Láska je jako měsíc, když doroste, zmenšuje se.
Paul Valéry
Vše bylo jako z knihy, ona vdavekchtivá, on ještě trochu pubertální a zmatený.
Našla v něm vhodný protějšek ke splnění dávných snů o rodině a on v ní jakousi kotvu a nové zázemí. Sám vyrůstal v neúplné rodině, byl rád, že má svůj domov a klid.
Syn se narodil hned po svatbě a on byl otcem věčně klečícím u malého robátka, nositele jeho genů. Byli opravdu šťastni.
Román pokračuje, z něj se stává úspěšný podnikatel, z ní spokojená matka dychtící po dalším dítěti. Ona je také stále více spokojená doma, společnosti se vyhýbá, chce jen být znovu těhotná. Nikdy o sebe nijak zvlášť nepečovala a také trochu více ztratila přehled o tom, co se děje za humny. O dění ve světě nemá ani potuchy.
Ale nic se neděje, on má pro to pochopení.
Vždyť manželka se tak dobře stará o něj, dítě i domácnost, že má na ledacos právo. Na druhé dítě mu to přijde dosti záhy, ale časem samozřejmě podlehne.
A tak je ona znovu těhotná.
O to více se doma řeší jen pleny, knedlíky a co s sebou na víkend na chatu. Rodinná idylka. Trochu nudná, ale stále šťastná.
On mezitím slaví stále větší úspěchy v podnikání.
Pohybuje se ve velkém a cizojazyčném světě. Pozici si vybudoval sám, jen svou pílí a houževnatostí. Stále se vzdělává, rozšiřuje kontakty, začíná obchodovat s velkým světem. Poté přijde domů a zde najde vždy unavenou manželku, která je ve druhém těhotenstvím velice přecitlivělá. Řeší se oteklé nohy, zlobivý synek a stálé výčitky, že on chodí z práce tak pozdě. Ona je na všechno sama.
Narodí se druhé dítě, dcerka.
On znovu zaklekne a těší se ze svých dětí. Vše se urovná, druhé dítě je sblíží.
Časem je však ona unavená a nervozní a vyčítá a zlobí se...
On se velice snaží chodit dřív domů a trpělivě poslouchat výtky a všední starosti své ženy. Synek provedl toto a dcerka nespinkala, protože zoubky. Pokárá synka, pohladí dcerku a manželku. Ta už ale spí, a tak se k sexu zase nedostanou...
Zhruba v tomto dějství se objevuje zralá, atraktivní klientka.
Vše trvá půl roku, a i přesto, že mají oba inteligence na rozdávání, stanou se milenci. Nikdo nijak nenaléhal, oba se snažili, aby k tomu vzhledem k jeho mladé rodině nikdy nedošlo. Atraktivní klientka to neměla v úmyslu, není to typ rozvracečky manželství. To situaci možná zhoršuje, zamilovali se do sebe, jsou spolu šťastni.
On koupil nový byt pro rodinu, zůstal sám ve starém.
Stará se, tráví se synem spoustu času, finančně zabezpečuje, snaží se. Uvnitř ale ví, že ubližuje, nemůže si pomoci. K manželce nic necítí.
Snad z toho plyne jedno ponaučení.
Je třeba si dávat pozor na sebe samé v období péče o naše malé děti. I u plotny bychom měly být upravené.
Neměly bychom s manželem diskutovat jen o akcích v hypermarketu a občas bychom si měly přečíst noviny. A také bychom neměly...
Že je toho i tak na nás dost?
Souhlasím. Ale co naděláte, když nejsme v románu...
Nový komentář
Komentáře
Já nevím. Vy se posmíváte té větě o inteligenci a vztahu, ale docela stručně říká hodně. Prostě do toho spadli, to se může stát každému (kromě mě, já dělám v mužském kolektivu .. i když
)
Jó, muž doufají, že se žena nezmění a ona se změní,
žena doufá, že se muž změní a on se nezmění...
Aby bylo jasné, jak to myslím - podle mě se "hrdina" tohoto článku zachoval nedospěle a nezodpovědně, protože kvůli vlasnímu sexuálnímu (a možná intelektuálnímu - aůe to mohl realizovat i tak) uspokojení opustil děti v době,k dy ho potřebují - a jejich matku nechal v situaci (tedy psychickém stavu), kdy jim jen těžko bude dávat tolik lásky, péče, podnětů, kolik budou požadovat. Jsem asi staromódní, ale myslím, že když spolu lidé mají děti, měli by jim nejmíň do 15 let zajišťovat klidné zázemí - společně, pokud tam není alkohol, násilí, asociální chování jednoho nebo druhého...
Meryem: Pro mě je fungující rodina, kde se společně žije, hospodaří a vychovávají děti - je-li u toho i sexuální soulad a věrnost, je to něco jako bonus navíc.
"Vše bylo jako z knihy, ona vdavekchtivá, on ještě trochu pubertální a zmatený."
Mně to celý připdadá jako z knihy... Kde jsou pocity té manželky? Její postoj k tomu všemu? A jenda vět mě úplně odbourala - "přesto, že mají oba inteligence na rozdávání, stanou se milenci"
Jinak vy, které píšete, že byste nevěru neodpustily, byste možná přemýšlely jinak, kdybyste byly v té situaci. Když spolu dva lidi mají fungující rodinu, děti, nejaké společné zážitky... přestává být nějaký jednorázový ůúlet" důležitý - pokud ten běžný život rodin ynenaruší. ti psychologové v poradnách o tom vědí své.
sunnynka 86: pekny nazor
Nikita: ja som mala vo zvyku si vlasy umyvat kazdy den, takze somich nemala mastne. No a ked som bola na navsteve v SR u mojej moravskej babicky, ktora o seba mimochodom velmi dobre dba, na noc si dava kremy, chodi stale ako dama, tak som pocula (a nielen od nej ale od viacerych) ze vraj je to skodlive a ze to nemam tak robit. Pritom ja ked si vlasy tak jeden den neumyjem, tak uz ich mam mastne (a je to podla mna dost dobre vidiet). Ono pred troma rokmi ked som tam bola, tak jeden tyzden co som bola u starkych vypli teplu vodu a nemohla som sa poriadne ani osprchovat, nieto uz umyt vlasy, mala som ich mastne a pripadala som si hrozne, ale oni tvrdili ze vraj to vobec tak nevyzera. Minuly rok ked som tam bola som si zas dala po prvykrat urobit trvalu, potom mi vlasy zacali viacej padat (mam ich take dost jemne) no a potom som si vypocula ze vraj ak si budem umyvat vlasy kazdy den ze budem musiet v 30 nosit parochnu [paruku]. No tak ked som sa vratila naspet do Kanady tak som si teda prestala umyvat vlasy kazdy den, iba kazdy druhy, a kazdy druhy den som chodila do skoly s mastnymi vlasmi a citila som sa hrozne. Ale je pravda, ze mi potom prestali tak sialene vypadavat (ale podla mna je to skor vyberom samponu, najlepsi je nejaky co najviac prirodny, kopec tych modernych samponov ma v sebe dost znicujuce skodliviny). Takze kto mi povie co je lepsie? Bud si budem umyvat vlasy kazdy den, byt s nejakym lepsim samponom, a potom budem pocuvat take podobne reci, alebo si budem umyvat vlasy raz za dva-tri dni, a zas ich budem mat mastne... a este opakujem, moja ceska babicka je naozaj ako dama, chodi pekne oblecena, stara sa o seba (ale je fakt ze mi to hovorili viaceri, aj moja druha babka, aj moj otec). Tak co???
P.S. Ospravedlnujem sa za tu dlzku i za to, ze je to ponekud odklon od tematu... len by ma to naozaj zaujmalo...
Anel: Tvůj příspěvek jsem četla se zatajeným dechem. Obdivuju Tvoji sílu, já bych sebou sekla.
Lesana: V takové akční situaci bych se nepřevlékala vůbec
to chlap pochopí (aspoň ten můj snad jo). Tragédií jsou ženský, který takhle "oblíkaný" choděj pořád, ačkoliv se dítě už nakrmí samo
Já fakt neřeknu půl slova proti ženský, která krmí kojence nebo se válí s dítětem na pískovišti a nevypadá u toho jako ze žurnálu. Já se tady pohoršuju nad ženskejma, který o sebe nedbají vůbec. Vlasy, pleť, oblečení... prostě vůbec. Takový ženský od sebe poznáš.
Vivian: Nechtěla jsem na článek reagovat, ale musím, pobavilas mě :o) Totiž tím, že snad není problém, aby žena na sebe vzala "něco hezkého" :o) Tak můžu tě ujistit, že já se zhruba první třičtvrtěrok převlékala tak pětkrát-šestkrát za den (míněna tím doba od cca sedmi rána do osmi-devíti večer)... a přiznávám, že tolik "hezkého" na doma jsem fakt neměla :o) Nemůžu za to, ale měla jsem věčně prodojený trička, i když jsem podprdy měla vycpané tamponama... Byla jsem taková malá chodící mlékárna :oD Později k mlíku přibyly na tričku i příkrmy, to si člověk taky rozmyslí, co si na sebe vezme nebo ne. Taková vařená mrkev nebo rozpatlanej banán je docela sarjartík a dost blbě se pere :o( Teď má malá patnáct měsíců a už je to OK, ale ještě nedávno jsem tolik humoru neměla :o)
Natalie:
je mi 24. Léty mi bezpochyby přibydou vrásky a asi i kila, ale i stará a tlustá ženská může vypadat dobře, když chce
Mánička: mám tu fotku
Petique: V Praze se skloňuje dobře
Na druhou stranu, žádný extrém není dobrý. Pokud bych byla 100% kočka, celý den se jen upravovala před zrcadlem a pro jistotu bych nic nedělala abych si nezlomila náhodou nehtík
To by mě ten chlap asi taky za chviličku nakopnul, nemyslíte? 
Pepenkaa: Vysočina. Máme tady toho hodně z brněnskýho hantecu, taky jsem na střední zjistila, že mluvím trochu jak Znojemáci, takže mix. Jo, a bylo mi řečeno (v Praze), že v životě neslyšeli někoho tak blbě skloňovat. Že prej mluvím jak prase, že češtináři ze mě museli mít radost.No, prážáci mají co mluvit.Ty jsi odkud??
U nás se taky řiká zfotrovatěl, ale naštěstí to ještě není náš případ doma
Jo, a když na ulici potkám fakt pěknýho chlapa, tak si taky někdy představím jaký by to s ním bylo.
Takový ty kecíky, že na vzhledu nezáleží
. Jo??? A podle čeho si baba vybere chlapa 
. Koukne na něj a řekne:´´jé, ten má ale dobrou povahu, s ním půjdu randit´´. Blbost. To je pravděpodobný v případě, že se už délé znají. Ale výběr partnera je v prvý řadě otázka vzhledu.
Žábina: ona přece nepíše, že v představách posuzuje, jestli obstojí...
jen si je představí, nic víc.
Léthé: to je jasný, milencem se asi stane jen úplnej debil
"a i přesto, že mají oba inteligence na rozdávání, stanou se milenci"
...TAK TADY JSEM TO PŘESTALA ČÍST
Anonym:č.122 - to by mě teda zajímalo, jak v představách posoudí, která obstojí v posteli a která ne....
není to spíš tak, že si je vyzkouší v posteli? to by bylo logičtější
Nikita, Petique: můj
vypadá skvěle, rozhodně stokrát líp než většina ostatních chlapů jeho věku (30). Ne že by se nějak šlechtil, není to žádnej metrosexuál
z kosmetiky používá akorát antiperspirant. Ale rozumně se stravuje a sportuje. Jestli ztloustne a vypelichá, budu ho nejspíš milovat úplně stejně, ale sexuální přitažlivost půjde asi do kopru
A může to vypadat stokrát povrchně, ale na tom, jak člověk vypadá, prostě TAKY záleží, ačkoliv to není na prvním ani na druhém místě...