„Než se nám s manželem narodil Adámek, kterému je teď rok, pracovala jsem na docela vysoké manažerské pozici. Vydělávala jsem a potřebné zkušenosti získávala už při studiu, takže jsem si svůj profesní cíl splnila relativně brzy. Jenže s dítětem jsem zjistila, že se mi model, kdy se všichni jen honí za kariérou, vlastně nelíbí,“ popisuje Lucie.

Foto: Shutterstock

Té se doma na mateřské natolik zalíbilo, že se neplánuje vrátit do práce ani až syn povyroste. Manžel naštěstí vydělává dost peněz, aby celou rodinu bez problémů zajistil. Luciin plat tedy v domácnosti nijak zásadně chybět nebude.

„Moje prababička z tátovy strany nikdy nepracovala. Věnovala se domácnosti, dětem a svému muži, když přišel z práce apod. Naopak moje babička dělala tohle všechno, a ještě k tomu chodila do práce. Takže byla pořád unavená a neměla čas na vlastní koníčky. A to já určitě nechci,“ svěřuje se Lucie.

Mladá žena by tak chtěla být ženou v domácnosti na plný úvazek, ideálně do konce života. Baví ji uklízení, pečení, zvelebování společného příbytku a další činnosti, při kterých nemusí vytáhnout paty z domu. U okolí se ale nesetkává s moc kladným přijetím své vysněné představy.

„Manželovi by to prý nevadilo. Bude rád, když bude mít každý den přichystanou teplou večeři a všechny domácí práce přehodí na mě. Je vytížený, takže si doma rád odpočine a pohraje si s Adámkem. Ale když jsem svoji představu nastínila rodičům a kamarádkám, byli všichni dost zaskočení. Vyslechla jsem si, proč prý jsem studovala vysokou školu, že je doma škoda mého intelektu a že až syn povyroste, ještě se ráda do práce vrátím. Já si to ale nemyslím, kdo by se chtěl honit za kariérou, když nemusí. Možná tím o kamarádky přijdu, protože už si tolik nebudeme rozumět, ale je mi to jedno. Najdu si jiné, se stejným pohledem na svět, určitě se ženy s podobným názorem najdou,“ uzavírá Lucie.

Čtěte také: 

Reklama