62b4453716537cl.jpg
Foto: Shutterstock

Zelenina a bylinky

Rostliny bohatě kvetou a plodí – a to je pořádná dřina. Odměníme je proto porcí organického hnojiva a jako dezert jim do zálivky přidáme probiotika. Podpoříme tak růst kořenového systému, vstřebávání živin i schopnost rostlin bránit se škůdcům a patogenům.

Poslední výzva pro pasažéry mířící v červenci na zeleninový záhon: Nepropásněte výsadbu čínského zelí, endivie, letního květáku a raných kedluben. Letos naposledy!

V červenci také ještě stihneme vysít letní hlávkový salát, kadeřávek, keříčkové fazole, hrášek, ředkev nebo vodnici. V srpnu už se musíme trochu krotit. Na záhonek může kerblík, japonská ředkev a mangold.

Vyvazujeme rajčata a pečlivě zaléváme. V srpnu seřízneme vrcholky rostlin, aby jim zbylo dost energie na dozrání plodů.

Na vydatnou zálivku si v červenci kromě rajčat potrpí kořenová zelenina, okurky a papriky. Cibuloviny naopak nepřeléváme.

Dýně a tykve rostou jako z vody. Pro zdravou úrodu budoucí halloweenské šklebouny podložíme fólií, cihlou, kamenem či třeba kusem dřeva, aby nehnily od země.

Jakmile na česneku začnou žloutnout listy, nastává čas sklizně. Česnek svážeme do věnců a necháme ho pomalu prosychat 2 až 3 týdny. Podle staré tradice tyto věnce chrání stavení před upíry a zlými duchy. Sklizenou cibuli naopak necháme proschnout na sluníčku přímo na záhoně.

Prázdné záhonky připravíme pro podzimní výsevy tak, že je osejeme zeleným hnojením. Jde o meziplodiny, které díky speciálním bakteriím žijícím na jejich kořenech zvyšují v půdě obsah dusíku. Tyto zázračné schopnosti má hrášek nebo třeba hořčice. Vysít můžeme i pohanku, ta sice půdu dusíkem obohatit neumí, zato ji rychle pokryje, čímž ji chrání před větrnou a vodní erozí.

Ovoce

Sezóna peckovin je v plném proudu. Pozor, ze stromu třešně a višně nerveme technikou hladového grizzlyho, ale jemně je odtrháváme nebo odstříháváme. Pokud poškodíme krátké větvičky, takzvané plodonoše, zbytečně se ochuzujeme o větší úrodu napřesrok.

Hned po sklizni se můžeme pustit do letní prořezávky, stejně jako po otrhání rybízu a angreštu.

Průběžně sklízíme kanadské borůvky.

Jahodníkům, které zůstanou na záhoně ještě příští rok, poděkujeme za poslední jahůdky a odštípneme přebytečné výhony. Přihnojíme je kompostem nebo sypkým organickým hnojivem  a dobře zalijeme, nejlépe s víčkem životadárných probiotik v konvičce.

Zároveň můžeme záhon dosázet novými jahodníky a během léta jim dopřejeme bohatou zálivku. Pokud do ní přidáme probiotika, můžeme si rovnou odškrtnout účinnou prevenci proti plísním. Respektujeme přitom pravidlo „tři roky a dost“. Zpátky se mohou jahody vrátit po pěti letech. Mezi jejich vhodné předplodiny patří cibule, česnek, luskoviny a košťáloviny.

Nebojte, sezona sladkého pokušení nekončí. V srpnu se můžeme těšit na maliny a ostružiny. Po odplození prořežeme slabé a přebytečné výhony.

Ovocným stromům dopřejeme dostatek vláhy, a to nejen zálivkou, ale také mulčí z posekané trávy. Ta udrží vláhu a při postupném rozkladu dodá stromům cenné živiny.

Předčasně opadané plody mají většinou „výrobní vady“ nebo jsou nahnilé. Pravidelně je sbíráme, ať se nám na zahradě nerozšíří plíseň.
 
Okrasná zahrada

Čas řízkování! Tím nemyslíme křupavý trojobal, ale množení fuchsií a pelargonií. Červenec je také nejlepší doba pro řízkování pokojovek, balkonových rostlin a bylinek.

Ke konci července mohou do půdy proschlé cibulky tulipánů.

Zálivka okrasných květin je nejlepší k večeru, když opadnou největší horka. Nezapomínáme ani na skalku.

Pro podzimní a jarní parádu vyséváme do půdy macešky, sedmikrásky, mák, pomněnky a další dvouletky.

Kvete levandule, ááách. Stonky seřízneme hned, jak se květy vybarví do typické modrofialové barvy a sušíme ve svazcích na suchém a tmavém místě, aby nám neuteklo božské aroma. Svazky a vonné sáčky s levandulí provoní skříň a odpuzují moly, to určitě víte. Ale zkuste si z čerstvě utržené levandule připravit vonnou koupel nebo čaj před spaním. Sladké sny až do rána zajištěny!

Z odkvetlých trvalek odstraníme zaschlé stonky a květy. Pokud nejsou viditelně napadené žádnou chorobou, najdou využití v kompostu. V srpnu potom posbíráme semínka na příští rok. Necháme je dobře proschnout na sluníčku a potom je přesypeme do označených papírových sáčků.

Zelené ploty mohou vypadat zvadle a pocuchaně. Zaslouží si vydatnou zálivku i letní střih. Ten by měl od teď vydržet až do jara.

Koncem léta množíme jehličnany řízkováním. Řízek umístíme do substrátu z písku a rašeliny, pro vhodné mikroklima přikryjeme květináč fólií.

Z jabloní a hrušní odstraníme „vlky“, u peckovin – třešní, višní a švestek – provedeme letní řez.

Řez by měl následovat až po odkvětu a nepřeháníme to, zvlášť u třešní. Jsou to nádherné, přirozeně mohutné stromy, byla by škoda vytvářet z nich zakrslé trpaslíky.

Trávník

Trávník už neroste tak rychle. Stále ho zkracujeme o třetinu výšky, ale už se nenaběháme tolik jako v květnu.

Nikdy nesekáme v poledním a odpoledním horku, počkáme si na chladivý večer. Příjemnější pro nás, zdravější pro trávník. Pokud venku zrovna padají teplotní rekordy, klidně sečení o pár dnů odložíme.

V červenci se soustředíme na vláhu a výživu, nejlépe v podobě organického hnojiva, v srpnu pomalu ubíráme – tráva se začíná připravovat na zimu.

Skleníky a fóliovníky

Větráme, větráme a znovu větráme! A když zrovna nevětráme, tak zaléváme. Letní parna mohou rostliny ve skleníku pěkně potrápit. V nezastíněném skleníku může být vnitřní teplota u listů klidně o patnáct stupňů vyšší než ta venkovní.

Vnější stín můžeme zařídit pomocí zastiňovacích fólií, které se přehodí přes horní hřeben skleníku. Stejně poslouží i rákosová nebo bambusová rohož. V zahradnictví a hobby centrech můžete také nakoupit speciální stínící barvu.

Pokud dáváte přednost vlastním zlepšovákům, zkuste škrobový nátěr. Připravíte ho ze škrobu na prádlo, jen ho namíchejte v hustější konzistenci. Nanáší se štětkou na sklo stejně jako barva. A teď se podržte – vydrží až čtyři roky! Pro srovnání, barva se smyje s deštěm po pár týdnech. Navíc jde o ekologické řešení, škrob v půdě neškodí. Naopak, stane se výživou pro užitečné půdní bakterie.

Sklízíme rajčata, okurky a papriky.

Pro podzimní sklizeň můžeme zasít semínka květáku a špenátu.

Pokračujeme s výsevem letních salátů, vysít můžeme i mangold, čínské zelí a fenykl.

Posbíráme semínka kopru, budou se hodit na výsev zase v příští sezoně.

Zdroje: tiskové materiály Weiki, zahradnice Míša Brabcová

TÉMATA:
DOMÁCNOST PÉČE O ZAHRADU ZAHRADA