Pokud nejezdíte pro čerstvá vajíčka na venkov, pak jste i vy v obchodě postavena před nelehkou volbu. Koupit levná vajíčka od nosnic z klecového chovu, nebo sáhnout podstatně hlouběji do kapsy a do košíku dát ty z bio chovu? A jak se bio chov liší od chovu s volným výběhem? Naštěstí tu existuje i takzvaný zlatý střed, který představují vejce z chovů v halách a na podestýlce. Která vajíčka tedy vybrat? Než některá vložíte do nákupního košíku, měla byste znát i to, za jakých okolností přišly na svět. To vám sděluje nejen popisek, ale také číslo na skořápce každého vajíčka.

Nosnice v klecových chovech

Tato vejce jsou označena číslem 3 a v obchodech se s nimi setkáte nejčastěji. Jejich podíl na českém trhu s vejci se blíží k 90 procentům. Tento způsob chovu je však také nejčastěji terčem kritiky. Však už se některé velké obchodní řetězce zavázaly, že v blízké budoucnosti nebudou takto produkované vejce zákazníkům nabízet. A v některých internetových obchodech je nenajdete už dnes. Co ochráncům zvířat vadí?

Že se nosnice za celý svůj život nedostanou z klece, kterou musí obývat s dalšími souputnicemi. A to i přes to, že od roku 2012 došlo v Evropě k jistému zlepšení jejich životních podmínek. Namísto 550 centimetrů čtverečních, což je méně než list papíru A4, pro jednu slepici teď žije každá slepice na prostoru alespoň 750 centimetrů čtverečních, tedy o velikost dopisní obálky prostornějším.

Obohacené klece, jak se jim dnes říká, musí svým obyvatelkám nabídnout i miniaturní prostor s podestýlkou pro popelení a hrabání, prostředky pro zkracování drápů, hřady (alespoň 15 cm na jednu slepici) a improvizované hnízdo (plastové dílce visící z horní části klece) pro snášení vajíček. Jenže slepice ani tak nikdy nepoznají denní světlo, zatímco to umělé jim prodlužuje den. To aby každá dokázala snést 300 a více vajíček za rok, což je o zhruba 100 vajíček více než v chovu přirozeném. Pak není divu, že taková nosnice odchází po roce na jatka, aby ji nahradila nová, produktivnější. Slepice se přitom dožívají třeba i deseti let.

Na druhou stranu odborníci tvrdí, že v klecích dochází k nižší úmrtnosti slepic než v chovech volných. Také vajíčka jsou méně znečištěna trusem. A vzhledem k tomu, že chovatelé mají nižší náklady na produkci vajec, mohou být na pultech obchodů levnější.

Nosnice v halách

Halová vajíčka jsou označena číslicí 2. Slepice tu chovají buď na podestýlce, nebo ve voliérách. V halových systémech se slepice pohybují na jedné ploše, ve voliérách mají k dispozici několik úrovní plošin nebo hřadů (maximálně 4 patra). Mají tak větší možnost pohybu a protahování si křídel než v klecích. Pokud je chov označen jako podestýlkový, musí být sláma, piliny nebo jiný podklad alespoň na třetině podlahové plochy. A obyvatelky musí mít k dispozici hřady s 15 cm pro každou z nich.

Jenže i tady je mohou producenti vajec chovat pěkně na těsno. Na jeden metr čtvereční mohou naměstnat až 9 nosnic. A ani tady nepoznají denní světlo.

Takto žije kolem 12 % nosnic v Česku. Problémem bývá podle odborníků vyšší úmrtnost, protože slepice mají více příležitostí k vzájemnému oklovávání a kanibalismu. Vejce také bývají více znečištěna trusem.

Nosnice v chovu s volným výběhem

Číslem 1 jsou označena vajíčka od slepic, která sice také žijí v halách či voliérách, ale zároveň mají během dne neomezený přístup do výběhu. Ten musí být natolik prostorný, aby na každou nosnici vyšly alespoň 4 metry čtvereční.

Takto v Česku žije jen 0,3 procenta nosnic.

Nosnice v ekologickém chovu

Vajíčka se v tomto případě značí číslem 0. Chov se podobá tomu s volným výběhem, jen s tím rozdílem, že do haly mohou producenti vajec vměstnat maximálně 6 slepic na jeden metr čtvereční. Co se ale liší naprosto, to je krmivo. Musí pocházet z ekologicky vypěstovaného obilí.

Takto v Česku žije pouhých 0,2 procenta nosnic.


Publikováno v roce 2011, ještě před povinností přechodu na obohacené klece.

Čtěte také:

Reklama