Měl to být další z jejich vydařených výletů po krásách české země. Za jejím kulturním i přírodním bohatstvím vyráželi každý druhý víkend. Proč sedět doma, když je toho u nás tolik k vidění? Tu sobotu, která jí převrátila život naruby, se vydali na wellness pobyt a spojili ho s návštěvou místního zámečku. Následná procházka přilehlým parkem jí ale převrátila život naruby. Raději by v něm potkala Bílou paní nebo bezhlavého rytíře než ženu, která se k nim znenadání připojila.
Foto: Shutterstock
„Právě jsme se fotili v romantickém zákoutí, když kolem nás procházela nějaká rodinka. Moc jsem je nevnímala, ale jedno z dětí k nám najednou přiběhlo a promluvilo na nás. Byl to kluk, tak dvanáctiletý, a na Radana (38) zakřičel táto. Napadlo mě, že je nejspíš nějaký postižený. Nebo se jen spletl. Ale jak se během pár minut ukázalo, jediný, kdo se celé ty roky mýlil, jsem byla já,“ vypráví Jana.
Během chvíle postupně přiběhly další dvě děti a nakonec i jejich matka. A začal pořádný cirkus. „Ona a nejstarší dítě se do mého přítele nevybíravě pustili. Výčitky střídaly nadávky a já měla pocit, že se mi to snad jen zdá. Pořád ještě jsem si říkala, že jde o mýlku. Každý je někomu podobný. Přítel mlčel, a tak jsem se do toho vložila já. Řekla jsem paní, že mluví s někým jiným, a zmínila přítelovo jméno. Ona ale vytáhla občanku a jen procedila mezi zuby, že se skutečně spletla. Ale už ve chvíli, kdy si tohohle hajzla brala. A skutečně! Měla stejné příjmení,“ líčí nečekanou zápletku Jana, která se do přítele hned také pustila.
Žádala po něm vysvětlení, ale on udělal zase to samé, co evidentně před lety. Otočil se a odešel. „Ta paní si se mnou moc povídat nechtěla. Jen mi oznámila, že je za Radana už dvanáct let provdaná, mají spolu tři děti, ale on od nich před čtyřmi roky utekl. Bez jediného slova. Sice prý posílá pravidelně na děti peníze, ale víc o něm neví. Pak jen procedila mezi zuby, ať si ho užiju, a odkráčela,“ popisuje Jana. Na lavičce nakonec zůstala sedět sama, potřebovala nabrat dech.
„Nikomu takový šok nepřeju. V jedné chvíli ztratíte úplně všechno a cítíte se tak neskutečně podvedení. Tolik let žijete s někým, o kom vlastně vůbec nic nevíte! Je to děsivé. Dnes mám problém začít nějakému muži věřit. Než se pustím do vztahu, budu chtít vidět všechny doklady a nejlépe i trestní rejstřík. Zvažuji, že navštívím psychologa, protože moje nedůvěra se už odráží i na ostatní lidi, ne jen potenciální partnery. Úplně mi zničil život, ten zmetek,“ zlobí se Jana.
S přítelem si ani nestihla nic vyříkat, oficiálně se rozejít. Když přijela domů, měl už sbaleno a chystal se právě k odchodu z jejího bytu. „Potkali jsme se mezi dveřmi a jediné, co mi řekl, bylo ahoj. Od té doby jsem o něm neslyšela. Chudák ženská, ke které se přifaří příště,“ dodává podvedená přítelkyně.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Nebýt těchto příběhů tak psychologové nemají co žr(jíst).
Dodatek - zeptala jsem se pána, který mizí jak pára nad hrncem, a bylo mi vysvětleno, jak uvažuje. On si myslí, že je to takhle pro ty ženy snadnější, když odejde a není ho více. Že sejde z očí, sejde z mysli. Že je to prostě pro tu ženu lepší, když už s ní vůbec nekomunikuje, že jí to pomůže rychleji se z toho dostat, a dřív na něj ne přímo zapomenout, ale říct si, že život jde dál a už se k tomu nevracet. Že tím nějak té ženě pomáhá, protože kdyby s ní dál mluvil, psal něco vysvětloval, tak že je to jako šťourání se v otevřené ráně... a on jí nechce ubližovat. Není to proto, že by mu na ní nezáleželo, naopak je přesvědčen, že takhle to bude nejméně bolet.
Kdybych osobně neznala muže, který přesně tohle dělá - zmizí bez slova vysvětlení nebo rozloučení - nevěřila bych. Jenže vím o někom kdo tohle provedl nejméně třem ženám, a dotyčného podezírám, že jde o vysoce funkčního autistu, Aspergerův syndrom nebo o něco takového, co mu nikdy nebylo diagnostikováno a už vůbec ne řešeno či léčeno. Což tedy těm ženám není moc platné, v praxi si stejně musely nějak poradit samy. Ještě jsem schopná pochopit, když tedy ten muž odejde od ženy, dobře, ale co ty děti, ty si nezaslouží, aby jim otec prostě jen tak zmizel. Rozhodně ten muž z článku výše udělal chybu v tom, že měli tři děti, i kdyby jen jedno, pořád je to průšvih, ale tak sakra úplně hloupej snad není, měl se poučit a už si nehledat další nešťastnici, které by opět sliboval založení rodiny. Jednu rodinu už nezvládl a utekl, je jasné, že by nezvládl ani druhou. Pokud tedy vůbec Janě něco takového sliboval, možná to byl jen její nápad, ne jeho. Každopádně se včas ukázalo, že mít s tímto mužem dítě by byla veliká chyba a Jana si může gratulovat, že to vyšlo najevo teď, ne až by se vrátila z porodnice.
Celé se mi to zdá trochu přitažené. Každopádně pokud neměl ani tendence nějak to před ní vysvětlovat a odprošovat se, tak mu na ní asi moc nezáleželo, stejně jako na těch dětech...asi nějaký sociopat. Každopádně to tak měla paní aspoň jednodušší, než kdyby padl na kolena, plakal a prosil o odpuštění a jak se bál, říct těch dětech, že už ho pak nebude chtít a blabla...protože pak by to pro ni bylo třeba i o dost obtížnější se s ním rozcházet, nebo by s ním dokonce i zůstala.:D
Čtyři ztracené roky to je opravdu hodně. Je však dobře že dané okolnosti vyplavaly na povrch ještě před založením nové rodiny. Pán bude nějaký divný, nic nechce řešit, pokaždé uteče s kufry zase někde kde nemusí nikomu nic vysvětlovat.