Pokud pěstujete ovocné stromy a keře, máte dvě možnosti. Nechat vše na přírodě, ať si rostou, jak je libo, nebo pravidelně provádět vhodný řez tak, abyste docílili hezky tvarované koruny a s ní i hojnější a kvalitnější úrody. Pokud jste se rozhodli pro druhou možnost, poradíme vám, kdy se do čeho pustit.

Prořezávání nadbytečných větviček se vyplatí nejen proto, že tím prosvětlíte korunu stromku nebo keře, takže bude lépe  propouštět světlo i do svého středu, ale také nasměrujete veškerou jeho energii a sílu do hlavních větví, a tím i do plodů na nich. Navíc při řezu odstraníte i suché nebo napadené části, čímž předejdete množení škůdců a chorob.

65e1c1fed08daobrazek.png
Foto: Shutterstock

Od výchovného po zmlazovací řez

V průběhu života dřeviny přistupujeme k různým řezům, jak je právě potřeba.

Od 2. až 5. roku po výsadbě, kdy strom dokonale zakoření a začne aktivně růst, se pouštíme do řezu výchovného. Jeho cílem je vytvoření správného tvaru koruny a vyváženého růstu větví. Tak, aby se navzájem nekřížily, nerostly do koruny nebo nezatěžovaly strom jen na jedné straně. Provádí se v předjaří.

Udržovací řez provádíme průběžně během vegetačního období tak, abychom udrželi vyrovnaný růst větví a včas odstranili všechny staré nebo napadené větve. Odstraňovat při něm můžeme i přemíru květů nebo malých plodů, abychom docílili kvalitnější úrody.

U stromů starších 5 nebo 10 let, o něž nebylo pečováno, můžeme aplikovat takzvaný zmlazovací řez. Ten pomůže vehnat do hlavních větví sílu a plodivost. Provádí se na konci zimy, v předjaří a odstraňují se při něm všechny staré, poškozené, slabé a nadbytečné větve.

Kdy jaké ovocné stromy a keře prořezávat?

Pro jabloně, hrušně, kdouloně a další jádroviny se hodí takzvaný zimní řez, který bychom měli stihnout provést v předjaří. „Nejčastěji zimní řez provádíme v únoru až březnu, ale je možné ho provádět ihned po skončení velkých mrazů. Pokud bychom tento termín nestíhali nebo by nám z nějakého důvodu nevyhovoval, je možné řezat jádroviny, jakmile ze stromů opadá listí,“ doporučuje zahradník a odborník na řez stromů Martin Makal s tím, že při posunutí základního řezu na období vegetace (konec dubna, květen a dál) dochází u ořezaných stromů k jejich významnému oslabení až k zastavení růstu. To má následně negativní vliv jak na vlastní vitalitu stromu, tak i na jeho případnou úrodu.

65e1c23c5149eblobid0.png
Foto: Shutterstock

Třešně, višně, broskvoně, meruňky, slivoně a další peckoviny v předjaří nikdy neprořezávejte. Zimní řez u nich totiž podporuje výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob. Jejich čas přijde až době vegetace. „Řez provádíme buď později na jaře, od začátku kvetení do doby po odkvětu, nebo během sklizně či těsně po ní. Zpravidla tento řez spadá na měsíce červenec a srpen, v teplejších lokalitách i začátek září,“ vyjmenovává Martin Makal.

Rybíz, angrešt, maliník, ostružiník, vinná réva, borůvky, brusinky, kiwi a další drobné ovoce je vhodné prořezávat během února a na začátku března. Klidně už v době, kdy přejdou silné mrazy. „Hlavně rybíz, angrešt i réva velmi brzy na jaře raší a mohlo by to vlastní řez komplikovat. U révy jde o silný mízotok a u rybízu s angreštem o nebezpečí vylamování narašených květních pupenů. Pokud bychom tento termín nestihli, je možné provést řez rybízu a angreštu v létě během sklizně nebo co nejdříve po sklizni (rybíz, angrešt, ostružiník, maliník), to znamená mezi červencem a srpnem, nejpozději v září,“ radí Martin Makal.

Jak vést řez?

Na prořez stromů a keřů používejte vždy kvalitní a ostré nářadí, aby byl výsledný řez hladký a čistý, protože takový se pak snáze hojí. Hodit se vám bude hlavně ovocnářská pilka a nůžky. „Pro střih slabších výhonů používáme dvousečné zahradnické nůžky, u výhonů silnějších pak nůžky pákové nebo pilku. Na odstraňování větví se nejlépe hodí ovocnářská pilka s otočným listem nebo dnes často prodávaná a používaná pilka skládací. Při zmlazování stromů, případně pokud chceme strom později přeroubovat, tak lze s úspěchem použít motorovou pilu s ostrým řetězem. Řezné rány po motorové pile, které bývají otřepané, zahladíme ostrým nožem,“ vysvětluje Martin Makal.

  • Chcete odříznout celou větev? Nenechávejte zbytečně dlouhý pahýl, který by mohli napadnout škůdci a nemoci.
  • Celou větev odřízněte kolmo k jejímu růstu, a to před větevním kroužkem (šev na kůře) tam, kde přisedá na kmen.
  • Odřezáváte dlouhou a těžkou větev? Odkrajujte ji postupně, aby se pod vlivem její tíhy nevylomil i kus kůry nebo dřeva z kmene stromu.
  • Jednoleté výhony odstřihněte mírně našikmo nad pupenem, který směřuje ven z koruny.

Nezapomeňte na ošetření ran

Abychom předešli vysychání kmene, vzniku chorob nebo napadení škůdci, měli bychom větší řezy ošetřit. Vhodnou volbou je stromový balzám, štěpařský vosk, bílá latexová barva, třeba i se směsí fungicidního přípravku a stimulátoru.

Zdroj informací: Martin Makal – Řez stromů, Prodej stromků, Brudra