Když už jsem nakousla článečkem o Josephine Baker ta 20. léta, mohlo by vás možná zajímat, jak vypadalo líčení a účesy těchto progresivních a zlomových let.

Proč zlomových? Protože poprvé v historii si ženy dobrovolně ustřihly vlasy. Poprvé v historii si namalovaly řasy vodě odolnou ,,řasenkou“. Poprvé v historii se natřely opalovacím olejem. Jistě bylo víc těch „poprvé“, třeba lak na nehty, ale já se zaměřím pouze na oblast hlavy.

Začneme u vlasů. Dobovou vizáž určoval účes z krátkých vlasů zvaný bubikopf. Ženy se k velké nelibosti mužů začaly zbavovat svých dlouhých copů.Některé z nich dokonce musely předstírat, že si vlasy spálily nad svíčkou nebo lampou, jen aby odůvodnily svůj čin a získaly tolik módní střih. Vůbec první ženou, která předstihla svou dobu a ustřihla si vlasy už v roce 1903, byla spisovatelka Colette. Pak ji následovala avantgarda a už byl jen krůček k tomu, aby se bubikopf s ofinou i bez, zvlněný, nebo hladký stal symbolem svobodného rozhodování žen.

Ale co byl účes proti make-upu, který nemohl být ve  20. letech nikdy dost nápadný. Celé nalíčení bylo zamýšleno jako provokace. Tmavě červená ústa se zřetelně vykresleným „amorovým lukem“, doplňovaly temně orámované oči pod pečlivě vytrhaným obočím obtaženým černou linkou se spadlými okraji. Velké, jakoby rozmazané bezedné mandlové oči byly ideálem. Ruské emigrantky s sebou do Paříže přivezly tajemství beadings (korálků), které se na špičku řasy posadily jako perla ze substance jemného vosku.


Tmavě orosené hříšné oči „flapper-girls“, se staly vlastně důvodem ke vzniku vodě odolné tuše na řasy. Její autorka Elizabeth Arden se tenkrát pokoušela vytvořit tento look na jedné své modelce, a když už byla se svým pracným dílem málem hotova, dívka se dojetím rozplakala a bylo „vymalováno“.


Zajímavé je, že tohoto vynálezu se dovolávala i její velká konkurentka Polka Helena Rubinstein.
Ať už je pravda na jakékoliv straně, jasné je, že soupeření obou královen kosmetiky mělo velký vliv na rozvoj tohoto odvětví. Koneckonců obě tato jména zůstala pojmem do dnešních dnů.

Ale ještě jedno jméno, s kterým se dnes běžně setkáváme stojí za zmínku. Jméno Max Factor.
Tento muž polského původu pracoval jako první umělecký maskér u carského divadla a roku 1904 utekl do Hollywoodu. Vytvořil image filmovým hvězdám jako byly Glorie Swanson, Greta Garbo, Joan Crowford a mnoha dalším. Brzy mohl úspěšně prodávat svůj „make-up hvězd“ po celém světě.

Ale zdrojem inspirace pro všechny byla bezesporu Paříž. Proč? Protože právě v Paříži se setkávali aristokratičtí imigranti z východní Evropy s barevnými jazzovými hudebníky. Američtí literáti zde diskutovali s francouzskými intelektuály a bohaté dědičky se spolčovaly s hladem trpícími vizionáři.
Vzniklo tak nezaměnitelné klima, které z Paříže udělalo kulturní kapitol světa a Francouze, kteří ovládli tajemství síly přitažlivosti si bereme za vzor šarmu dodnes.

TÉMATA:
KRÁSA