e6c9cd72ca664-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Hnojení máme spojené hlavně s podporou růstu rostlin a bohatostí květů a podporou tvorby plodů pro bohatší sklizeň. Své místo na zahradě však i po pěstitelské sezóně teď na podzim. Ideálním obdobím pro doplnění potřebných živin je sice jeho začátek (tedy září a říjen), ale pokud nám počasí přeje, stihneme to ještě začátkem listopadu. Půda by neměla být promrzlá a denní teploty by měly dosahovat alespoň 8 až 10 °C.

Zároveň by neměla být ani přemokřená, protože přebytečná voda může odvádět živiny příliš hluboko, kam na ně kořeny nedosáhnou. Zároveň v příliš mokré půdě chybí dostatek kyslíku, který je ke správnému rozkládání a vstřebávání živin nezbytný. V neposlední řadě pak může být problém s pravidelným rozložením některého hnojiva – může se slepovat na jednom místě.

Čím na podzim hnojit?

Organická hnojiva jako je kompost nebo vyzrálý hnůj (koňský, kravský, slepičí…) se hodí nejen na prázdné záhonky, ale také k trvalkám a stromům. Rozkládají se pomalu a půdě dodávají potřebné živiny, které z ní pěstováním rostlin odchází. Také zlepšují její strukturu a podporují život užitečných mikroorganismů v půdě.

Minerální hnojiva slouží jak vhodný přídavek k těm organickým. Uvolňují se rychleji a dodávají rostlinám to, co právě potřebují. Prvky, které na podzim ocení, jsou hlavně draslík (K) a fosfor (P). Ty působí na zpevnění pletiva rostlin (silnější stonky a listy), a tedy na jejich lepší mrazuvzdornost. Navíc pomáhají k efektivnějšímu ukládání cenných látek, posilují kořeny a podporují jejich tvorbu, což opět pomůže rostlině přečkat zimu v lepší kondici.

Ale pozor, existuje minerální hnojivo, kterému byste se na podzim měli obloukem vyhnout, a to je dusík (N). Jinak užitečný a rostlinám prospěšný prvek totiž v tomto ročním období napáchá víc škody než užitku. Dusíkatá hnojiva mají za úkol přimět rostlinu, aby vyhnala co nejvíce zelené hmoty. Jenže takové listy a stonky při prvních mrazících snadněji zmrznou. Navíc rostlinu jejich tvorba zbytečně vysiluje. Kromě toho se ve studené a přemokřené půdě špatně rozkládají, kořeny je už nemusí přijímat a častější deště a tající sníh je může svádět až do spodních vod.

Čedičová drť je určitou alternativou uměle vytvořeným hnojivům. Je čistě přírodní, jde o rozemletou vulkanickou horninu plnou stopových a minerálních látek (železo, hořčík, vápník, draslík a křemík). Výhodou je jejich pomalé uvolňování do půdy. Navíc zlepšuje pH překyselených půd, zlepšuje strukturu půdy a svědčí i půdním mikroorganismům.

Zelené hnojení je také podzimní variantou zúrodňování půdy, ale s tím musíte začít podstatně dřív. Více si o něm přečtete zde: 

Zdroj informací: Pěstík, ZZN hospodářské potřeby, Zahradnická kuchařka