Ačkoli naši předkové jeřáb oskeruši (Sorbus domestica) milovali, nejde na našem území o původní druh, takže je tu poměrně vzácná. Domovinou tohoto listnatého, opadavého stromu je jižní Evropa. To ale neznamená, že by nedokázal přežít v našich podmínkách. Zvládne i teploty do cca 30 stupňů Celsia pod bodem mrazu. Je sice pravdou, že se v našich končinách dožívá o něco nižšího věku, ale i tak to může být 500 let.
5ae99e7c973b5obrazek.png

Nejstarším stromem v Česku je Adamcova oskeruše (roste ve vinici Žerotín u Strážnice a je součástí Oskerušové naučné stezky), které je odhadem kolem 400 let. Obvod jejího kmene má úctyhodných 458 cm a dokazuje zároveň i to, že šířka koruna těchto stromů může být až 20 metrů (měří 18 metrů) a výška až 15 metrů (měří 11 metrů). Ano, pokud chcete oskeruši pěstovat, měli byste mít trochu větší zahradu. Kromě Moravy, hlavně Slovácka, rostou oskeruše ve větší míře také v Českém středohoří.

Plody oskeruše

5ae99f738193dobrazek.pngOskeruše je sice druh jeřábu, ten ale připomíná hlavně svými listy. Samotný strom je podobný spíše hrušni. Tu mohou připomínat i plody. Podle odrůdy jsou buď hruškovitého, vejčitého nebo jablíčkovitého tvaru. Uvnitř jsou jadérka podobná těm z jablek. Co se plodů týče, nečekejte ale žádné obry. Dorůstají velikosti podobné většímu kaštanu a váží maximálně 15 g. Přesto dokáže 300letý strom dát i tunu ovoce ročně.

Časem sklizně oskeruší je září až říjen. Pokud byste si ale utrhli a snědli plod přímo ze stromu, asi byste byli zklamáni. Tato žlutozelená až hnědozelená „hruštička“ vybarvující se do oranžova je sice šťavnatá, ale trpká. Může za to vysoký obsah tříslovin. Stačí ale počkat pár dní (2 až 3) než zhnědnou a zhniličovatí. Pak jsou výborné jak na přímou konzumaci, tak na nejrůznější formy zpracování.

Dělají se z nich marmelády a kompoty, můžete je také sušit. Rozemleté na prášek pak svou chutí připomínají skořici a můžete jimi dochucovat pokrmy. Pomáhaly ale také konzervovat jablečné mošty a šťávy, nebo se z nich dodnes vyrábí velmi ceněný destilát – oskorušovice. Ta prý nejen chutná, ale také léčí. Není divu. Oskeruše se využívaly také v léčitelství. Například při zažívacích potížích, revmatu či horečce. Plody obsahují vitaminy (A, C), třísloviny, minerály, pektiny a další prospěšné látky.

Chcete o oskeruších vědět více a třeba je i ochutnat? Vydejte se do Tvarožné Lhoty, kde je nejen muzeum věnované oskeruším (oskeruším), ale každý rok tu pořádají jejich slavnosti.

Jak oskeruši pěstovat?

5ae99e05cdea5obrazek.pngŘíká se, že pouze každá desátá vysazená rostlina oskeruše se dožije desátého roku. Jak předejít zmaření stromku? „Kupte si sazenici nejlépe dva metry vysokou, nejlépe roubovanou (ta plodí již 5. – 10. rokem), nebo množenou in vitro z dobrých klonů. Sazenici kupujte zásadně v kořenáči, protože oskeruše nesnáší přesazování. Zasaďte tuto sazenici do sušších, ale výživných půd a velice důkladně ji zabezpečte proti okusu. Pak už jenom hlídejte napadení mšicí, nebo charakteristické bílé napadení padlím,“ radí na svých stránkách JUKKA, Ovocná školka Uherský Ostroh, kde oskeruši množí a prodávají řadu let.

Čtěte také:

Uložit

Reklama