Vždycky se na mě tak dívá, nedalo mi to a dala jsem se s ní do řeči.
Svěřila se mi, jak ji matka a ostatní příbuzní dohánějí k šílenství neustálými otázkami, proč už není vdaná, proč s nikým nechodí.
Sama cítí, že jí pomalu tikají biologické hodiny, kamarádky mají děti a ona je sama.
Je vysokoškolačka, nezávislá a zvyklá za sebe rozhodovat.
Nehledá si partnera pro obživu, ale pro pocit bezpečí, někoho, s kým by se podělila o něhu i běžné problémy.
Ale vhodní partneři nejsou.
Buďto jsou zadaní, a o ty nemá zájem.
Nebo jsou volní, ale touží užívat života a nehodlají se vázat manželkou a dětmi.
Nebo mají problém s alkoholem či drogami, event. jsou promiskuitní či homosexuálové. Uvažovala i o roli svobodné maminky, ale zatím to odkládá, protože si myslí, že dítě má právo na oba rodiče.

Jak jsme se tak bavily, přišla jsem na několik chyb.
1/ dává najevo svoji nezávislost. Říká, že nepotřebuje chlapa, aby po něm uklízela. 
2/ má o pár let starší svobodnou kamarádku a s tou chodí do společnosti a prohlašuje, že ji to vyhovuje
3/ o partnerovi má přesnou představu, v dnešní době dosti nereálnou
4/ je dobrá kamarádka, ke které se chodí všichni vyplakat, ale do takové se muži nemohou zamilovat

A co nejhorší, vyzařuje z ní beznaděj, a to taky odrazuje.

Nebo jak to vidíte vy?   

        
Reklama