Za všechno, co jsem učinil, mě můj národ nazve zrádcem. Příběh doktora Emila Háchy

Rodák z Trhových Svinů je synem Josefa Emanuela Háchy a Marie Karolíny Pavlíny Klausové. Narodil se 12. července 1872. Otec byl zaměstnán na postu berního úředníka. Sám Emil byl velmi chytrý a bystrý chlapec, bez sebemenšího problému absolvoval gymnázium v Českých Budějovicích a poté získal dokonce doktorát práv na Univerzitě Karlově. Po vzniku Československa se stal jedním ze dvou spoluzakladatelů Nejvyššího správního soudu, jehož byl také členem a v roce 1925 byl Tomášem Garrigue Masarykem dokonce jmenován jeho prezidentem.

Foto: Emil Hácha. 1940
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Osudný rok 1938
Klíčový se v Háchově životní cestě ale měl stát rok 1938. Napřed přišel o svou milovanou ženu Marii, která náhle zemřela na následky onemocnění štítné žlázy a srdeční arytmie. Následně po přijetí Mnichovské dohody prezidentem Edvardem Benešem, jeho abdikaci a odchodu do Londýna byl politicky nezávislý Emil Hácha osloven, zda by nechtěl kandidovat na post nového prezidenta. Do své funkce byl následně jmenován 30. listopadu 1938. „Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek. Místo toho mám být prezidentem republiky v těžkých dobách, v nichž se neví dnes, co může být zítra. Je to velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu,“ reagoval bezprostředně po svém zvolení. Ke slavnostnímu ceremoniálu se dostavil s dvacetiminutovým předstihem a pěšky. Navzdory tomu, že byl Emil Hácha velmi vzdělaný a uznávaný odborník v oblasti práva, zakládal si na tom, že je obyčejným člověkem. Byl hluboce věřícím katolíkem a sám sebe neoznačoval za prezidenta, ale pouze za „místodržícího“.

Foto: Emil Hácha ve své kanceláři při vánočním projevu do rozhlasu 22. prosince 1938
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V počátcích vykonávání úřadu prezidenta byl Emil Hácha v pravidelném spojení s exilovou vládou v Londýně. Ovšem už tři měsíce po jmenování se musel potýkat s představiteli slovenské Ľudové strany, kteří po porušení veškerých dohod a tajném vyjednávání s nacisty zmocnili vlády na Slovensku. A tak v noci na 10. března 1939 vyhlásil Hácha na Slovensku stanné právo, sesadil slovenskou autonomní vládu v čele s Jozefem Tisem a moc převzala československá armáda.

Přece byste si nepřál, abychom Prahu do rána srovnali se zemí
Ovšem za tento svůj krok byl v zápětí „odměněn“ pozváním do Berlína dne 14. března na jednání s Adolfem Hitlerem a maršálem Hermannem Wilhelmem Göringem. Starý a velmi nemocný Emil Hácha byl k jednání záměrně připuštěn až v jednu hodinu v noci. Hitler spolu s ostatními přítomnými naléhal na vyčerpaného prezidenta, aby přistoupil na jeho podmínky. Napjaté jednání muselo být dokonce přerušeno kvůli nezbytnosti poskytnutí lékařské péče kolabujícímu Háchovi. Hitler nakonec sdělil svůj záměr okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je ke Třetí říši. V případě nesouhlasu s okupací vyhrožoval leteckým bombardováním Prahy, která tak měla lehnout popelem. „Jak je ta Praha krásná, přece byste si nepřál, aby byla do rána srovnána se zemí,“ vyjádřil se podle Háchových vzpomínek Göring. Sám prezident Hácha se mnohokrát ve svých prohlášeních k jednání vracel. „Můžete vydržet Hitlerovo řvaní, protože kdo řve, nemusí být uvnitř ďábel. Ale byl tam i Göring s tou svou bodrou tváří. Vzal mne za ruku a měkce mi domlouval, poznal jsem, že se mnou mluví skutečný ďábel připravený svou hrozbu splnit,“ řekl.

Foto: Hácha se 9. června 1942 setkává v Berlíně s Hitlerem na pohřbu Reinharda Heydricha
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Čtěte také: Podivný fetiš: podívejte se, jaké osobní věci Evy Braunové šly do dražby
 
A právě v této chvíli se Emil Hácha rozhodl vzít na sebe dobrovolně podobu „Hitlerova bratra s krvavýma rukama“, jak ho později nazvali například Voskovec s Werichem ve své písni Kolaboranti v Protektorátu.

Propuštění zajatých studentů a hořký konec na Pankráci
Sám Emil Hácha však vždy jednal v zájmu vyššího dobra. „Za to, co jsem učinil, mě jednou národ nazve zrádcem. Jenže co jsem měl dělat? Kdybych to neudělal, oni by to tu všechno povraždili,“ svěřil se Hácha svým blízkým po osudném 15. březnu 1939, poté, co po hodinách neslýchaného nátlaku podepsal Hitlerovi bezcenný cár papíru o tom, že „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše“. 

Významnou měrou se navíc také prezident Hácha zasadil o propuštění zatčených vysokoškolských studentů v listopadu 1939 transportovaných do koncentračního tábora. Tehdy 1250 studentů z Prahy, Brna a z Vysoké školy báňské v Příbrami skončilo v Sachsenhausenu. Valná většina z nich se díky Háchově iniciativě vrátila během let 1939–1943 nazpět domů.

Navzdory všemu, co nemocný a slabý ale statečný Emil Hácha pro svůj národ udělal, byl po osvobození zatčen a označen za kolaboranta. Dne 13. května byl ze zámku v Lánech převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. Umírá osamocen a ve špatných podmínkách 4 dny před svými 73. narozeninami. 27. června 1945, na den přesně pět let před popravou Milady Horákové. Náhoda?

Emil Hácha dnes
Po revoluci se Emilu Háchovi dostalo alespoň částečného očištění jeho jména. Přesto však jako téměř jedinému z našich prezidentů mu do nedávna nebyla věnována ani jedna ulice či náměstí pojmenované po něm. Pražské Divadlo D21 se však zasadilo o to, aby doktor Emil Hácha získal alespoň svůj dvorek s plaketou a bustou. K odhalení Dvora Emila Háchy došlo 15. října 2021 v rámci první reprízy inscenace EMIL ČILI O HÁCHOVI režiséra Jakuba Vašíčka a dramaturga Tomáše Jarkovského. Zmiňovaná inscenace je věnována právě životu a činům kontroverzního prezidenta.

Čtěte také: První dámy naší republiky. Jedné říkali jalovice, druhá dělala ostudu a vyprávěla sprosté vtipy

Zdroje: Prezident ČR - Pražský hrad, Dějiny národa Českého - EMIL HÁCHA, Emil Hácha: Prezident, který v těžkých dobách národa plnil nevděčnou roli, Emil Hácha, Zrádce, nebo hrdina? Odsouhlasil Hitlerovi okupaci, zároveň se ale Hácha zasloužil o propouštění politických vězňů, Prezident, který si své zvolení nepřál. Před 75 lety skonal za zdmi pankrácké věznice Emil Hácha, TŘI OSUDOVÉ BŘEZNOVÉ DNY: 14.–?16. BŘEZEN 1939, Březen 1939: Hrůzná noc ze 14. na 15. března, Chcete zničit Prahu? ptal se Göring Háchy, Inscenace Emil čili o Háchovi Divadla D21