Lenka je úspěšná manažerka v jedné PR společnosti. Jejich pracovní kolektiv je už několik let stálý, ale před pár měsíci nastoupila nová kolegyně jako záskok za kolegyni na mateřské.
„Když Magda nastoupila, působila jako moc milá holka, která mezi nás rychle zapadne. A taky se tak stalo, vlastně jsme okamžitě zjistily, jak jsme si podobné a kolik toho máme společného. Byla jsem až překvapená a pomalu se z nás stávaly kamarádky, i když jsme si stále držely pracovní odstup,” popisuje Lenka.
Foto: Shutterstock
Magda jednoho dne pozvala Lenku na kafe, a tak šly na první schůzku mimo práci. Bylo to fajn, dozvěděly se o sobě další věci a vypadalo to, že z toho bude opravdové přátelství.
„Pak jsem si začala všímat takových maličkostí. Magda si koupila úplně stejné boty jako já. Což samozřejmě nevadí, protože mi nikdo nedává právo k tomu, abych je mohla mít jen já. Jenže když spolu pracujete a vídáte se každý den, je to trochu divné, když máte na sobě to stejné. Ale přešla jsem to. Kolegové si začali všímat, že začínáme nosit stejné oblečení. Viděla jsem sice jistou podobu v barvách, ale nepřiznávala jsem si to,” říká Lenka.
Mezi kolegy se začalo šuškat, že spolu snad něco mají. Začaly spolu totiž chodit snad úplně všude, i na záchod a bylo to celé podezřelé.
„Všímala jsem si divných pohledů ostatních, a proto jsem zbystřila, Magdě jsem řekla, že chci jít sama na oběd, sama na záchod a nepotřebuju její doprovod. Řekla jsem to trochu ostřeji, aby to bylo jasné. Ona byla v pohodě a myslela jsem si, že to pochopila, jenže pár dní později přišla se stejným diářem, stejnou kabelkou a oznámila stejnou destinaci, na kterou poletí na dovolenou. Dokonce začala měnit názory podle toho, co si myslím já. A ne, nejsem paranoidní, moji spolupracovníci si všimli toho stejného,” horlivě popisuje Lenka.
„Začala jsem se Magdě vyhýbat, a když jí to nepřišlo divné, rozhodla jsem se s ní promluvit. Opatrně jsem jí vyjádřila svůj problém, ona všechno popřela a odešla. Ale vůbec se neurazila a dělá, že nic. No, teď nějak nevím, co s tím mám dělat. Ale kamarádky určitě nebudeme, tohle mi leze na nervy,” zakončuje vyprávění Lenka.
Zdroj: respondentka Lenka
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Něco takového dělávaly holčičky v první třídě. Kousaly do jednoho jablka, ochutnávaly si navzájem svačiny, jedna bez druhé nešla na WC, vyměňovaly si oblečení nebo nosily stejné. Tato oddannost většinou netrvala dlouho, pak se obě začaly kamarádit s nějakou jinou holčičkou. No, co? Kolegyně vás bezmezně obdivuje? No tak má stejné boty. A co? I když máte stejný např. kostým, jak ona ví, kterou halenku si k tomu kostýmu zítra vezmete? Vy se jí svěřujete se svými plány? Jak ona se dozví, že vy teď právě odcházíte na WC?
Kde ona vypátrala, kam jedete na dovolenou? Nevím, co si šuškají kolegové, ale na mne to působí, že jste nějak ujeté obě dvě.
Řekla bych, že jsem dala výpověď a od pondělí nastupuju v Lidlu na kasu. No a počkala bych....
Takové ,,starosti " bych chtěla mít... Jak píše Nika Nika. Dovolenkovou destinaci bych sdělila až po návratu, pokud by se kolegyně ptala, tak ještě nevím, čekám na last minute slevy. Na oběd bych šla jednou do restaurace, podruhé do pizzérky, pokud teda chodíte ven. Pokud do kantýny, je to těžší. Nebo si nosit jídlo z domu. Stejné boty bych neřešila, toho bych si popravdě asi ani nevšimla
NNevsimst si a dávat si pozor. Jistě znáte thriller Spolubydlící.
No teda, nosila jsem firemní montérky, tričko a mikinu, jestli se ti chlapi po mně neopičili
a boty taky!
Lence nezbývá, než si nechat šít oblečení a boty na míru, když nakupuje v konfekci, tak to nosí spousta lidí.
Nevšímat si. Jestli ji kolegyně napodobuje, může ji třeba jen obdivovat a to je spíš lichotivější, než kdyby ji pomlouvala. Anebo se do ní mohla i zamilovat. V každém případě nevěnovat pozornost a hledět si svého. V práci se má pracovat a ne řešit takové záležitosti. Nebo by se vedení mělo zabývat "případem" , že se jedna pracovnice obléká jako ta druhá?
A zakázat jí návštěvu wc, pokud je tam Lenka?
Lenko, hleďte si své práce, oznamte, že na dovolenou letíte do KLDR, na záchod choďte bez předchozího oznámení, kam jdete a na obědě se smiřte s tím, že kolegyně nebo kolegové mají právo, jít tam, kam chcete jít vy. Nebo dokonce ve stejný čas. Méně paranoie a více důrazu na důležité věci, to bych vám radila.
Milá Lenko, kdybych byla majitelkou té firmy, nebo akcionářkou, tak se postarám, abyste byly obě propuštěny a vaše práce aby byla rozdělena těm vašim kolegům. Neboť je zjevné, že tam všichni máte v práci moc času a málo práce, když můžete řešit takovéhle nesmysly. Evidentně neodvádíte dost práce za své platy, a v pracovní době se flákáte u kafe a drbů.