Foto: Shutterstock
Neměla to jednoduché. O svého partnera přišla kvůli rakovině v době, kdy spolu čekali miminko. Po porodu zůstala na vše sama a peněz neměla nazbyt. Když poznala Dalibora (39), který jí po třech měsících chození nabídl sestěhování, ani se příliš nerozmýšlela. Našla u něj lásku, bezpečí i pomoc s téměř ročním Pavlíkem. Kromě toho ušetřila na nájmu, což pro maminku samoživitelku nebyla úplně zanedbatelná položka. Zpočátku bylo vše zalité sluncem. Jenže časem se z milujícího partnera začal klubat despota a tyran.
„Neprojevil se hned. Fakt na mě zpočátku působil jako fajn člověk. Obletoval mě, lichotil, i za Pavlíka byl rád, protože on údajně nemohl mít děti. Ale pak se stále častěji ukazoval v pravém světle. Začal mi vyčítat, že je doma neuklizeno, nemá uvařeno, prádlo není pořádně složené… Zkrátka vždycky si něco našel. Klidně i naprostou malichernost,“ popisuje partnerovu pozvolnou proměnu Helena, která zpočátku vše přičítala jeho starostem v práci, na což se pak vymlouval. A tak se snažila ničím ho neprovokovat, mít vše v naprostém pořádku a dělat mu pomyšlení. Přesto se mu zavděčit nedokázala.
„Z protivného brblání se pomalu stávaly hysterické scény, které byly slyšet široko daleko. Přidal i sprosté nadávky a urážky. Byla jsem pro něj už jen líná, neschopná špindíra, která mu visí na krku. Peníze mi úplně přestal dávat, i nakupovat chodil výhradně on. Do práce mě přitom nepustil. Zařídil mi jen nějakou brigádu z domova, takové dělání balíčků. Jenže pak mi nadával tím víc, protože domácnost šla na druhou kolej,“ popisuje Helena nečekaný vývoj vztahu. Na odchod ale nepomýšlela. Neměla nic našetřeno a nechtěla Pavlíkovi brát náhradního otce, kterého měl rád. K němu se totiž choval hezky a zahrnoval ho dárky.
„Těšilo mě, že v tohle směru Pavlík nestrádá, nechybí mu táta, o kterého tak ošklivě přišel. Proto jsem se rozhodla přítelovo otřesné chování vůči mě nějak překousnout. Dělat vše, jak mám, aby nebyl naštvaný až tolik,“ líčí své myšlenkové pochody. Pak ale přišel zlom, který jí otevřel oči, jak říká.
Právě vytýkala svému už čtyřletému synovi, že si po sobě neuklidil nepořádek po malování, když v něm zaslechla Dalibora. „Zamračil se na mě, založil ruce v bok a prohlásil, ať si to uklidím sama, protože beztak nemám co na práci a jsem líná. Bylo to, jako by mi vrazil facku. A já ji evidentně potřebovala,“ svěřuje se Helena, pro niž byla tohle poslední kapka. Došlo jí, že vztahem s milovaným náhradním tatínkem synovi vůbec neprospívá. Naopak. Vychovává z něj naprosto stejného despotu a tyrana.
„Nechala jsem oběd obědem a začala si hledat bydlení. Do týdne jsme se odstěhovali a Daliborovi na sebe nenechali jediný kontakt. Nechci ho už nikdy vidět. Je mi jasné, že by zase sliboval a prosil, ale nic z toho stejně nesplnil. Na kom mi záleží ze všech nejvíc, to je moje dítě. Nějak se s ním už protluču, hlavně když se z něj nestane stejná zrůda,“ dodává Helena.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
To je zase příběh. Té ženě je skoro čtyřicet! Kdyby jí bylo 18, neřeknu. Ale ona se ve věku, když už by proboha měla mít trochu rozumu a zkušeností, nastěhuje po velice krátké známosti k chlapovi, aby tedy ušetřila na nájemném. Tím se na něm logicky stane závislá. A následně si od něj nechá líbit zacházení jak se služkou celé tři roky? Jak to, že ji "nepustil" do práce? Jak se dá dospělá žena udržet doma, aby nemohla jít do práce, pokud sama chce a dítě je dost velké na školku? Jak to, že s ním vůbec o tom diskutovala? Helena má obrovské štěstí, že si s tímto pánem nepořídila další dítě, aspoň v tomhle měla špetku rozumu. Nezbývá než doufat, že tuto životní zkušenost nebude ještě pětkrát opakovat a stěhovat se postupně k dalším pánům stejného ražení, jako se to často děje, protože si dámy hledají pořád stejné typy partnerů.
Zvládnete, nebojte. Bylo to velmi moudré rozhodnutí, opustit despotu.
Pořád byste byla špatná, až by vás to nutilo tomu věřit. Pavlík časem zapomene.
Udělala jste to nejlepší, co jste mohla.
Už Komenský říkal, že "děti opičátka jsou". Ještěže se to stalo a ona se vzchopila.