně za několik dní vstřebá. Je-li však na ultrazvuku patrná náplň, je dobré provést punkci. Jednak se dítěti uleví – kyčelní kloub má velmi malý vnitřní prostor, náplň i několika mililitrů je velmi bolestivá, další výhodou punkce je získání materiálu pro další vyšetření - kultivační, mikroskopické, biochemické. V diferenciální diagnostice je třeba myslet na infekční coxitidu, osteomyelitidu, Perthesovu chorobu, lyskou borreliózu, revmatické onemocnění, hematologické onemocnění či nespecifický střevní zánět,“ vyjmenovávají pardubičtí ortopedové další možná onemocnění, za která může být postinfekční zánět kyčelního kloubu zaměněn.

U déle trvajících bolestí kyčle je podle lékařů třeba v první řadě myslet na již zmíněnou Perthesovu nemoc. I ta postihuje malé děti ve věku od 3 do 8 let, častěji chlapce. Průběh může být dlouhou dobu velmi nenápadný. Dítě si stěžuje na bolest kyčle, stehna nebo kolene, začne kulhat. Bolest se ale může projevit až později, takže hlavním příznakem zůstává kulhání.

Právě Perthesova nemoc byla také důvodem obav Julinčiny maminky. „Postižena může být jen část hlavice (epifýzy) nebo celá včetně růstové ploténky. Hlavice kosti stehenní ztrácí svůj (původně kulovitý) tvar a bortí se. U správné a včas zahájené léčby lze čekat velmi dobrý funkční výsledek, přesto nelze vyloučit vznik deformity hlavice, rozvoj časné artrózy v dospělém věku,“ vysvětluje doktorka Knězková a doporučuje všem rodičům, aby kulhání u svých dětí nepodceňovali. „Malé děti nemají na kulhání nárok,“ dodává.

Zdroj informací: MUDr. Michala Knězková - MK Life, OrtoWeb

Čtěte také: