11.09.2019 11:00Když jsme následně své oblečení a jejich ceny posoudily, byly jsme samy překvapené, jaké jsme vlastně skromné holky. Ostatně ne vždy platí, že to nejdražší musí být i tím nejlepším.

Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Poslední dobou se řídím heslem, že méně, je více a oblečení už nekupuji splašeně, bez rozmyslu a na tuny. U látek zkouším, jaké jsou na omak, jestli se mačkají, jak se chovají a cedulky se složením beru pod drobnohled. U pletenin a vlny to mám podobně. Kousavé svetry plné žmolků už nechci, a tak jsem jednou došla k závěru, že si udělám radost v podobě kašmírového svetru. Jeden jsem pořídila dva roky zpět ve vánočním výprodeji v italském obchodě Benetton. Stál něco kolem 700 Kč a byl zlevněný asi o 70 %. Ten pocit, když ho máte na sobě, stojí za všechny ty peníze. Je lehoučký, hřejivý a podle mě i velmi slušivý. Hodí se mi k midi sukni i džínám.

Letos jsem objevila anglickou značku Boden a právě z Londýna mi velmi nedávno přišel další kašmírový krasavec. Po zeleném jsem přivítala lososový s duhou. Byla to jediná věc, kterou jsem si v letošních letních slevách koupila a přišel mě na 1700 korun z původních asi 4000. Oba mají společný lodičkový výstřih.

Dražší kousky v mém šatníku jsou třeba kozačky nebo kožená bunda. Nejdražší pak šperky, které mi kupuje manžel. Všechny jsou z návrhářských dílen např. od Věry Novákové, Nastassie Aleinikavy, Michaely Gorcové, Markéty Dlouhé Márové nebo Elišky Lhotské. Dohromady mají hodnotu ve dvou až třech desítkách tisíc. Pro mě ale nevyčíslitelnou...  

Veronika Bulánková, redaktorka

Rozhodně nepatřím ke splašeným nákupčím, kteří v obchodě hází do košíku jednu věc za druhou. Naopak nákupy oblečení si vždy pečlivě rozmýšlím, beru v úvahu i své dosavadní složení šatníku a jsem schopná kolem jedné věci chodit i několik týdnů. Přiznávám se, že prostě a jednoduše čekám na slevu. Bohužel to má za následek také to, že při oblékání stále dokola točím ty samé věci, dokud nepřekročí hranici nositelnosti.

Nicméně slevy a slevičky, to je moje. Čím větší, tím samozřejmě lepší. I to je jeden z důvodů, proč můj šatník drahými kousky zrovna neoplývá. Po hlubokém zamyšlení a jeho důkladné revizi jsem došla k závěru, že kromě lyžařské bundy a tanečních bot jsem asi nejvíc peněz zaplatila za klasiku v podobě černého kabátu. Myslím, že je z Reserved a vyšel mě na 1 700 korun. Pamatuji si, že jsem se v kabince dlouho rozmýšlela, jestli do něj jít, ale nakonec jsem ráda, že jsem ho vzala. Na podzim už jsem s ním prochodila několikátou sezónu. Myslím, že je vcelku univerzální, takže ho beru k elegantním věcem, ale klidně i k teniskám.

Na druhé fotce jsou mé nové boty, za které jsem u Bati zaplatila 1600 korun. Nedávno jsem se rozhodla, že obuv je tím, na čem už rozhodně šetřit nebudu. Od bolavých nohou mě totiž bolí i záda, a to vážně není nic příjemného. Spíše než na módu dbám na pohodlí.

Marta Kratochvílová, editorka

Nejsem zrovna člověk, který by nakupoval drahé věci a musel mít ve svém šatníku světoznámé značky. Ovšem pár zajímavých a dražších kousků mám. Většinou jsem je však dostala spíše jako dárek.

Asi úplně nejdražší byl kabát, který mi před devíti lety nechala ušít švagrová k narozeninám u módní návrhářky Mileny Langerové ve Slaném. Stál kolem 7000. Už ho ale moc nenosím a leží ladem ve skříni u rodičů. Bratr mi kdysi dávno koupil k narozeninám úžasnou péřovou bundu v obchodě s.Oliver. Bylo v ní neskutečné teplo, stála kolem 5000 korun a sloužila mi dlouhé roky. Ještě ji mám ve skříni, ale už v ní moc parády nenadělám, protože se uvnitř začala po letech trhat. Mám ji však přibližně 12 let. Dále mám zimní kabát za necelé 3500 z Marks and Spencer, ten jsem si koupila sama. Je to asi moje největší investice do oblečení.


Nejdražšími kousky, které aktuálně nosím, jsou kromě naposledy zmíněného kabátu batůžek GUESS za 2500, který byl ve slevě z 3500, ale já ho vlastně také dostala dárkem. Pak se k dražším kouskům, které vlastním, řadí třeba hodinky Storm London. Ale není to pořád žádná šílená pálka. A nakonec kožené tenisky Veja za přibližně 3200 korun. Ty jsme také dostala a nedám na ně dopustit. Jsou úžasně pohodlné a pořád pěkně bílé. Velice dobře se dají udržovat. Stačí je jen občas otřít.

Karolína Waberová, redaktorka

Moje oblíbené futuristické sandály Reebok Fury jsou nafukovací. Místo zavazování tkaniček jednoduše párkrát zmáčknete „tlačítko“ se stříbrným nápisem Instapump a boty se přifouknou tak, jak je vám to pohodlné a krásně drží na noze. Převratná technologie byla vynalezena už v 90. letech, takže se rozhodně nejedná o žádnou novinku. Nejdražší je (pokud se nepočítají různé kolaborace například Reebok × Vetements) model OG, ten stojí okolo 5000. Já mám klasické, které stojí zhruba 3 500 korun, ale našla jsem poslední kus ve své velikosti ve slevě za 1 700 korun. Nikdy jsem neměla pohodlnější boty.

Černé lodičky Yves Saint Laurent mi koupila maminka v Německu. Moc jsem po tomto retro modelu prahla, ale protože jsou mi o půl čísla větší, skoro je nenosím. Jinak jsou velice pohodlné, stélku mají z jemné kůžičky, na které je vyryté legendární logo značky. Ve slevě stály okolo 2000 korun.

Čtěte také:

Reklama