Foto: Shutterstock
Kdo má volat, nevolá, a kdo volat nemá, volá vždycky. Tak shrnují zdravotníci z pražské Nemocnice sv. Kříže Žižkov svůj denní chléb, co se využívání záchranné služby týče. A dodávají, že někteří lidé si občas pletou záchranku s nezpoplatněnou taxi službou, protože podle dostupných statistik je až třetina výjezdů zbytečná. A ty blokují kapacity těm, kteří mohou být ve vážném ohrožení života. Jak to tedy dělat správně a rozhodně nepodcenit situaci v případě, že bychom linku 155 měli volat neodkladně?
Kdy volat záchrannou službu?
Obecné pravidlo říká, že ve všech případech, kdy došlo k vážné poruše zdraví či přímému ohrožení lidského života. O jaké jde konkrétně?
- Poruchy vědomí nebo bezvědomí.
- Dušení, dušnost a zjevné poruchy dýchání.
- Křeče nebo nově se vyskytující ochrnutí jedné nebo více částí těla.
- Bolesti nebo tlak na hrudi, vysoký krevní tlak s doprovodnými příznaky jako tlak na hrudi, dušnost nebo točení hlavy.
- Vážná zranění, silná krvácení a velké rány, cizí těleso obzvláště v partiích jako je trup, břicho nebo stehna.
- Všechny situace, kdy jsou dle vás ohrožené základní životní funkce, jako je dýchání a oběhový systém.
Volat bychom měli i v situacích, kdy u pacienta dojde k:
- zavalení či zasypání,
- tonutí,
- popálení či poleptání,
- silné alergické reakci,
- zranění po dopravní nehodě,
- pádu z výšky,
- změnám chování a jednání ohrožujícího postiženého nebo jeho okolí,
- zvláštní situaci, u níž nelze vyloučit akutní ohrožení životních funkcí.
Kdy záchrannou službu nezatěžovat?
Pro někoho je to asi jen těžko představitelné, ale lidé si dokáží zavolat záchrannou službu i k naprostým banalitám. Plzeňským záchranářům se dokonce stalo, že po výjezdu k „napadení zvířetem“ řešili vytažení přisátého klíštěte. Toto jsou podle lékařů z Nemocnice sv. Kříže Žižkov nejčastější příklady situací, kdy rozhodně přenechat „rychlou“ potřebnějším.
Foto: Shutterstock
Průjem
„Pokud průjmové onemocnění není spojeno s dalšími příznaky, jako jsou například poruchy vědomí, dlouhotrvající horečky, dušnost nebo silné křeče (které mohou značit např. zánět slepého střeva), nepanikařte. Naordinujte si klidový režim, doplňujte tekutiny, léčbu podpořte volně prodejnými léky. Zvláště u malých dětí a seniorů je třeba konzultovat stav s lékařem a předcházet dehydrataci,“ radí lékaři.
Horečka
„Při zvýšené tělesné teplotě (nad 38`C) užijte volně dostupné léky s obsahem paracetamolu či ibuprofenu), případně využijte studené zábaly,“ doporučují lékaři.
Zvýšený krevní tlak
„V případě, že není doprovázen poruchami dýchání, náhlou bolestí nebo tlakem na hrudi (značící infarkt) či neurologickými obtížemi (např. poruchami řeči, pohybu nebo ochrnutím), měl by se obejít bez pomoci záchranné služby. Snažte se zklidnit, klidně dýchejte a po chvíli proveďte opakované měření tlaku. V případě, že je tlak stále zvýšený, užijte léky, které máte pro tento účel předepsané, případně zavolejte svému praktickému lékaři,“ popisují lékaři správný postup.
Bolest hlavy, bolest zubů, bolest kloubů
„O těchto problémech se co nejdříve poraďte se svým praktickým (případně zubním) lékařem. Od akutní bolesti si můžete ulevit běžnými léky proti bolesti,“ uvádí lékaři.
Nedokážete posoudit, zda potřebujete záchranku?
Pro laika bývá někdy skutečně těžké rozhodnout se, zda je zdravotní stav vážný natolik, že rychlou pomoc skutečně potřebuje. Pokud si nejste jisti, doporučují zdravotníci volat linku 155 a poradit se s operátorem. Ten je speciálně vyškolený k tomu, aby pomohl situaci vyhodnotit a určit další postup.
Foto: Se souhlasem MVCR
Zdroj informací: Záchranná služba, Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, Nemocnice sv. Kříže Žižkov, CNN Prima News
Nový komentář
Komentáře
Jako chápu, že to dnes zneužívá kde kdo. Na druhou stranu, nejsem odborník, nevím jestli ta bolest v boku nejsou jen zaražený prdy, nebo zánět slepého střeva.
Moji přítelkyni před rokem odvezla záchranka s bolestí břicha, doktor se zprvu tvářil co ho tam otravuje. Během hodiny byla na sále, a vyndávali jí žlučník.