Postřeh zdrceného muže o krutém postmoderním světě...:-))) Rozhodně ale nesouhlasím se závěrem autora této tramvajové reportáže... :-) Je sexistický, předpojatý a šovinistický...


S tímto úvodem mi přišel mailík od velmi dobrého známého. Začetl jsem se do textu pod tím a nestačil valit oči. Tak takhle to tedy je. Sám jsem zvědavý, co k tomu napíšete.

Taky vidíte svět očima těch slečen, je to vývojová normálnost? Pokud je ten text odněkud ukradený, autorovi se omlouvám, a pokud prokáže autorství, poukážu mu honorář ze svého.

A ty, Merylko, promiň, že jsem ti vlezl pirátsky do tvého editorování.


Women´s world....

Můj soukromý výzkum ženského pohlaví se dostal do dalšího levelu.

Nyní vám nabízím pohled do - možná - "ženské duše"?

Toto je rozhovor z dnešního rána v tramvaji číslo 7. Tři dívky, holky,

ženy - věk odhadem 23, pod nánosem válečných barev se i 13letý

beránek stane "ženou-vampem", si povídaly. Omlouvám se jim, ale ten

rozhovor se prostě nedal přeslechnout. Zazněla tam slova jako semestr,

diplomka - pravděpodobně studentky. Každopádně hlavní nit rozhovoru

vedla kolem zážitků ze včerejšího večera stráveného v klubu Solidní

nejistota. Solidní nejistotu znám, byl jsem tam jednou nebo dvakrát

jako doprovod, a tvrdím už nikdy více - představuje to tam pro mě

navoněnou bídu. Holky byly oblečený "normálně", nic extravagantního,

byť ověšené logy známých výrobců.

Sám jsem byl schován za novinami, takže to nebylo tak okaté a

poskytovalo mi to perfektní krytí. Následující řádky jsou přepis toho

nejzajímavějšího, co si zapamatovala má mozková schránka - dá se to

brát jako odkaz na Out to get me re-loaded.

Dejme jim fiktivní jména - Lenka - blondýnka, Jana a Petra - brunetky

s melírem. Akce se - jak vyplynulo z rozhovoru, účastnila Lenka s

Janou. Petra hltavě nasává každé vyslovené písmenko.

P: Tak jak to včera probíhalo?

L: Ty vole, včera to zas dopadlo. Za barem byl ten příšernej otrapa, vypadá jak Dejvid z Bejwoče, svaly má teda dobrý, to jo, ale jinak je vypatlanej. Pořád mě zval na panáka. 

J: Mě taky, koupil mi tři, dostal za to pusu a měla jsem klid.

L: Kolik si tam platila?

J: Asi pade, kupovala jsem si cigára.

L: Cože? Ty si ze mě děláš srandu!! Já tam nechala čtyři stovky!!!

J: No, když se chceš napít, a neutrácet, musíš tomu něco obětovat. Nesmíš se na ty pitomce dívat jako na hajzly, který chtěj jenom sex, i když to tak je.

Zve Tě na pití - tak to přijmi, jeho boj, že chce utrácet. A když Ti to začne bejt nepříjemný - od čeho tam maj vyhazovače? Sahne Ti na zadek, daš mu facku a už letí. 

L: Co si vlastne pila?

J: Potkala jsem tam Aničku, stála tam s teplou matonkou - chudák holka, ta si snad chlapa nikdy nenajde. Chvíli jsme povídaly - to bylo, když do tebe hučel ten Arab, nechala jsem si připálit od jednoho kluka, celkem sympatickej, zeptal se, co pijeme. Anička chtěla něco říct, tak jsem ji předběhla a řekla, že Mojito. A ten trouba přines dvě. Jedno tam stojí snad 150, nevím přesně. Chvíli jsme povídali a pak to přines ještě jednou. Vypili jsme to a Anička s ním šla pak tancovat a já šla za tebou. 

L: Ty seš hustá. Proč má někdo takovou kliku? Ten Arab mi koupil jedno martini a pak už jsem si to cálovala sama. 

J: To není o klice, já to beru jako obchod. A...

L: To ze sebe uděláš štětku?

J: Jakou štětku? Říkám, že to beru jako obchod. Chlap je zákazník. Já prodávám. Prodávám to jak vypadám. Když se mnou chlap chce bejt a povídat si, ať mi zaplatí pití. Pár milejch slov, dva tři svůdný pohledy a nemusíš platit vůbec nic. Cena za to je, že když si jdete zatancovat, obírá tě, mačká - pověsím se mu kolem krku, obejmu a je happy. Když začne bejt dotěrnej, prostě zmizím nebo ho zmizej vyhazovači. 

P: Jasně, dopřát jim na chvíli ten pocit, že sbalili pěknou roštěnku a budou mít druhej den o čem vyprávět. A i když se s ním nevyspíš, stejně rozhlásí, že jo a bude spokojenej. 

L: To je hustý oblbování. Ale pořád je to skoro to samý, jako bejt štětka.

Když mi ten chlap není sympatickej, nechci, aby na me sahal. 

J: Seš moc velká cíťa. Já mam peněz relativně dost - záleží, jak se táta vyspí. Ale když mi pití zaplatí někdo jinej a udělá to rád - tak proč utrácet? 

L: Na to bych asi neměla žaludek. Dyť ty chlapi tam byli odporný, proč jsme tam vlastně šli? 

J: Šla jsi tam za Tomášem. Kterej se k tobě nehlásil a pak se zdejchnul. 

L: No jo, Tomáš.....  ale když von je tak krásnej........

J: Je to děvkař. Kouká mu to z vočí.

L: To není pravda. Vím, že se to o něm říká, ale nevěřím tomu.

J: Já s ním spala, ještě před tím, než jsem vás poznala. A po mně spal s asi dalšíma pěti holkama. 

L: Proč si mi to neřekla?..........

 

.....

 

Přijíždím na zastávku, vystupuju a rozhovor se mi v hlavě přehrává

jako gramofonová deska - pořád dokolečka. Zažívám směsici pobavení,

rezignace, uspokojení - ne že jsem to vyslech, ale že mi bylo z úst

ženy potvrzeno to, co, o čem se člověk jen domníval, že by to tak mohlo

být. A bez žádný otázky. Neříkám, že se to týká všech ženskejch - kde

bychom asi teď byli - ale asi se to bude týkat žen, které by se nechaly

označit za "zmrdice". I když takhle by se to taky nemělo

generalizovat.

Věc další byl slovník těch holek - kapitola sama pro

sebe, vydala by taky na článek. Přístup k věci - Jana se prezentovala

jako chladná vypočítavá mrcha, Petra přizvukovala, Lenka s každou

větou přicházela o zbytky ideálů, který v ní vydržely.

V úterý jsem byl na pivu s kamarádem, bývalým kolegou. Probírali jsme

- jak jinak - ženský. A on nadhodil dobrou otázku - co přináší ženská

do vztahu?  Na chlapovi se chce, aby slušně vydělával - časáky jsou

plný rovnoprávnosti, ale jen do chvíle, kdy dojde na lámání chleba a

otevírání peněženek. Aby zajistil bydlení. Aby měl auto. Ale aby měl

velký auto - ona bude jezdit malou Corsou nebo Microu - neumí parkovat

a na rodinu bude jeho kombík. Ale to už tu bylo. Takže se ptám znovu:

Co přináší a s čím vstupuje ženská do vztahu?

That´s the question......................... Třeba to pak dá smysl.

 

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY