Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svoji historku.
Myš
Ze všeho nejvíc nesnáším myši, strašně se jich bojím už od dětství, ani nevím proč.
Hlavně teď na jaře, kdy jsou myši všude. Můj sedmiletý syn to ví, a přesto jsem jednou přišla domů z práce a doma v akvárku myš, syn si ji koupil ve zverimexu za 10 Kč, prý abych si zvykla.
On si ji choval a hrál si s ní, v tu chvíli mě popadla křeč, nemohla jsem ani mluvit a cítila jsem, jak se mi zvyšuje tlak a jak se klepu. Asi po 5 minutách jsem zařvala, ať tu myš vyhodí ven někam hodně daleko.
Druhý den přijdu do jeho pokoje, a ta myš tam byla pořád, rychle jsem odešla, malej škemral, že si ji chce nechat, tak myšku máme pořád doma, já na ni nesáhnu ani se na ni nepodívám. Do dětského pokoje nechodím ani luxovat, dělá to za mě můj manžel, který se myšky nebojí.
Já mám jen pořád strach, že uteče a potkám ji někde na chodbě. Hlavně že je syn spokojený, co bych pro něj neudělala.
Tak to vidíte. Myš je ve flašce a vám se nemůže nic stát. Zkuste se na ni aspoň dívat, to by vám mohlo pomoct…
Nový komentář
Komentáře
Myši mně nevadí, ale doma je nemám.
Mám ráda myši, jsou to chytrá zvířátka (teda ta chovná). Jinak se o absenci nechovných myšiček starají naše 4 číče.
To fakt nechápu... nechtělo by to psychologa?