Není to tak dlouho, kdy médii proběhla debata, kterou spustilo prohlášení dvou základních škol, že ruší domácí úkoly. A z debaty vznikl projekt, jehož hlavním cílem je zavést základní školu bez domácích úkolů. Jedno z odůvodnění tvrdí, že mnozí žáci úkoly stejně nepíší, že na dohled nad domácí přípravou rodiče nemají čas a že stačí, když se žáci všechno naučí ve škole.
Odpůrci projektu se domnívají, že co se dítě naučí ve škole, je často velmi nutné doma procvičit, zautomatizovat a upevnit si poznanou látku. A to ve třídě s třiceti žáky zkrátka není možné.
Zeptali jsme se některých rodičů, co si o projektu „školy bez domácích úkolů“ myslí. Často jsou to právě rodiče, kteří se na domácích úkolech svých ratolestí aktivně podílejí.
Markéta (43): Nejsem standardní vzorek, ale za mě úkoly jo. Přesně z toho důvodu, že děti potřebují procvičit doma to, co dělají ve škole. Ale jde o to, jak by ty úkoly měly vypadat. Moc se mi líbí úkoly, které nosí z britské školy moje děti. Dělají „projekty“ - je to soubor témat okolo určitého tématu, které mají zpracovat třeba v rozmezí 2 měsíců. Nemusí zpracovat všechny, mohou si vybrat. Sami si musí hlídat, aby si práci rozložili a stihli termín odevzdání. Jsou to zajímavá témata (u nejstaršího např. zrovna probírají problematiku „vody“ a témata jako např. sestrojit vlastní srážkoměr a 14 dní zapisovat srážky, výsledky zpracovat do grafu. Nebo napsat vlastní návrh projektu, jak zlepšit čistotu nějaké určité řeky. To jsou ty nejsložitější - mezi ty jednodušší patří např. nakreslit a popsat řeku (pramen, horní tok, dolní tok, atd.) A pomáhám podle potřeby. Každé dítě je jiné, pro některé je to brnkačka, udělá si domácí úkol samo dřív, než si omyju po návratu ze školy ruce, s druhým se trápím hodinu a vysvětluju až do úplného vyčerpání, protože je prostě mimoň.
Ladislav (53): Domácí úkoly ano. Děti mají mít i nějaké povinnosti i mimo školu.
Pavla (28): Moje dítě ještě do školy nechodí, ale za mě to bylo strašné. Člověk přišel ze školy a musel si jít dělat úkoly a učit se, a i tak se to moc nedalo stíhat. Takže v rozumné míře ano, ale max. na hodinu denně.
Eva (52): Úlohy jsem psala sama, jako malá doma, jako starší ve škole v šatně a taky v autobuse na koleně, klidně i za jízdy.
Michal (38): Domácí příprava má význam pro vzájemný vztah rodičů a dětí, ale také pro vztah a spolupráci rodičů a školy. Hlavně z těchto a mnoha dalších důvodů nemohu souhlasit s projektem, který chce rozšířit vyučování bez domácích úkolů. Mám obavy, že za chvíli někdo přijde s tím, že škola vlastně celkově obtěžuje žáky i rodiče a měla by být zrušena vůbec.
Jak to tedy je? Další snížení nároků na děti, nebo naopak vstřícný krok školy k rodině?
O projektu se hovoří jako o horké novince, přitom školy bez domácích úkolů u nás už dávno existují. Dětem v první a druhé třídě úkoly nedávají a mají za to, že pro jejich vzdělání bude lepší, když si po škole budou hrát venku. Později jsou pak úkoly dobrovolné, které dělá jen ten, „kdo se těší, že něco zajímavého vyřeší.“ (například „luštěnky“) Vypadá to sice absurdně, ale funguje to. Od čtvrté, páté třídy se na těchto školách zavádí úkoly individuálně. Cílem je, aby se děti naučily samostatné práci, která je něčím, co mě baví, zajímá, a něco mi přináší.
Svůj odborný pohled k problematice, zda domácí úkoly ano, či ne, nabídla i psycholožka Dana Marková: „Jako psycholog si myslím, že domácí úkoly jsou vhodné na prvním stupni základní školy, v krátké formě, něco si společně přečíst s rodiči (pěstujeme i vztah ke čtení), něco krátkého napsat, připravit se do školy. Učíme děti se učit a učíme se připravovat se do školy. Tedy v první druhé třídě doporučuji společnou přípravu, od které postupně upouštíme, a rodiče jen dohlížejí. Ale pozor, zase je to individuální, pokud mám dítě např. s hyperaktivitou, bude potřeba pomoc rodičů po delší dobu.
Na druhém stupni doporučuji domácí úkoly na dobrovolné bázi - napište si cvičení na straně, ale už nemusím jako učitel kontrolovat úkol, ale dám ze stejného cvičení test. Jako žák mám možnost se připravit, jako učitel se nemusím zlobit s tím, zda je úkol napsán, či ne. Tady je to už o vlastní zodpovědnosti.“
Co z uvedeného vyplývá? Velmi výstižně to za rodiče shrnula maminka Veronika v jedné z internetových diskuzí: „Na druhé straně ale vidím velmi nerada, když mé nejmladší dítě přijde ze školy s tím, že třída tak zlobila, že pedagog nemohl vyložit novou látku, a tak to děti dostaly za úkol nastudovat samy. Synek se totiž zásadně spokojí s tím, že si najde jakýkoliv „výcuc“ na internetu, ten přepíše do sešitu a je hotovo. Kolikrát jsou to pěkné nesmysly, což už pedagog obvykle neřeší. Nezbývá než abych to řešila já, což díky Bohu u nás jde, ale chápu, že ne každá rodina to takhle může z nejrůznějších důvodů dělat.
Jsem přesvědčená, že správné řešení je jako skoro vždy otázkou míry, extrém na jednu i na druhou stranu přinese jen problémy.“
A nakonec jsme se zeptali těch nejpovolanějších – dětí samotných, zda by si přály školu bez domácích úkolů. Co si myslíte, že nám jednohlasně odpověděly?
Nový komentář
Komentáře
Se mnou teda nikdy nikdo úkoly nepsal, stejně tak s bratrem, tudíž jsme těmito "zbytečnostmi" rodiče nezatěžovali.
A i kdyby, určitě by jim nebylo zatěžko s námi ten čas nad úlohami strávit, narozdíl od některých diskutujících.
Od první do čtvrté třídy jsme měli domácí úkoly dennodenně - většinou jedno cvičení do matematiky, druhé do čtení a později jedno na mluvnici. Bylo to sfouknuté do půlhodinky a rozhodně to nikoho nestresovalo anebo nezdržovalo od hraní. Ovšem nevím, jak je to dnes, zase - podle některých diskutujících mám dojem, že to musí být úloh na hodiny a hodiny, co kolem toho nadělají. Jsem jednoznačně pro domácí úkoly během celého školního roku, aby si děti vytvořily návyky a určitý systém.
hyenka — #31Co to je za blbost? Dítě si rodič může vyzvednout kdykoliv. Na tom bych trvala.
luneta — #28já vím jak jsi to myslela, jenom mi to přišlo směšný
, ale když už jsi u těch map, tak já bych raději ty mapy 
hyenka — #31 Pak bych se zamýšlela, jestli nezměním dětem školu
. Já jsem si je vyzvedla kdykoliv, problém byl jednou za 14 dní, to byli v kině, tak jsem musela přijít později.
hyenka — #31 To slyším poprvé
, totáč netotáč
hyenka — #31co to je za nesmysl, u nás chdoí děti dle potřeby a hlavně dle odjezdů autobusu a to je učitelka ještě na autobus vyprovází a čeká až odjede
Julča — #24 Máš asi dobré zkušenosti, ale v téhle družině je zkrátka všechno problém. Třeba děti se z družiny "vydávají" jedině v celou hodinu. Takže, pokud z práce nestíháš na 15.00, tak příští termín na vyzvednutí je až 16.00. Úžasná možnost, zvlášť, když máš druhé dítě třeba ve školce. Prostě ti ujede jeden autobus, a můžeš si skoro hodinku luštit křížovku u dveří družiny! Tomu říkám pokrok, to nebylo ani za "totality", když jsem do družiny chodila já.
ráda bych tu uvítala názor ze strany učitelů, u nás pan učitel tvrdí, že není potřeba dávat úkoly
jsem pro domácí úkoly. Ovšem takové, aby si děti procvičily, co probraly ve škole (a neučily se samy nové učivo) a nepotřebovaly nutnou asistenci rodičů. Úkoly by měly být zvládnutelné samotnými dětmi.
Zuza70 — #21já se bavila o prvňáčkách,ale mě by to bavilo i v devítce místo kreslení map v zeměpisu.
Já preferuji úkoly.jde o to,aby si děti vždy novou látku procvičily. Na víkendy ale bez úkolů,tak to měly moje děti a bylo to fajn.
Moje dcera nosí úkoly pouze ve středu a jsou to úkoly spíše poznávací, nebo vyhledávací. Je v páté třídě a její učitelka razí heslo, že děti se mají učit ve škole. Zatím má samé jedničky. Díky tomu, že máme více dětí, tak toto nepovažuji za podstatné. Ovšem mohu srovnávat řekněme znechucenost dětí, kdy po kroužcích, či jiné své činnosti se vrhaly na úkoly a většinou to dopadlo tak, že si navzájem pomáhaly, či požádaly nás rodiče. Nikdy jsem nepovažovala DÚ za něco nutného a klidně jsem dětem s vypracováním pomáhala a poté jim vysvětlila látku. Dcera je natolik samostatná, že mě o pomoc s nepochopenou látkou také požádá a úkoly k tomu nepotřebuje. Možná se tak nějak systematicky učí díky příkladu starších sourozenců. Jedna je na VŠ a druhý na střední a připravují se stále, a rádi ji pomohou. Vlastně, vždyť já s ní nemám žádnou práci
.
diblice — #22 Souhlasím, taky jsem byla raději, když měli úkoly a trochu se škole věnovali.
hyenka — #11 Pokud mě paměť naklame, tak v družině si děti většinou hrají, jsou venku nebo občas jdou i do kina. Takže dítě, když přijde domů, už je odpočinuté a klidně nějaký úkol může udělat. Já jsem pro úkoly, ale jeden - dva, kratší cvičení.
úkoly jsem nesnášela, ted dcera ze školy DÚ nosí, ale jsou jen krátké (1. třída), pak ještě dostávají DDÚ - dobrovolný domácí úkol, za které dostávájí pochvalné bodíky, celkem dobrý systém, zatím
tak na školu, kde by byly úkoly na dvě hodiny jsme zatím nenarazily, syn je na střední, tak tam už nekontroluju, dcera je v pětce a úkol mají opravdu maximálně na 5 minut a jen jeden a tak jednou za týden, takže já jsem jedna z mála matek, která si stěžuje na to, že úkoly nejsou, protože dcera dojde ze školy, mrskne tašku do kouta a ráno ji tam popadne a jde, no a já abych měla nějaký přehled, tak aspoň každou neděli kontroluju pracovní sešity
luneta — #12Už vidím deváťáka jak barví jablíčka
No, tohle je zajímavé téma... Myslím, že úkoly by měly být, ale líbil se mi ten názor s dobrovolností. Opravdu nejhorší je, když se sejde 5-6 domácích úkolů za den a dítě nad tím sedí až do večera, místo toho aby šlo někam s kamarády. Na střední jsme měli takové aktivní úkoly. Jako že o víkendu mají třeba zajít do lesa, nafotit nějaké rostliny a třeba si o nich najít něco na netu. Pak každý 2-3mi větami povypráví, co že tam našel. Znám třeba hodně dětí, na které rodiče prostě nemají čas a ty si buď celý den lámou hlavu a není kdo by jim pomohl, nebo ve většině případů opíšou úkol ve škole a o tom by to rozhodně nemělo být. Úkoly jako takové by se spíš měly zrušit na středních, protože tam je vážně nikdo nedělá
domácí úkoly jen s rozumnou mírou...žádný sáhodlouhý slohy a složitý příklady jako to bylo za nás....
Já osobně souhlasím s paní psycholožkou. Mladší syn (2. třída) má pravidelně úkoly. Ten starší (8. třída) velmi nepravidelně a většinou v jeden den. Ale každý má odevzdat jindy. Takže pořádný chaos. Navíc se na každou hodinu stěhují do jiné učebny. Závidím dětem co mají učebnice ve škole a nosí "jen samé blbosti" Synův batoh váží jak při týdenním nákupu. Na každý předmět mají cca 4 sešity. Neustále nosí tabulky a pravidla pravopisu tam a zpět. A když mají zeměpis přihodí si i atlas map.