Celá akce se jmenovala Rytířské klání o srdce dívek a paní a proběhla už podesáté o posledním srpnovém víkendu v Rosicích u Brna.
Ranní průvod se symbolickým upalováním čarodějnice, ani odpolední skoro dvouhodinové rytířské klání jsem nestihla, a byla jsem docela ráda, že se nám podařilo získat místečko na lavici v šenku, kde jsem hodlala popít něco medoviny. Než jsem se ovšem dopídila zlatavého moku, už jsme byli ze zámku vyháněni ozbrojenci s pochodněmi. Nepomohly ani naše zoufalé výkřiky „Máme pivo v ruce!“, ani prosby krásných dívek v dlouhých sametových šatech. Od centra ohňostroje všichni museli aspoň těch předepsaných padesát metrů - ale pohled na ozářené nebe byl fantastický.
Následovala prohlídka večerních Rosic - a protože jsem je procházela se členy organizující šermířské skupiny, byla
Druhý den se konala bitva o dobytí zámku. Obdivovali jsme vojáky v drátěných košilích a rytíře, kteří bojovali proti sobě a přitom jsme se dohadovali, jak to asi v tom středověku opravdu vypadalo. Poprvé jsme viděli na vlastní oči, jak vojáci po chvíli padají, jak mrtvoly uhýbají, aby se na ně nešláplo a jak vzduchem sviští nablýskané zbraně. Tam, kde zbraně nestačily, pomáhalo se rukama i nohama a obzvlášť se mi líbila mrtvola v drátěné košili, která nepříteli zcela bezostyšně podrážela nohy. Dojem byl ovšem fantastický - účinkující brali celou věc nesmírně vážně a musím se přiznat, že jsem v těch chvílích zapomínala na celý svět a jen sledovala, odkud se vynoří další rytíři a jestli je obránci spatří včas.
Zatímco jsme se já a Margit šly ještě pomazlit s krásným hadem, syn vyzpovídal jednu „plechovku“ (jak prý říkají šermíři rytířům v plátové zbroji), a dozvěděl se od ní, že zbroj váží kolem třiceti kilogramů, takže rytíři v bitvách umírali kupodivu nejen na zranění, ale i na vyčerpání z poponášení tolika kovu po světě. Tím pro nás skončil víkend, plný překvapení a nevšedních zážitků. Pro ostatní návštěvníky Rosic bylo připraveno ještě divadelní vystoupení divadla Prádelna Rosice.
A teď už zbývá jen pozvat vás všechny na příští rytířské klání v Rosicích u Brna.
Doufám, že se tam za rok uvidíme!
Nový komentář
Komentáře
Simba: To je jak se mi třesou ruce nervozitou
Ťapina: To se stává
Pardon, povedl se mi nějaký dvojklik
Škoda že není víc fotek ze samotné akce, když už jsem ji prošvihla.
Škoda že není víc fotek ze samotné akce, když už jsem ji prošvihla.
Fifinka: Jé, vy jste byli na Okoři? Tam jsem kdysi bojovala.
Tyhle akce jsou moc super a možná i způsob, jak děti zábavnou cestou trochu přitáhnout k historii.
Jé já myslela Rosice mezi Pardubicema a Hradcem to by bylo blíž, do Brna to nejedu.
Právě dnes je bitva pod Okoří
teď nás jen
přivezl a zase tam se synem zpět odjel
Fotky pak dám na fotoalba
V Brandýse na zámku jsou vždycky v květnu bitvy. Je to krásný jsou tu i trhy se starýma řemeslama.Pro děti perfektní.
Tohle je z ruky,ale jezdím u nás na hrad Sovinec a zde se podobné akce konají několikrát do roka. Je to tam fajn,ale musím se přiznat, že rytíře a podobné věci nemusím. To třeba stará řemesla ano:o)
Rytíře a podobné akce můůůůůůžu.Škoda,že je to tak z ruky.
Taky jsem patřívala mezi podobné šílence, dokonce jsem v jedné bitvě bojovala - ne v plné zbroji, ale ona i taková kroužkovka váží třeba 12 kilo.
pajdo, pasuju tě na našeho kulturního referenta...koukej dávat další info o akcích na dostřel od Brna DOPŘEDU!
Já na ty rytíře taky moc nejsem
pajda: Tak příště. Mohla bys takové věci dávat i do brněnského audítka.
Zajímavý tip na výlet
Byl tam jeden problém - dpoředu se několikrát tvrdilo, že se slavnostní průvod přesouvá do Zbýšova...takže jsem si netroufla dát dopředu pozvánku.
mne takove akce moc nebavi
ani nevim proc :)
Jé pajdi, to mě mrzí, že jsem o to nevěděla. Taky bych šla.
Historii miluju a tyto akce také. Bohužel v mém okolí se nic podobného nepořádá.