Abych vám tady jenom neplácala svá předsevzetí ohledně pohybu, postavila jsem se k celé věci čelem. Udělala jsem si pohybový harmonogram a snažím se ho dodržovat.

 

Ráno – čtvrthodinová rychlá procházka se psem a 10 minut cvičení.

Cestou do práce zklusávám poslední dvě zastávky pěšky a při návratu domů je opět vyklusávám.

Večer opět svižné psí venčení. Navíc jsem se naučila nejezdit výtahem až do našeho 11. patra, ale vystupuji v 8. a dupu hezky po svých. Postupně chci počet pater zvyšovat.

Někdo si možná řekne – no, nic moc, ale pro mě je to docela zásadní změna. Hlavně to beru jako začátek a rozjezd a znovu nabytí jakés takés kondice, a kdoví? Třeba budu v létě chodit z Krče na Karlák pěšky, jak se mi snaží vnutit Krize. Že prý je to jenom šest kilometrů a za hodinu to musím zvládnout. Podle mě si to představuje jako Hurvínek válku, ale docela mě vyprovokoval, že to minimálně jednou vyzkouším. To ale až se oteplí.

 

V jídelníčku žádné zásadní změny, i když… Ti gumoví medvídci mi už nějak nechutnají. :o))) Kuřecí maso momentálně nemůžu ani vidět a i ty dalamánky se mi přejedly. O víkendu jsem si tedy udělala hromadu ovocného salátu a náramně jsem si na něm pochutnala. K obědu jsem si upekla pstruha a snědla k němu trochu rýže a hodně zeleniny.

 

A tak nějak míním pokračovat i nadále. Hýbat se, zdravě jíst a sledovat, jak se můj objem pomalu ale jistě zmenšuje.

 

TÉMATA:
ZDRAVÍ