Integrace postižených dětí, tradiční i alternativní formy výuky, malé množství dětí ve třídě, příjemné prostředí, spolupráce s rodiči, pitný režim, odlišný přístup, sociální služby a reedukační programy, kvalifikovaní pedagogové, odpolední aktivity,… to všechno a ještě mnohem více nabízejí soukromé školy. Kdo se v tom má vyznat, když řadu těchto věcí nabízí už dnes i kdejaká státní škola. Navíc dobře vím, že někde to jsou jen řeči, řeči, řeči a skutek utek.
Chtěla jsem původně napsat, že se vyplatí si předplatit – ze zkušenosti Soukromé základní Školy Hrou, ale jiné zkušenosti hovoří proti. To, že zaplatíte, nezaručí vůbec nic. Chcete-li dnes mít dítě na dobré škole, musíte věnovat dost času výběru. Jinak to nejde. Vyberete-li skvělou soukromou školu, pak se rozhodně vyplatí zaplatit školné a dítě tam dát. Školné totiž často obsahuje veškeré pomůcky, které si na státní škole rok co rok kupujete. Když si to rozpočítáte, není to žádná tragédie.
Možná najdete perfektní státní školu – také takové jsou.
Jak se rozhodovat?
Záleží, co je Vaší prioritou. Bavme se nyní třeba o rozhodování, kdy je Vaší prioritou příjemné a kvalitní vzdělávání vašeho dítěte. Bez stresů.
Zdá se to možná jako ztráta času, ale být chvíli detektivem je užitečné. Najdete řadu kontaktů a poznáte, jak to na školách dnes funguje. I ten rodič, který už dítě ve škole má, je mnohdy překvapen, jaké možnosti mu unikly, protože prostě považoval všechny školy za stejné a zasunul dítě do první lavice, která byla nejblíže od domu. To je vrcholně špatně!
Při sběru informací:
Zjistěte, zda je pedagog kvalifikovaný – pořád jsou ještě na školách tací, kteří nejsou.
Ptejte se na něj rodičů, kteří u něho měli děti, chtějte reference (od rodičů, známých).
Běžte se podívat do jeho hodiny. Je možné, že je to dobrý učitel, ale vám a vašim výchovným postupům a ideálům prostě nesedne. Nemá smysl si pak lézt na nervy několik let. Sledujte, zda děti pořád jen nesedí v lavicích. Zvlášť u prvňáků to je nevhodné a za nekázeň ve třídě může často právě nahromaděná energie dětí, která musí nějak ven.
Jak uplatňuje skupinovou práci? Jen tak, že děti ve skupině řeší úkol každý samostatně, nebo se od nich vyžaduje rozdělení úkolů a spolupráce?
Jakým způsobem děti motivuje? Jak začíná den? Využívá možnosti posedět s dětmi v kruhu a povídat si? Učí je diskutovat a ptát se?
Zjišťujte, jak řeší konflikty ve třídě a jak spolupracuje s rodiči. Je přístupný jejich názorům?
Důležité je, jakým způsobem a jak často děti hodnotí. Známka není ideální. Je to jen náš zvyk! Hodnotí žáka učitel vůči jeho vlastním předchozím výkonům, nebo jej srovnává se spolužáky?
Kolik je ve třídě žáků? Rozhoduje to o míře individuálního přístupu.
Jak vede třídní schůzky?
Promluvte s ředitelem školy. Učitel může být bezva, ale narazíte u vedení.
Jak se škola věnuje dětem se specifickými poruchami učení? (speciální pedagog ve škole - který si děti bere na určitou dobu z hodiny, speciální třídy, doučování odpoledne, odpovídající přístup v hodině – to je samostatná kapitola)
Vzdělává škola rodiče? Třeba v rámci kurzů, třídních schůzek…
Jaké odpolední aktivity škola nabízí a kdo je vede? Jsou to unavení učitelé, kteří si chtějí přivydělat, nebo jsou to odborníci z jiných subjektů? Vzpomeňte na nedávné výsledky průzkumu firmy Henkel. Nekvalitní kroužky, kam chodí spolužáci, děti nebaví. Potřebují i jiné sociální skupiny!
Jak se škola prezentuje? Píši to záměrně až jako poslední, protože to může být zavádějící. Pokud však máte reference, můžete posoudit, jak škola na okolí působí, jak plní také funkci kulturního a osvětového centra, jak si pouští k tělu rodiče a jiné přátele školy. Zkuste vybrat pro dítě na škole kroužek ještě před vstupem do školy. Sledujte dění ve škole, poslouchejte, co se kolem Vás děje. Není to špionáž, ale některá škola prostě umí mít mimikry.
Vy si vybíráte!
Věřte, že je to jediná cesta, jak si dobře vybrat a mít na několik let pokoj od starostí, které řada rodičů řeší pořád dokolečka. I tady mezi Vámi jsem našla řadu těch, kteří vůbec neví, jak škola může dnes skvěle fungovat, jak může být hezká a atraktivní pro děti. Bude se to zdát divné, ale některé děti dnes pláčou, že už je maminka odvádí ze školní družiny nebo že nemocné dítě navštíví učitele ve škole, protože ho chce vidět, než půjde stonat.
Zažila jsem je. Nenechávejte nic náhodě, informujte se a od školy vyžadujte. Jste přeci rodič a za výchovu a vzdělávání odpovídáte vy. Nikdo jiný.
Nový komentář
Komentáře
a....: Moje řeč... Učí se rychle, holka
marketa.brenikova: Markéto neměla by sis trochu zkultivovat slovní projev???? Na to, že jsi členem redakce, tvé výrazivo není zrovna reprezentativní
No musím říct, že děti určitě o nic nepřišly,když už nejsi ta paní učitelka
esdy: To je ale blábol! Odkud máte ty zkušenosti ze soukromých škol? U nás se neznámkovalo a nikde jsem nepotkala lepší učitele. Věnují dětem všechen svůj volný čas. Víkendy znám až od doby, kdy nejsem učitelka
Dášule: souhlasím s Jeremi. A, upřímně, nechtěla bych, aby moje dítě trávilo volný čas zrovna s těmi dětmi, které mám tu čest vádat poblíž tady té jedné školy. Starší syn, a přepokládám, že u mladšího to bude podobné, mám mimoškolné aktivity a vypadá to, že například v oddíle jsou moc prima děti, navíc znám i mnohé jejich rodiče, takže nevidím důvod, proč by si přátelství nemohl budovat tam. naopak, školní kolektiv občas dělá kamarády z dětí, které by se jinak nikdy stýkat nezačalay a občas není o co stát.
Máme dvě děti, 4 a 1 rok. Bydlíme na vesnici. Malotřídka je v místě, základní veliká škola cca 2 km. Byla jsem se podívat na dni otevřených dveří na té velké základní škole. Byla jsem otrávená. Jistě, že to nemá vypovídací charakter, ale "práce dětí" byly nalepené pouze po dobu DOD na zdech a to izolepou, ve třídách žádné pomůcky, když jsem se ptala jednoho žáka, zda používají např. v angličtině poslechové texty z kazeťáku a pod. odpověděl mi, že nikdy..... nemůžu hodnotit výuku jednotlivých kantorů, to se nedá. Ovšem když jsem viděla, jak moc jim záleží na prostředí, ve kterém učí. Jsem přesvědčená, že se mi naše děti rozhodně nechce dát právě sem. Na druhou stranu malotřídka v naší obci - skutečně bojuje s financemi. Ovšem škola je čistá, prakticky stále vyzdobená pracemi žáků, na škole funguje kroužek pro šikulky, angličtina, školní družina. Děti jezdí plavat, můžou pracovat na počítačích. A to skutečně není málo, když uvedu, že škola má (myslím) do 30 žáků.
Dášule: Tak v tom trávení času mimo vyučování bych viděla nejmenší problém. Můj syn třeba fakt nemá žádnou zvláštní potřebu se s dětmi ze školy stýkat ještě mimo.
Mimo vyučování jsou spolu v družině a pak se rozcházejí každý za svými kroužky, kde zas mají jinou společnost a jiné kolektivy a kde jsou si děti leckdy mnohem bližší než ve škole, protože je spojuje společný zájem.
Myslím, že při rozhodování, zda školu blízko nebo vozit dítě daleko zapomínají rodiče na to, že dítě potřebuje s dětmi trávit i nějaký čas mimo vyučování. Děti z okolí, pokud se znají ze třídy, jen málokdy mezi sbou přijmou dítě z jiné školy. My jsme dojíždělí víc než půl roku do zaměstnání, ikdyž jsme se mohli přestěhovat, aby dcera v poslením roce neměnila školu. Dneska vidím, že to byl omyl. Pžřestěhovali jsme se , neměla v místě žádné známé a po měsíci bydlení v novém bydlišti odešla raději na internát, protože jinak přijela ze školy na neměla kamarádky.
Chtěla chodit k roverům, protože ve škole byla skautka, ale to nešlo, protože tady byly roverky pod dohledem fary a ona není věřící.
Jeremi: když tady si každej všechno hned bere osobně
Shodou okolností jsem dneska byla s Juniorem na mikulášském pohádkovém lese ve škole naproti školce a tam už třeba ty učitelky znají, ale jak píšeš, je to spíš výjimka.
A Junior opět zabodoval - tu akci samozřejmě měli, byť skrytě, jako nábor prvňáčků, a proto pozvali tu jejich školku a oni tam s Juniorem tak pěkně hovořili a zda už půjde do školy a on jim všechno odkýval, aby jim pak řekl, že ale rozhodně do jiné
Teda ona tahle není zlá, ale není to úplně ono a navíc dost z ruky a dneska se neprojevili v nejlepším světle, když ani na počtvrté nedokázali správně napsat Juniorovo jméno a příjmení
Ťapina: tohle asi někde být problém může, ale obecně si myslím, že v tom vůbec nehraje roli, jak daleko ta škola je. Protože nakonec vozit dítě může rodič i pouhých 200 metrů od domova, pokud pak sám pokračuje tím autem do práce.
Andula: Máš snad na mysli někoho konkrétního, kdo má školu přes náměstí, že tak zdvíháš obočí?
Ono těžko může ředitel v lednu vědět, kdo bude příští rok učit první třídu(y), když neví, kolik dětí se mu na příští rok přihlásí a tedy, kolik prvních tříd bude otvírat.
Zrovna dneska jsem se sešla s maminkou Jeremiášova kamaráda ze školky - dali chlapečka na velmi prestižní školu, která má velmi dobré výsledky (ovšem těžko říci jestli dané kvalitou výuky nebo tím, že si vybírá děti, které není problém něco naučit), ovšem v půlce třetí třídy mají již čtvrtou pančelku.
Andula: Já taky vidím jiný aspekt toho dojíždění autem rodičů, většina škol, která je dneska v provozu, není na ranní motoristický frmol stavěná. A třeba u nás rodiče každodenně zablokujou ulici, je to slepá a škola je na jejím konci. Ještě před pár lety to bylo skvělé řešení z hlediska bezpečnosti dětí, protože mohly dojít do okolních ulic i na zastávku tramvaje, aniž by se dostaly do kontaktu s autem jedoucím rychleji než třicítkou. Ovšem dneska, kolem osmé ráno nemá cenu se snažit vyjet z parkoviště
Andula: Syn měl na prvním stupni každý rok jinou učitelku a když jsem se zeptala kamarádky (učitelka na té škole)koho bude mít,tak nevěděla ještě na začátku srpna.
Ťapina: kupodivu se to nevylučuje
Ono před lety, když byla škola jedna jako druhá, nebylo co řešit, ale dneska je to třeba v Praze vyloženě škoda a málokdo má to štěstí, že má dobrou školu přes náměstí
Viz třeba my, máme v dochozí vzádlenosti dvě školy. Ač nebydlíme na sídlišti, obě tyhle školy jsou takové ty sídlištní a jedna má pověst hodně blbou, druhá budiž, ale nemá pověts vůbec žádnou a evidentně zamoc nestojí (chodíme tam volit a prostředí na mě extra dojem neudělalo).
A pak už je jendodušší varianta vozit dítě přes celé město relativně blízko pmého nebo tatínkova zaměstnání, protože škola o kus dál od domova je asi tak nejméně praktická varianta. Pro mladší dítě tam musíš a nikdy se ti to nehodí, protože je to stranou cesty domů i do práce a tak podobně.
Já teď vybírám školu pro Juniora a v podstatě se při tom výběru regionálně nijak neomezuju, ale shodou okolností jsme narazili na zajímavou školu pobíž té Mackovy, což je určitě bod plus.
Jo a je to 12 kilometrů, už jsem to tu s někým neádvno řešila
Andula: No ona už je asi fakt jiná doba. Já bydlím takřka vedle školy a docela čumím, kolik rodičů děti vozí. To holt za našich mladejch let nebejvalo
Ale kde je nějaká výchova k samostatnosti?
marketa.brenikova: dovoluji si nesouhlasit stím, že lze znát učitele první třídy, rozhodně to není automatické a například ve škole, kam nastupoval syn loni, byla učitelka známa až v červnu. Takže dokocne ani na květnové schůzce s rodičři ještě nebyla.
Ťapina: a to mi zase přijde v pořádku vozit dítě denně do školy, problém v tom nevidím, pokud za to ta škola stojí. Nemám stím dovážením a dojížděním nejmenší problém.
marketa.brenikova: A to ti přijde v pořádku, že kvůli tomu, aby mělo dítě dobrou školu, je voženo denně autem tam i zpátky? To teda ty priority mám asi někde jinde. Já jsem chodila na základku spíš podprůměrnou, nicméně nikdo mě tam nedržel déle než do páté třídy, možsnosti tu jsou. A nijak mě to nepoznamenalo, spíš si myslím, že by mě poznamenalo denní dovážení rodiči až do školy. Vybírat školu ano, ale v rámci možností, nezacházet do extrémů.
marketa.brenikova: No, nevím - zápisy do školy jsou v lednu, vybírat je tedy třeba ještě předtím, a to jen málokterá škola ví, kdo bude učit prvňáky příští rok.
marketa.brenikova: Vsadím boty, že nemáš tušáka, jak to chodí v rezervaci zvané okres Plzeň-sever
Křeček: Znám i rodiče, kteří do dobré školy dojíždějí denně autem mnoho kilometrů. Je to otázka možností a také trochu priorit.
a....: Jedná se o děti, které teprve do školy jdou a rodiče jim vybírají základku. Pro ty je špatný výběr daleko větší trauma a mají toho učitele celý den, někdy i celých pět let. Na druhém stupni je to neřešitelné a každá rada drahá a kouzelník nejsem. To skutečně není téma mého článku, bohužel
Pochvaly jste si koukám odbyly ve středečním tématu, že?
marketa.brenikova: Třídní profesor v sousední třídě na gymplu nastoupil v září nový a v listopadu odešel ve zkušební lhůtě ... Na základce měla
ova píučka manžela vrcholového sprotovce, který dostal angažmá v mimopražském oddíle a byt tamtéž, takže ho pochopitelně následovala do místa bydliště - v listopadu 
. Myslíš, že i tady to jde zařídit ....?