Najednou vlevo ode mne slyším hluk a zvýšené hlasy: „No to snad nemyslíte vážně. Co si to dovolujete?“ „Co, co…“ a bum!
Co se vlastně stalo?
Dva mladí lidé, hoch a dívka, se bavili a zároveň stáli u tyče tak, že jeden z nich zakrýval volné sedadlo. Byli zabráni do hovoru, že málem zapomněli vystoupit. Mezitím se zezadu hrnul starší pán a protože mu slečna dostatečně rychle neuvolnila místo (ono taky na I. P. Pavlova není snadné zrovna rychle vystoupit), vzal ji nákupní taškou po hlavě!
Mladí se ohradili, bodejť by ne! A jedinou odpovědí jim bylo: „ Ty…, ty…, nevychovanče! Mně je přes 80 let a ani mě nepustíte sednout!“
Pán si s pocitem vítězství a zadostiučinění sednul … a příští stanici vystoupil.
No comment.
Nový komentář
Komentáře
Někteří staří lidé umí být větší hulváti než ti mladší
růžička: jak já to znám, ta předsevzetí z 16 let, že budu jiná než máma ... ne všechno se povedlo
předpokládám, že většina lidí je slušně vychována lze se s nimi rozumně domluvit...
ale i ta starší generace by mohla občas oprášit zbytky své slušnosti a ne považovat každého mladšího 35 let za holomka a nezdvořáka...
no na jedné straně by se mláděž měla chovat trochu více ohleduplněji... to přece nikomu neublíží....
bledule: tady nikdo nenávistný není, jen vycházíme ze své zkušenosti
já ráda pustím kohokoliv sednout, i kdyby mi 20letá holka řekla, že jí je špatně. ale když si nade mne stoupně napučená bába, smrdí a okopává mě taškou nebo holí, to fakt nemám náladu jí pouštět, protože vím, že mi ani nepoděkuje a ještě se bude ksichtit. někdy si třeba čtu a nesleduju, kdy tramvaj zastaví na zastávce. satčí přece slušně požádat.... ale to většina dnešních důchodců neumí... myslej, že si můžou vše dovolit jen proto, že jsou staří...
ale jinak tě chápu
bledule: myslíš, že já taky někdy nejsem ztahaná, plný ruce nákupů, chřipka klepe na dveře a to je mi 23. jenže taška s nákupem přece není důvod k puštění sednout, podle mě... a co žensky co maj maly dítě - pustí šje sednout, protože se kvůli němu dneska nevyspaly??? to přece nejde takhle brát!
Ťapina: Když to jde, tak jasně. Když máš ale plné ruce tašek a ještě k tomu prcka, tak ho radši usadíš s těma taškama.
tánina: nejsi registrovana, tak se omlouvam, ze to napisu sem
...tusim nekde v Senovazne ulici
hul jsem nakonec koupila ve starozitnictvi...doufam, ze se tak ten obchod jmenuje...jakoze bazar s lepsim zbozim
Křečkomyš: Jenže podle přepravních podmínek (aspoň tady v Brně) dítě, které ještě neplatí jízdné, nemá nárok na vlastní sedadlo. To je tak těžké si sednout a prcka si vzít na klín? Já si nepamatuju, že bych jako malá seděla sama na sedačce, za to si pamatuju, jak jsme se s babičkou vecpaly vedle sebe na jednu a jelo se.
Paranoicus Maximus: že by dědkové s holí dorazili už i na ž-in???
Co se týče pouštění dětí, neviděla jsem to nikdy ráda. Jenomže jednou jsem jesla se svou malou neteří a byla jsem tak strašně ráda, když se mi ji podařilo vrazit na sedačku!!! Od té doby tak nekompromisní nejsem, vlastně ty mámy chápu. Je lepší ať to děcko sedí a nic se mu nestane než aby přelítlo celou tramvaj, když cukne.
růžička: to záleží na nás, ne??
Kateřina: asi máš pravdu. jsem zřejmě nepoučitelná optimistka...
Důchodci, to je kapitola sama o sobě. Nejsou sice všichni stejní, ale někteří
. Mám s nimi dost špatné zkušenosti.
emma: to je teda síla, takovýhle blbouny taky nesnáším ...
tak včera jsem byla v Ikee a viděla jsem jak takovej úplně typickej FRAJÍREK-HEJSEK s velkym bourákem (určitě nebyl jeho
) zaparkoval na místě pro invalidy. když vylezl z auta i se svojí blonďatou umělohmotnou kočičkou, šla jsem se ještě přesvědčit, jestli maj na okně značku invalidy. neměli. tak mu říkám, jestli si uvědomuje, že stojí na invalidnim místě a jestli ví, jaká je za to pokuta. ukázal na mě palec v sádře a řekl, že je invalida. oznámila jsem mu, že nemá na autě značku, tudíž nemá nárok na tohle místo. měla jsem zrovna v ruce mobil a tak s ním mávám, že jdu zavolat policajty. to už jsem si vyslechla, že jsem kun*a. šla jsem tedy pryč a fiktivně volala policajtům. pravda, trochu jsem se ho bála.
no, holka prej koukala jak vyoraná myš (no, třeba ani moc rozumu nepobrala 
) a on měl ještě nějaké kecy, tak holky mu ještě řekly, že asi neni moc inteligentní když umí jen takhle mluvit!
, ale byl tam zase jinej 
bez značky. takže prašť jako uhoď, ale myslim, že tenhle týpek už to nikdy neriskne. a ta holka s nim asi taky byla tak maximálně do večera 
jenže s ním stejným směrem šly moje kamarádky, které tam byly se smnou a šly do jiného obchodu. on se jich ptal, zda jsem jejich kamarádka. když přitakaly, oznámil jim, že jsem pí*a. holky neztratily duchaplnost a řikaj tý jeho přítelkyni: takhle s váma mluví? to vás teda letujem!!!
no sranda! když jsem tam šla asi za 15 minut zpátky, jeho auto už tam nestálo
werka:
Když jsem to tady četla, tak jsem si říkala, že to snad není možný, takové zážitky já vůbec neznám - ale nakonec - asi znám, jenom to nedovedu líčit tak dramaticky a po chvilce na to zapomenu.
Mně se zdá, že právě tohle je důvod, proč to dělají ti důchodci. Oni třeba žijou sami, nemají s kým mluvit, tak se jedou ráno pohádat v tramvaji a pak o tom každému na potkání vykládají a jsou hvězdy v tom svém mikrosvětě. Smutné.
Je to hrozný příběh,já naštěstí takové zkušenosti nemám protože bydlím na malém městě,ale důchodci mě štvou zase jinak.To je ale na jiné téma.