love

Kamarádka Běta si vždycky potrpěla na různé oslavy. Samozřejmě nemohl zůstat pozadu ani svátek zamilovaných. Bohužel, většinou se jí nedařilo tak, jak by si představovala.

Několikrát byla zrovna se svým přítelem „rozešlá“ a Valentýn akorát probrečela, protože vidět kolem sebe tolik červené a růžové barvy, vmíchané snad do všech věcí kolem, by rozeřvalo každou černou duši. Když chodila s Jarmilem, pozval ji na oslavu do baru, koupil jí cestou rudou růži a při odchodu mu ji omlátila o hlavu, protože jí sdělil, že jde o poslední společný tah s předstíranou láskou a že by rád zakotvil v úplně jiném přístavu. U moře s černoškou, se kterou se seznámil přes chat.

S Milanem chodila půl roku, když nastal den s velkým „V“. Rozhodla se ho podrobit menší zkoušce, což pro ni znamenalo hodně sebezapření. Nemohla skoro nikdy vydržet naskládat dotyčnému dárečky a očekávat stejný díl pozornosti. Samozřejmě se nejednou setkala s rozjařeným děkováním a malou lstí, zahalující totální zapomnětlivost. „Lásečko, ty jsi hodná. Na moje překvápko si počkáš až do odpoledne. Nebo víš co? Líp na večer, aby ses víc těšila.“

Běta nepatřila mezi úplně pitomé. Došlo jí, že od chlapů se pravidelných vzpomínek na svátky, narozeniny a výročí nedočká. Na Milana šla tedy opačně – musel přijít sám na to, co se slaví, a hodlala mu i nenápadně napovídat, aby si všiml, došel mu pravý důvod a mohli se společně radovat.  

Odpoledne po návratu z práce se oblékla do červených domácích kalhot a trička, vlezla do červených pantoflí a žádná odezva. Pak připravila odpolední kafča do hrnečků se srdíčky a nalepila Milanovi na popelník samolepku s amorovým šípem. Zase nic. V pět hodin šla kuchtit své valentýnské překvapení. Koupila si kvůli němu tři druhy párků, kdyby se bašta hned nevyvedla. Rozkrojila podélně párky, ne do konce. Rozříznuté konce otočila, spojila párátkem, položila na pekáček a  vklepla do každého vejce. Hotové pěkně načinčala na talíř - posypala vnitřek pažitkou – také se snažila dodržet srdcový tvar zeleného obrázku, a nesla milému.

„Já mám hlad,“ vzal si od ní příbor a oči mu těkaly vzrušením. Položila jídlo na stolek a čekala.

„Ses s tím nemusela tak patlat. Dík,“ prohlásil narychlo, když se na mžik zarazil, co se mu na talíři objevilo za umělecké dílo. Doprostřed mrskl dvě lžíce křenu a lžíci ostrého kečupu a víc ani slovo. Ládoval se a sledoval sportovní pořad. 

Když zůstal talíř prázdný, zvedl se a oznámil, že zajde do hospody na jedno točený.

„Hmm,“ odpověděla zklamaně Běta, ale sotva práskl dveřmi, uvědomila si, že ho snad konečně trkl Valentýn.

V jedenáct večer usínala v křesle a trpěla prohrou. Nemá ji rád. Nemiluje! Uvázala se tolik na valentýnský den, že brala nepřipomenutí jako zradu. V půl dvanácté zašramotily klíče v zámku. Milan se vnořil dovnitř posilněný několika pivy a nedal se odehnat, když chtěl Bětku políbit.

„Promiň, já netušil, že byl ten párek zamilovanej!“ hlesl, když se tvářila naštvaně. „Ale miluju tě stejně jako včera i minulý dny. Jo, a Standova manželka upekla srdce, postříkala ho šlehačkou a rozčilovala se, že ho půlku snědl na posezení. Prý Valentýn patří párům a měl počkat, až si na chvíli sedne. Chtělas půlku párkových srdcí?“

„Ne!“ vykřikla naštvaně a šla spát.

Původně se chtěla s Milanem rozejít, ale pak se radši rozkmotřila s nadměrným slavením. Ono se nic nemá přehánět...

A navíc za týden si vyjeli společně na výlet a on ji doma překvapil perníkovým srdcem. Nemohla z něho vydolovat, kde se mu ho povedlo tajně sehnat... Aspoň věděla proč – miloval ji.   

Margaretka

Čtěte také:

Margaretce za tento veselý příběh posíláme originální osušku Algida. Chcete se i vy pochlubit svým zamilovaným příběhem, a získat tak některou ze zbývajících osušek? Napište nám! Více informací si můžete přečíst ZDE.

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY