„Studovala jsem na Univerzitě Karlově obor Studium humanitní vzdělanosti, ale těsně před odevzdáním bakalářské práce jsem ze školy odešla. Začala jsem pomalu propadat kouzlu květin a myšlenkám na vlastní podnikání. Nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu naplno, opustila jsem školu i práci v kanceláři. Ale let na vysoké rozhodně nelituji, naučila jsem se toho opravdu hodně,“ vzpomíná Magdalena na studium.  

Magdin květinový příběh se začal psát před dvěma lety, kdy dostala k Vánocům poukaz na kurz vazby kytic. Zamilovala se do nich a po absolvování kurzu chodila každý víkend na trhy pro čerstvé květiny a pilovala vázání. „Pár měsíců na to jsem odjela do Londýna, kde jsem se osobně setkala se svou velkou inspirací Florence Kennedy, která v Anglii založila květinářství Petalon Flowers. Když jsem se vrátila do Prahy, měla jsem jasno a začala jsem pracovat v květinářství. Z něj jsem po roce odešla a rozhodla se to dělat po svém,“ vypráví Magda.

Inspirace z louky

Osm měsíců se Magda věnuje vlastnímu podnikání s názvem Divoké kvítí. Snaží se co nejvíce využívat lokální květiny a myslet na přírodu. Materiál získává hlavně na louce, v lese  nebo sahá do vlastních zásob. „Na zahradě u maminky mého přítele jsme společnými silami založily záhony a opravily skleník. Zasadila jsem třapatku, měsíček, heřmánek, řebříček a další rostlinky,“ líčí květinářka.

Magda charakterizuje svůj styl vazby květin jako rozevlátý a lehce neučesaný. Snaží se, aby byly kytice odrazem přírody kolem, a proto právě název Divoké kvítí. Rozhodně neváže jen růže, gerbery a podobné tradiční květiny. Ráda používá i větve, na jaře kočičky a v zimě například jehličí.

Lokálních květin je málo

Menším zádrhelem, který Magdě komplikuje původní záměr, je nedostatek lokálních květin: „Mým cílem je být co nejvíce lokální a česká. Postupně se ale ukázalo, že je těžké tomu dostát. V České republice sice jsou květinové farmy, ale spolupráci přislibují velmi opatrně. Kvítí, které vypěstují, totiž často stačí tak akorát na pokrytí vlastních potřeb.“

Proto se mladá květinářka rozhodla pro kompromis. Každý týden nabízí dva druhy kytic, které osobně rozváží po Praze. Zásadní rozdíl je v jejich vzhledu, barevnosti a prozatím i v jejich původu.

„Jedna je z lokálního kvítí a druhá z holandského. Lokální je plná větví, kočiček, břečťanu, lučního kvítí, zkrátka všeho, co najdete v přírodě kolem nás. Kouzlo takové rozcuchané krásky však neocení každý, proto je tu i druhá varianta. Uhlazenější kytice je z kvítí dovezeného z holandské burzy. Mým cílem je mít do budoucna obě kytice lokální, ale zároveň udržet to, že jedna bude vzhledem víc nespoutaná a druhá víc klasická, aby si každý přišel na to své,“ nastiňuje Magda své plány.

Foto: Archiv Magdaleny Dvořákové

Přečtěte si také:

Reklama