Žanetu (32) poznal před tři čtvrtě rokem a před pár měsíci s ní začal žít. Stačilo ale několik týdnů ve společném bytě, aby odhalil její slabé místo. Stará se o něj prý až příliš. „Může to znít jako nesmysl, ale ano, já skutečně nemůžu vystát Žandinu přehnanou péči o mou osobu. Připadám si, jako bych žil se svou vlastní matkou,“ zlobí se Michal a hned taky popisuje, co přesně ho dohání k šílenství.

885cce0057faa-image.jpgFoto: Shutterstock

Nejvíc mu vadí, že potřebuje mít neustálou kontrolu nad tím, kde a co zrovna dělá. „Volá mi několikrát za den a mezi řečí se neopomene zeptat, kde jsem a co tam dělám. Asi to není ve zlém, spíš se o mě zajímá, nepřijde mi jako žárlivka. Ale když se dozví, že jsem si něco naplánoval bez jejího vědomí, je hned nafučená. Copak když s někým chodíte, musíte se mu se vším zpovídat, být neustále s ním?“ ptá se Michal, ale odpověď na svou otázku zná. O část své svobody nemá v plánu přijít ani po svatbě, natož už teď v začátcích vztahu. To ale není jediná věc, která mu na současné partnerce vadí.

„Chystá mi zdravé svačiny, dbá na můj pitný režim, dokonce i hlídá, jestli jsem dost oblečený, abych se venku nenastydl. Párkrát už mi dokonce utírala pusu kapesníkem, že prý jsem byl zašpiněný. Nestačí to snad naznačit? Bože, copak jsou mi dva roky? Jsem dospělý a ona není moje matka,“ čílí se Michal, který se proti partnerčině péči nesčetněkrát ohradil. „Samozřejmě vždycky slušně a v klidu. Řekl jsem jí, aby si o mě nedělala starost, že už jsem velký, umím se o sebe postarat. Ona se ale pousmála a jen tak pro sebe si špitla, to určitě. Zastává totiž názor, že chlapi by bez žen zašli na hlad, špínu a nemoci,“ krčí rameny Michal, který cítí, že Žanetu nezmění.

„Jednou už jsem se fakt rozčílil a zakřičel na ni, ať mě nechá konečně chvíli dýchat. Nemluvila se mnou týden. Prý si nevážím toho, co pro mě dělá. Kámoška mi říkala, že jí nejspíš tikají biologický hodiny, ať jí udělám dítě, že se zaměří na něj. Ale tohle já riskovat nehodlám. Co když bude stíhat nás oba? Kromě toho se na dítě ještě necítím. Tím spíš ne s někým, koho znám s bídou rok,“ přemýšlí Michal, jemuž se před očima začíná rýsovat jiná cesta z problému.

Jednu matku už mám, to mi stačí bohatě. Druhou nepotřebuji. A když nechce mé odmítání její přehnané péče chápat, pak to mezi námi nespěje jinam, než k rozchodu,“ dodává.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.