Megalitů – zejména menhirů – je v Čechách hned několik desítek. K nejzajímavějším a nejzáhadnějším ze všech ale patří kamenné řady u městečka Kounov. Je známo hned několik teorií, k čemu tento kamenný areál mohl sloužit, pochopitelně se objevily i spekulace o UFO a systému navádění... Co však byly kameny ve skutečnosti, dnes již nikdo neřekne.
Pokud se už do Kounova vypravíte, měli byste vědět, že se do něj z Prahy jede po Karlovarské silnici, je kousek za Krušovicemi a řady nejsou přímo v Kounově, ale nad ním. Cesta k nim vede od nádraží, které také neleží přímo ve vesnici. Od něj je ale cesta značena poměrně dobře.
Co o Kounovských megalitech říci? Že nejsou ani tak mega, až na pár výjimek jako je Gibon 1, který váží šest tun a museli jej vléci alespoň 30 km. Celkem v lese naleznete čtrnáct řad (vysekané jsou asi čtyři), které jsou složeny ze zhruba 2500 balvanů střední velikosti. Kdo podobný projekt vymyslel a kdo zrealizoval, to už nám zůstane zřejmě záhadou.
Přitom řad si všiml až v roce 1934 jakýsi učitel Patejdl. Do té doby o nich nikdo nic nevěděl, a tak řady dozajista přišly k úhoně při těžbě dřeva a jiných kratochvílích, které se v lokalitě během tisíciletí, kdy jsou kameny tam, kde jsou, děly.
Více informací o kamenných řadách najdete ZDE.
Tam stojí Zkamenělý pastýř...
Pokud by vám ovšem byly kamenné řady málo, můžete si výlet prodloužit a vydat se ještě nějakých 25 km dále, k vesničce Klobuky, která má hned za humny největší menhir na území České republiky, kterému se přezdívá Zkamenělý pastýř. Celkem jich je u nás něco přes čtyřicet a tento má asi 3,6 metru.
Pozitivní je, že město uvolnilo peníze (možná i na naléhání místních sedláků, kteří měli každoročně zdupané pole) a vybudovalo k menhiru sypanou cestu. Kolem něj je maličkatá palisáda z kulatiny a vůbec to vypadá velmi úpravně. Keltskou divokost tu sice nenajdete, ale menhir vypadá důstojně a monumentálně. Pokud pojedete na Slaný, rozhodně si udělejte malou odbočku.
Menhiry jsou sice úplně nejjednodušší megalitické stavby, které známe, jedná se o pouhý vztyčený balvan, ale i tak jsou často menhiry z materiálu, který se nepodobá žádné hornině z blízkého okolí, a tak se dá předpokládat, že k jejich vztyčení bylo zapotřebí vynaložit obrovské úsilí. Proč přesně ale menhiry již tisíce let stojí tam, kde stojí, se zřejmě také nikdy nedozvíme.
Nový komentář
Komentáře
Cesta poznání našich předků byla úplné jiná než cesta,po níž kráčí současná věda.Ale to neznamená,že by jejich znalosti byly méně hluboké.Dnes se už s určitostí ví,že alej menhirů v Carnacu,je starší než egyptské pyramidy.Lidé z civilizace schopné provést mutaci rostliny a domestikovat zvířata,by nepřenášeli a nestavěli s takovou námahou kameny vážící několik tun(až desítek tun) jen proto,aby ozdobili krajinu.Vztyčené kameny po celé Evropě jsou hmatatelným projevem této později rozptýlené civilizace.A jak šel čas,zapomínal se původní účel,až zbyly jen pověsti a vysvětlení náboženstvím "barbarů".
BTW v pravém sloupci "dnešní vydání" je chybně v názvu článku Klobouky... vím, drobný překlep. V článku samém je to správně.
http://klobuky.slansko.cz/
Keltskou divokost bych snad ani nehledala, především proto, že pokud jsou skutečně zmiňované kamenné řady a menhiry památkami na megalitickou kulturu, pak byla tato mnohem starší, než Keltové... o nichž se pouze předpokládá, že možná, snad někdy někde využívali megality ke svým obřadům. Těch kamenných řad je šestnáct, pravda, některé značně poškozené a neúplné, neb si z nich obyvatelstvo bralo stavební materiál, a také tou těžbou dřeva. Nicméně poslední teorie je taková, že se jedná o památku nanejvýše ze středověku.
Valný dojem na mě kamenné řady neudělaly, neb jsou zarostlé býlím, ostružinami a tak.