Toxoplazmóza, což je parazitární infekční onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii, je nejčastěji spojována s kočkami. To proto, že kočkovité šelmy jsou jeho definitivním hostitelem, takže mohou vajíčka (oocysty) prostřednictvím kontaminovaných exkrementů předávat dál. Napadnout ale může i takzvané mezihostitele, nejrůznější savce a ptáky, včetně člověka. V jejich těle se pak vajíčka zapouzdří (mozek, svaly, oči) a dál se mohou šířit jen pozřením této napadené tkáně.

„Lidé se mohou nakazit z prostředí kontaminovaného oocystami – infekčními stadii parazita vylučovanými s kočičím trusem. Často se jedná o hlínu, písek z pískovišť, či špatně omytou zeleninu. Tady bych vyzdvihl písek z dětských pískovišť, který často kočky trusem zcela nekontrolovatelně znečišťují. Na nich si pak děti za asistence svých rodičů hrají, a tím se vystavují vysokému riziku infekce,“ varuje RNDr. Petr Kodym, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu a Oddělení zoonóz s přírodní ohniskovostí SZU.

65e071b2e9edcobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

K infekci však může dojít i tkáňovými cystami parazita přežívajícími v nedostatečně tepelně upraveném mase. Další možnosti přenosu jsou z infikované matky na plod, pokud je matka v akutní fázi infekce, a také při transplantaci.

Toxoplazmózu má každý čtvrtý

V Česku v sobě tohoto parazita může mít podle odborníků až čtvrtina obyvatel. Počty hlášených případů toxoplazmózy vyvrcholily v roce 1994 rozsáhlou epidemií, onemocnělo více než 2 000 lidí. Od té doby pokračuje plynulý pokles, takže v roce 2022 byla nahlášena klinická toxoplazmóza u celkem 71 osob a za 9 měsíců letošního roku jsme zaznamenali 53 případů. Převládají mladší ročníky, přičemž žen je hlášeno 2x více než mužů. „Dostupná data o podílu latentně infikovaných však pro takto výrazný pokles nesvědčí. Domníváme se, že skutečný počet případů je mnohem vyšší. Je velice pravděpodobné, že zdaleka ne všechny případy jsou diagnostikované a nahlášené,“ upozorňuje doktor Kodym.

Od akutní až po latentní fázi

Infekce toxoplazmózou probíhá ve dvou naprosto odlišných fázích – akutní a latentní. U lidí se zdravou imunitou zůstane infekce často bez příznaků, nebo jen s mírnými projevy. „Příznaky, které jsou podobné chřipkovému onemocnění, se objeví asi jen u 5 % nakažených. Může jít o zvýšenou teplotu, malátnost, bolesti svalů či hlavy, objevit se mohou nebolestivé otoky uzlin, především na krku. Po akutní fázi přechází toxoplazmóza do fáze klidové a člověk vůči ní získává doživotní imunitu. U pacientů se sníženou imunitou ale může infekce zanechat závažné následky ve formě zánětu srdečního svalu či jater nebo poškození nervového systému,“ upozorňuje Státní zdravotní ústav.

Oční forma nákazy se projevuje jako zánět cévnatky s postižením sítnice a krvácením. Postižení mozku je pak spojeno s encefalitidou – zánětem mozku.

Těhotné ženy jsou jednou z nejohroženějších skupin

Velmi na pozoru by se před nákazou toxoplazmózou měly mít těhotné ženy nebo ty, které se právě snaží otěhotnět. Infekce je totiž velkým rizikem pro plod, na který se z matky v akutní fázi nemoci může přenést. „Vrozená (kongenitální) toxoplazmóza postihuje zejména mozek a smysly plodu, může být také příčinou potratu či vrozených vývojových vad. Pokud ale nákazu u těhotné ženy odhalíme včas, lze nasazenou léčbou riziko přenosu na plod snížit, a dokonce i potlačit některé již přítomné symptomy,“ vysvětluje MUDr. Markéta Geleneky z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

K rychlé diagnostice přispívá i dobře vedený prenatální screening. Ten ale dosud v České republice není povinný. „Čím dříve problém zjistíme, tím lepší je prognóza onemocnění. A právě proto jsme na naší Klinice infekčních nemocí FN Bulovka založili Centrum pro vrozené nákazy a infekce v graviditě, kde rizikovým pacientkám a jejich dětem poskytujeme komplexní péči. Takže zbraně máme a stačí jen útočníka odhalit včas,“ zdůraznila doktorka Geleneky.

Riziko představuje i pro pacienty s poruchami imunity

Toxoplazmóza ohrožuje také pacienty s poruchami imunity, jako jsou osoby po transplantacích a na různých typech onkologické a imunosupresivní léčby. „S možností jejího propuknutí je v našich podmínkách nutno počítat přibližně u jedné čtvrtiny těchto pacientů, a proto je třeba věnovat trvalou pozornost její včasné diagnostice a zvláště pak předcházení jejího vzniku pomocí profylaktické léčby. V současné době máme účinné léky, které dokáží imunodeficitní pacienty s reaktivací latentní toxoplazmózy vyléčit, nemáme však zatím k dispozici žádný spolehlivý lék, který by tyto pacienty dokázal definitivně zbavit latentní, tedy klidové fáze této infekce,“ vysvětluje prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

Zapříčinit může i oslepnutí

Při oční formě toxoplazmózy člověku hrozí i oslepnutí. „Oční forma toxoplazmózy může být důsledkem jak vrozené infekce, tak i opožděným projevem infekce získané. Léze na sítnici mohou způsobit poruchy zraku, méně často i oslepnutí. Léčba oční toxoplazmózy je problematická,“ potvrzuje doc. MUDr. Pavel Studený, Ph.D., MHA, přednosta oční kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK.

Opravdu latentní toxoplazmóza jen „spí“?

Latentní forma toxoplazmózy, která trvá do konce života nakaženého, je často popisována jako naprosto neškodná. Vědecké studie ale ukazují něco jiného. Parazit podle nich dokáže manipulovat s lidským chováním a dokonce s imunitním systémem. Souvislost by měla mít i se vznikem schizofrenie, Parkinsonovy choroby, vyšší náchylnosti infikovaných jedinců k sebevraždám a dokonce i k dopravním nehodám. Jiné studie zase naznačují, že latentní toxoplazmóza zvyšuje pravděpodobnost narození dítěte s Downovým syndromem.

Jak toxoplazmóze předcházet?

Vhodný postup doporučila Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, podle níž je základem prevence následující:

  • Nepožívat syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso ani vnitřnosti, nepít nepasterizované mléko, stejně jako nekonzumovat syrovou zeleninu, která není omyta od hlíny a může být znečištěna kočičím trusem.
  • Po práci se syrovým masem si umýt ruce a všechny nástroje, vhodné je používat rukavice.
  • Domácí kočky nekrmit syrovým masem nebo vnitřnostmi, denně odstraňovat kočičí výkaly (při chovu koček v bytě).
  • Vnější prostředí, zejména pak dětská pískoviště, hřiště, zahrady chránit před kočičími výkaly používání fólií nebo plachet k zakrytí venkovních hracích ploch.
  • Udržovat osobní a kolektivní hygienu při styku se zvířaty (na jatkách, ve velkochovech prasat, dobytka, drůbeže a ve zvěřincích atd.) a s půdou, která může být znečištěna kočičími výkaly a dalšími substráty (zahrady, záhony, pískoviště).
  • Při práci používat předepsané ochranné pomůcky a dodržovat zásady bezpečnosti práce.

Zdroj informací: Státní zdravotní ústav - TZ, Národní zdravotnický informační portál, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, National Library of Medicine - Toxoplasma gondii and Schizophrenia, National Library of Medicine - Potential immunomodulatory effects of latent toxoplasmosis in humans, National Library of Medicine - Toxoplasma gondii Infection Among Institutionalized Children with Down syndrome in Sana’a city, Yemen: Implications of Low IgG Seroprevalence - PMC