První příklad z ciziny
Druhý příklad z našeho města
Podvodníci si vyhlédli starou paní z přízemí domu, kde se dělala rekonstrukce. Jednoho dne k ní vešla paní s listinami a pod záminkou kontroly vody v koupelně se tam s ní zavřela. Mezitím kdosi vešel, prohledal celý byt, sebral nějaké šperky a veškeré peníze. Stařenka to nahlásila na policii – nikdo se tam ani nepřišel podívat.
Na sociálce jí sdělili, že než si sežene nutná potvrzení, uběhnou 2 měsíce, ona mezitím 2x dostane důchod a na nic nebude mít nárok.
Stará paní, aby vyhověla mladým, vyměnila krásný byt na Vinohradech za malý na sídlišti. Ztratila tím spojení se známým prostředím, kamarádkami.
Mladí jen sebrali peníze a více za ní nepřišli. Lidé z domu se jí začali vyhýbat, protože každého zastavovala a chtěla se bavit.
Časem za ní začal chodit vnouček – potřeboval prodat její byt…Stará paní spáchala sebevraždu.
Ruku na srdce – víme, jak žijí naši rodiče, babička, teta, nebo pán z přízemí?
Jsme ochotni se bavit s paní, co opakuje stále to stejné, když my spěcháme?
Všimneme si vůbec, že vedle nás někdo umírá?
Nepatří tento náš nezájem náhodou také do kategorie duševního týrání?
Nový komentář
Komentáře
Co je na tom případu č. jedna zarážejícího? Hladová zvířata se ozvou, nemocný starý člověk není vidět ani slyšet. Nehledejte za tím neúctu ke stáří ani upřednostňování zvířat, takhle to často je, že se problém člověka projeví díky zvířeti. Proto bych doporučovala všem starým lidem, kteří žijí sami, pořídit si aspoň pejska nebo kočičku - když se něco stane, sousedé vás najdou včas.
Stari neni radostne nejen kvuli reakcim okoli, ale i kdyz mate rodinu, ktera vas miluje a poskytne potrebnou peci, zdravotni problemy zivot cini tezko snesitelnym..I kdyz vyjimky potvrzuji pravidlo..
No, já si myslím, že se důchodu snad ani nedočkám. Třeba to bude lepší, zatím nemám našetřeno ani na domov důchodců
A to já jsem si vyhlídla místo domovu důchodců pěkný blázinec - velká zahrada, lavičky... Stejně se důchodu nemůžu dočkat v normálním stavu.
Budoucí důchodkyně: já mám taky v jižních čechách jeden domov důchodců vyhlídnutý... taky říkám, že raději s holkama (babkama) než na obtíž mladejm...
Sandy: Smutné.....ale docela Tě chápu.
Moje babička byla celý život skvělá. Žila vlastně jen pro nás-své děti a svá vnoučata a později pravnoučata. Když na stáří onemocněla, vyvstal problém, kdo se o ni bude starat. Vzala si ji k sobě má sestřenice, o které jsem si vždy myslela,že je to poletucha a vychcaná potvora. Když se začala starat o babičku nevycházela jsem z údivu. Tak skvěle o ni pečovala a tak krásné prostředí jí na sklonku života připravila,že jsem musela hluboce smeknout. Babička nakonec zemřela v nemocnici a za ruku držela moji sestřenku.
Myslim si, ze stari nemusi byt vubec smutne, uz mame s moji nejlepsi kamaradkou vyhlidnuty jeden pekny domov duchodcu, posazeny primo v lese, lavicky a prochazky kolem dokola, tam budeme ucucavat cinzanko, vzpominat na mladi a drbat, az se z nas bude kourit. Nevim, cim to je, v Kanade jsou ale stari lide hodne jini nez v CR. Babicky se nahodi od hlavy k pate do ruzoveho a vyrazi na dovolenou, dedeckove casto hraji golf (zde bezne dostupny a ne luxusni zalezitost), hodne chodi na dlouhe prochazky, proste jsou nesmirne aktivni az do vysokeho veku a v tom mozna bude to kouzlo. Na protivneho cloveka tu narazite jen vyjimecne, v obchodech si lide uhybaji a omluvi se, kdyz vam jenom narusi drahu vaseho pohybu. Teprve tady jsem si uvedomila, jak jsou na sebe lide v CR casto neurvali, viz prostredky MHD, frontove bojovnice atd. Nemuze to byt prece jenom dusledek komunisticke vychovy?!
Těm podvodníkům , dětem a vnukovi z 2 a 3 příběhu bych zpřerážela ruce a nohy.
Ono nezáleží na věku, ale na životním postoji. Mně je 23 a mám několik kamarádek (a to skutečných kamarádek) ve věku od 40 do 50 let, mají dcery skoro v mém věku, ale pokecám si s nimi stejně dobře jako s vrstevníky.
gryzli: Myslím, že lidí, kteří si líp rozumí s vrstevníky než s rodiči není jen mnoho, ale většina. A dokonce si myslím, že tak bylo i dřív. Neznamená to, že mám kamarády jaksi radši, ale že se s nimi logicky mnohem líp hledám (nebo ani hledat nemusím) společné téma. I když já si třeba s rodičema rozumím dost dobře oproti většině mých kamarádů. Je to těžký, oni je mají dost často rozvedený a to taky ztěžuje situaci.
Taky máme v baráku důchodce.
říká, že musí mít na dveřích přidělaný schůdek, protože je malinká, ale ví o všem. Často si ty dveře i pootevře, aby jí nic neuteklo. Jednou se mojí mamči ptala, jestli se rozvádím, že už tam dlouho mého muže neviděla :-) Děs běs
Meryl: Hmm, já nevím, zatím jsem s kočárem jela jenom jednou a to tramvají, ta nijak nezatáčela a nebyl to ten hlubokej kočár. Uvidíme až se k tomu dopracuju. Spíš mám problém s pouštěním těhotnejch. Pustím většinou ty fákt hodně těhotný a nebo dělám, že jsem vstala kvůli něčemu jinýmu. Mám strach, že pustím nějakou, co je jenom tlustá a ona se urazí
Přítelova sestřenice si nedávno prej koupila nějaký kratičký tričko a rovnou si ho nechala na sobě a pokladní jí povídá: "No jo, moje dcera je taky ve 4, měsíci a taky to takhle nosí." Ta se naštvala, mluvila o prodavačce jako o k***ě... 
K manželovi do čekárny chodí hodně starých lidí, někteří nic nepotřebují, ale chodí si tam popovídat, protože nějak vymizely ty kluby důchodců, radnice na to nemají peníze.
Stejně tak se stahují k Tesco autobusům, zdarma se tam svezou, pocourají, poklábosí a zdarma jedou zpět - alespoň jak to pozoruju tady u nás
Ježiš tak to je hrůza, takovéhle čtení ke kávě
Je mi těch starých lidí fakt líto
Ještě že ta naše babička po sedmdesátce a spoustě těžkých operacích zvládá s přehledem dirigovat celou rodinu a sledovat novinky z celého městečka
Veruška: Sorry, ale mě přijde divný, že by ženská s kočárkem měla mít výsadní právo na sezení. Proč? Místo na kočárek jistě, ale proč bych jí měla pouštět sednout?
Mě je starých lidí taky líto, ale těch, kteří jsou nemohoucní atd. Ti důchodci, co potkávám v obchodech a v MHD jsou opravdu děsní. O tom, jak se rvou na místo, kde sedím, už se psalo - ani berle je neodradí, přesně jak někdo psal: mladý=zdravý. Přitom babka má 2 berle, bus odjíždí, ona je dá do podpaždí a běží jak o život. Já bych takovou rychlost nevyvinula
Někdy mi přijde, že vše dělají naschvál - naschvál jezdí v dopr.špicce atd. Když jsem jela s kočárkem a dovolila si osazenstvo, co si dřeplo na místa pro matky s kočárkem je upozornit, ať se uhnou, vládla v buse velmi nepřátelská atmosféra. 
Nehledě na to, že důchodcům furt přidávají. Mě oslovení mladá paní nevadí, furt lepší než stará panno 
Medvěd: Moje prababi v jednom žila asi dvacet let, nejdřív totiž měla tuberkulózu a byla tam dlouho v sanatoriu a pak už nechtěla domů, nehledě na to, že se o ní neměl kdo starat, babi pracovala a nikoho jinýho neměla. Byla tam naprosto spokojená a když jsme jí o prázdninách vzali na pár týdnů na chatu, tak každej den destkrát opakovala, kdy už půjde domů. V dalším domě pracuje moje matka. Je tam jenom asi 12 babek a některé z nich chodí na noc a na víkend domů a děti je tam vozí jako do školky. Ale pár jich tam je furt. Asi před dvěma lety tam máma vzala i naší babi (tchýni) a tak si konečně trochu odfrkla teta, která se o ní starala 24 hodin denně. To prostě nejde.
Matka mýho přítele už teď v 49 letech prhlašuje, že nechce aby se o ní někdo staral a už má zálusk na jeden místní důchoďák. Ale ten asi bude tak drahej, že ho ze svýho budoucího důchodu neutáhne a to teď vydělává kolem 70.000,- měsíčně 
A že jsou lidi ke stáru zlí je známá věc. Naše babi by se vždycky rozdala, byla by o hladu hlvně aby komukoli jinýmu něco dala. A teď říkala máma že kouká jinejm bábám do talíře, jestli nedostaly o jeden lívanec víc, přitom si všechny můžou chodit přidávat do nekonečna a máma smaží a smaží. Ale je pravda, že tohle není úplně běžnej důchoďák.
Prostě mi nepřijde, že člověk, který dá rodiče do DD je nějaká
Je to opravdu hodne ruzne. Kdyz vidim v MHD babicku, ktera s namahou chodi, tak samozrejme hned misto uvolnim, ale kdyz pristoupi zmalovana "dama" kolem 70satky, tak to se teda ani nehnu, a prave tento typ by vas nejradsi z toho sedadla vynesl v zubech. Jednou v metru me dokonce jedna takova malem srazila holi do kolejiste, jak se hrnula k eskalatoru.Samozrejme v ranni spicce, to maji asi nejvic naspech.
faktem je, že o své nejbližší bychom se měli všichni postarat a nevyužívat jejich bezmocnosti. Pravda je ovšem taková, že dětičky a vnoučata si na své babičky a dědečky vzpomenou vždy, když přijde důchod, lidi jsou prostě hyjeny hnusné.