Je nazývána první dámou světové architektury 21. století. Její začátky však nebyly vůbec snadné, na úspěch si musela pořádně dlouho počkat. Vyhrávala sice soutěže, ale málokteré stavby se realizovaly. Nakonec se ale i v této profesi, která je stále doménou mužů, dokázala přece jen prosadit!
Jazykově vybavenou dceru poslali na středoškolská studia do Švýcarska a Velké Británie. Pak Zaha vystudovala matematiku na Americké univerzitě v Bejrútu, ale vlastně odmalička ji to táhlo k architektuře. Na radu bratra znovu odjela do Británie, aby získala diplom na prestižní Architectural Association School, kde studovali či přednášeli mnozí významní architekti.
Její celoživotní velkou inspirací se stal uznávaný ruský avantgardní malíř Kazimír Malevič, který se od roku 1923 zabýval i architekturou. Na téma Malevičova tektonika obhájila diplomovou práci u Rema Koolhaase, s nímž pak navázala i spolupráci v jeho vlastním ateliéru.
Začala též učit na Architectural Association a jako hostující profesorka působila na mnoha prestižních školách, například i na Harvadu či Columbia University. I když její doménou zůstala do konce jejího života architektura, tato všestranná umělkyně se věnovala též malbě, návrhům interiéru a nábytku, designu a scénografii, navrhovala dokonce šperky i několik párů avantgardní dámské obuvi. V roce 1999 se třeba podílela jako scénografka na turné skupiny Pet Shop Boys.
I když si v roce 1980 založila v Londýně svou vlastní společnost Zaha Architects, prosazovat se začala až v devadesátých letech. První realizovanou budovou, která vznikla podle jejího návrhu, byla hasičská stanice firmy Vitra v německém městě Weil am Rhein až v roce 1993. To jí bylo už 43 let.
Po několika dalších menších stavbách získala skutečně prestižní zakázku. Projekt Cincinnati Art Center manželů Lois a Richarda Rosenthalových, realizovaný v letech 1997 až 2003, znamenal v její tvorbě průlom. O tomto středisku pro současné umění v Cincinnati hovořili odborníci jako o „nejvýznamnější budově postavené ve Spojených státech od doby studené války“.
Pokud jste milovníky skoků na lyžích, možná jste viděli projekt Zahy Hadid v Innsbrucku. V tomto oblíbeném zimním středisku se konala olympiáda hned dvakrát – v letech 1964 a 1976. Lyžařský můstek na hoře Bergisel ale přestal ke konci 20. století vyhovovat, a tak byla vypsána mezinárodní soutěž na celý komplex, kterou vyhrála architektonická kancelář Zahy Hadid. Neplní zdaleka jen funkci, pro kterou byl areál vytvořen – což je Mezinárodní turné čtyř můstků ve skocích na lyžích. Využívá se celoročně – je cílem rodinných výletů, konají se tu obchodní setkání, je zde kavárna a restaurace a vyhlídková terasa. Nahoru se dostanete po 455 schodech nebo šikmým výtahem. Je to prostě nová turistická atrakce a dominanta Innsbrucku.
Od počátku nového tisíciletí se už Zaha Hadid se svým týmem nezastavila. Její stavby najdeme na celém světě. Mezi její poslední realizované projekty patřil například egyptský pavilon na EXPO 2010 v Šanghaji nebo supermoderní plavecký stadion se zvedacím dnem pro LOH v Londýně 2012.
Žádná ze staveb této slavné architektky nepatří k průměrným. Své mimořádné postavení ve světě architektury získala nejen díky výjimečnému talentu, ale především úžasné píli a pracovitosti. Architektura byl její život. Kariéře obětovala i svůj osobní život…
U nás na sebe upozornila jako členka mezinárodní poroty, která v roce 2007 posuzovala návrhy na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné. Patřila k těm, kdo se jednoznačně přiklonili k vítěznému, leč zatím nerealizovanému návrhu architekta Jana Kaplického.
V březnu 2016 Zaha Hadid nečekaně podlehla infarktu v nemocnici v Miami, kam se přišla léčit s bronchitidou. Zanechala za sebou na 950 projektů vytvořených pro více než dvě stě měst čtyřiačtyřiceti zemí. Ve svém londýnském studiu zaměstnávala na 400 zaměstnanců 55 národností.
Jedny z jejích posledních projektů by měly být realizovány v Bratislavě a v Praze. První fáze bratislavského projektu s názvem Sky Park začala již v roce 2017 a její dokončení se plánuje na roku 2020. Jedná se o multifunkční projekt, na území bývalé průmyslové čtvrti Čulenova.
Pozadu by neměla zůstat ani Praha. Těsně před smrtí vypracovala Zaha Hadid projekt revitalizace okolí Masarykova nádraží s víceúčelovými objekty nazvaný Central Business District. Tady se plánuje dokončení výstavby na rok 2025. Objevují se ale názory, že si touto stavbou Praha koleduje o vyškrtnutí ze Seznamu památek UNESCO…
Foto: Wikipedie
Na našem webu jste si mohli také přečíst:
- Marie-Anne Lavoisierová nedokázala zabránit smrti geniálního chemika
- Život jako jedno velké dobrodružství. Gertrude Bellová dokázala žít naplno…
- Émilie du Châtelet, Voltairova velká láska
Nový komentář
Komentáře
Ta je dobrá!Většinou jsou architekty spíše muži....Moderní,zajímavé stavby....
[url=https://www.seznam.cz/]ahoj[/url]