Helena Čermáková. Žena, která se před lety objevovala na titulních stránkách novin, v hlavních zpravodajstvích televizních a rozhlasových stanic. Národ ji litoval, srdce se usedala nad plačící ženou, která zoufale prosila o pomoc, aby jí našli její zmizelou holčičku.

Co se vlastně stalo?
20. 6. 2001 oznámila Čermáková, že se jí z hřiště v Kladně-Kročehlavech ztratila dcera Terezka. Policie okamžitě vyslala vrtulník s termovizí a po holčičce pátralo 150 policistů. Po týdnu už po Terezce pátrá 600 policistů a mnoho lidí z Kladna. Čermáková skáče z okna – pokus o sebevraždu. Jenže pak se situace obrací. Žena od prvopočátku neustále mění své výpovědi, nakonec se zhroutí a uvede místo, kde by dcerka měla být. V betonových základech nedaleké hájenky je nalezeno popálené tělo holčičky. Pitva určuje příčinu smrti – srdeční a dechová nedostatečnost. 11. 7. 2001 Čermáková konečně do protokolu diktuje pravdivou verzi. Opila se a holčičku zalehla. Když se probudila, zjistila, že dívenka je mrtvá. Odnesla ji do lesa, hodila do betonových základů budovy a zasypala odpadky. Také se pokusila tělíčko zapálit. Tím to však nekončí. Za dva měsíce je při další pitvě zjištěno, že Terezka měla v době těsně před svou smrtí v krvi 3,2 promile alkoholu. V prosinci se Čermáková opět pokusí o sebevraždu – předávkuje se léky, v kladenské nemocnici si poleží čtyři dny.

11. ledna 2002 začalo u kladenského soudu soudní přelíčení. Před soudní budovou jsou davy lidí, křičí, hrozí, padají slova o bestii a zrůdě, požadují smrt pro takovou „matku“. O dva měsíce později je vyřčen verdikt. Tři roky nepodmíněně za ublížení na zdraví z nedbalosti. Soudci neprokázali, že svůj čin provedla úmyslně. 

Žena je převezena do věznice v Opavě. Ale stále plní stránky novin. Zamilovala se do spoluvězně. Dívali se na sebe z okna a vyměňovali si láskyplné dopisy. Plánovali společný život. Nic jí nevadilo, že je to sedmkrát trestaný recidivista s bohatými zkušenostmi v požívání alkoholu a drog. Muž byl propuštěn, prý ji od té doby nenavštívil.

Spoluvězeňkyně ji nakonec přijaly mezi sebe, je s ní legrace, i když jednou se poprala, snad kvůli jinému muži. Ředitel opavské věznice Ivo Turok ji hodnotí vesměs kladně. Chování vzorné, nenápadné. Pracovala jako pomocnice v kuchyni a dostala několik kázeňských odměn.

V pondělí byla propuštěna na svobodu. Viděla jsem fotografie z kladenského hřbitova. Pomníček Terezky je stále plný plyšových hraček a svíček. Do Kladna se asi žena nevrátí, tam ji nikdo nechce, málokdo jí odpustí, pokud vůbec někdo.

Reklama