Dnešní den ke vzpomínání na první polibek jen vybízí. Byl vášnivý? Nesmělý? Dětský? Tak přesně to chceme slyšet. Napište nám do komentářů do úterního poledne váš zážitek spojený s líbáním a my jeden z nich oceníme 2. 5. voucherem do e-shopu www.yoo.cz s erotickými pomůckami v hodnotě 1 000 Kč.
A i my půjdeme s kůží na trh a toto jsou naše zážitky:
- „Na první polibek jsem si počkala třeba do patnácti. Byli jsme do sebe zakoukaní dlouho, čekával na mě před tréninkem snad každý den a vždycky došlo jen na malou nevinnou pusu. Dál jsme to nikdy nedotáhli. Dodnes jsme ale spolu přátelé a občas si napíšeme."
- „Moje první pusa byla asi v 15 v tanečních a byla to katastrofa. Můj spolutanečník si myslel, že se mi asi líbí a pokusil se mě políbit. Byl to hrozný zážitek. A rozhodně to nebylo příjemné, ale spíš jako bych měla v puse slimáka. Ten stejný večer po tanečních mi napsal kluk, který bydlel ve stejné ulici a nějakou dobu se mi líbil. Sešli jsme se a naštěstí jsem si ještě ten den tento zážitek "přelepila" něčím lepším. Tamtomu jsem pak napsala, že se mi líbí někdo jiný a naštěstí to vzal dobře."
- „Navzdory páchnoucím přezuvkám v šatnách druhého stupně základní školy, jejichž odér se vpil do vzpomínky na můj první polibek, hodnotím celou zkušenost pozitivně. Měsíce studia odborných článků o líbání v časopise Bravo a jedna generální zkouška s kamarádkou udělala své a z mého prvního polibku se tak stal poměrně hezký zážitek."
- „Můj první pořádný polibek jsem, když pominu ten školkový, zažila ve 14 letech. Chlapec, budeme mu říkat třeba Honza, se mi líbil už dlouho, ale já jsem byla moc stydlivá na to, abych mu to řekla. Vzhledem k tomu, že jsme chodili do stejného tréninkového oddílu, se mi to nepovedlo utajit a k Honzovi se to dostalo rychlostí blesku. Měl naštěstí stejné pocity a jakmile jsme poprvé vyrazili na závody, měli jsme jedinečnou příležitost k první puse. Zalezli jsme si do zadní části autobusu a najednou se po mě vrhnul, což jsem nečekala. Bylo to odporné a nečekala jsem, že se mi to tak nebude líbit. Honza to moc neuměl a tak si myslel, že čím dál strčí svůj jazyk, tím to bude lepší. Omyl, celkem obstojně se mi tím znechutil. A nejhorší na tom bylo, že to celé viděla moje mamka, mohla jsem se hanbou propadnout."
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Bylo nám krásných sedmnáct let. Chodili jsme do „tanečních“. Cestou k bydlišti mě můj „tanečník“ vyprovázel, pak to měl ještě pár kilometrů domů. Byli jsme kamarádi, on o rok starší. Jednou, při takové cestě, mě požádal, zda mě může políbit. Já se zdráhala. Sice byla již tma, ale byli jsme přece před naším domem. Ano, polibek byl, ale jen letmý. Aniž bych mu řekla ahoj, letěla jsem domů. Nakonec jsme spolu začali chodit. Bylo to ale takové chození za ruku, nikdy k ničemu dalšímu nedošlo. Za pár týdnů vše skončilo. Neměli jsme si co říci.
Jo, panečku, vidím to jako dneska. Ta holka byla jako lusk, bylo mi 12, ji o rok víc. Kluci po ní šíleli, já jen v koutku záviděl. A pak to přišlo, turnaj ve vybíjené, smíšené družstvo, ona se mnou...bitva jako řemen a sladké vítězství. O odměna... no ta nejlepší. Pusa od nejlepší hráčky . A vím to dokonale přesně, bylo 1. června, den dětí a pro mě vstup do dospělosti.
Já jsem dostala první pusu v patnácti letech, nečekanou, krásnou a ještě teď cítím ten pocit v břiše, opravdu motýlky. Nic moc dalšího nenásledovalo, a ten fešný černovlasý mladík se mnou dále trpělivost neměl, jelikož na více než líbání jsem připravená nebyla, ale tohle se nezapomíná. Ikonické je pro mne to místo, seděli jsme na schodech k Sacré-Coeur, už tehdy tam bylo plno prodejců a před tím nečekaným polibkem jsem dostala dárek, za nehoráznou částku neodpovídající kvalitě produktu mi koupil od jednoho prodejce barevného holuba na klíček, když se klíček natáhl, tak to lítalo. :D Zrovna Sacré-Coeur bývalo moje oblíbené místo, s manželem jsem si tam polibek zopakovala ještě mnohokrát, dokonce ví, že jsem tam byla poprvé políbena, a vždy to opakuje "ale tedy se mnou je to lepší, že jo :D?" Teď už to tam ale bohužel zase taková romantika není, těch lidí je prostě moc!
Můj první polibek byl přesně takový jaký jsem si ho vysnila - letní tábor, západ slunce, kuchař Jarda, do kterého byl zamilovaný celý tábor pozval na rande právě mě (až později jsem zjistila, že postupně pozval právě skoro celý tábor :-) ). Zavřela jsem oči a nechala se vést a byl to skutečně polibek jako z románu, při kterém se vám točí hlava a podlamují kolena a na který vzpomínáte celý život.
Můj první polibek byl zapeklitý a věřte, že dodnes na něj vzpomínám a někdy vám opravdu nevím...
Líbil se mi chlapec, bylo mi patnáct let a pozval mě na rande. První rande v mém životě a strašný strach, že se ztrapním. Nevěděla jsem co bych měla povídat, jak se tvářit, natož jak se líbat. Svěřila jsem se své největší kamarádce a ona mi prostě řekla "to se dělá takhle": objala mě a dlouze políbila. Bylo to nečekané a bylo to příjemné...
Rande proběhlo, polibek byl, ale ne už první a ani krásný. Ke všemu mě ten kluk zubem narazil bolestivě do rtu... auu...
S radostí na první polibek vzpomínám, bylo to pro mě nové vzrušující a on uměl krásně líbat, bylo mi necelých sladkých patnáct....
Bylo mi 8 let a paní (soudružka) učitelka mě s NÍM posadila do lavice a z nás se stala nerozlučná dvojice. Napovídali jsme si, hráli si na Indiány, tančili na besídce, hráli divadlo...... Na rodičovské scůzce paní učitelka rodičům žalovala, že jsme stále spolu a on mě drží kolem ramen a dokonce mě pusinkuje. Bylo to všechno nevinné a přitom krásné. Myslela jsem tenkrát, že až vyrosteme, vezmu si ho za muže a budeme mít krásnou svatbu. Asi za rok a půl jsem ho však o kus přerostla a ON se navíc s rodiči odstěhoval.
Bylo nám třináct, byl květen 13. pátek, prázdná autobusová zastávka...bylo to vzrušující, krásné, něžné a mokré. Motýlci v břiše, pocit lehkosti i bezpečí. Překonal to až polibek o mnoho let později s manželem:)
Vzpomínám, ale žádnou romantiku nečekejte. Bylo nám 7 let a bylo to na pohřbu paní učitelky. Byla jsem smutná, tak mě kamarád políbil na rty před všemi účastníky pohřbu, a že jich bylo. Samozřejmě i naši rodiče a celá škola. No co už. Kamarádili jsme se celou základní školu a byli jsme výlupci, všechno nám prošlo jen proto, že jsme se dobře učili.
Svůj první polibek jsem si musela ukrást. Bylo mi třináct let a mému vyvolenému, kterého jsem šíleně milovala bylo šestnáct. Přišel k nám na návštěvu, udělal si pohodlí u mne v pokojíčku a sledoval něco moc důležitého v televizi, myslím, že fotbal. Rozhodla jsem se vyžít příležitosti, kdy byl zcela fascinován obrazovkou a nečekaně jsem se vrhla na věc. Jelikož to absolutně nečekal, tak se ani nebránil, pusu mi oplatil a moje bláznivé počínání ponechal bez komentáře
Každopádně to byla ta nej pusa v mém životě, na kterou fakt nikdy nezapomenu a snad ani on
Na první polibek, jak už to bývá,
se zkrátka nezapomíná.
My ženy, duše romantické,
chceme mít vše opravdické.
Čekáme, že první líbání
nám navodí pocit lítání.
Že to bude jedinečné a báječné,
vroucí, úžasné a neskutečné.
Avšak často přijde zklamání,
tohle má být to nádherné líbání?
Co je však na prvním polibku skvělé?
Že na něj člověk do smrti nezapomene!
Na první polibek jsem se velmi těšila, jako romantická duše, když jsem viděla miliony romantických komedií, bylo mi 15 let a přála jsem si prožít právě takovou romantiku jako v hollywoodském filmu. Ale nakonec to nedopadlo podle mých představ. Nebyla to žádná láska a polibek se mi ani moc nelíbil. Bylo to s klukem, který si tenkrát přál chodit s mou sestrou a ona ho odmítla a dohodila mu mě. Po tomto polibku jsem mu musela ale říct pravdu. Necítila jsem to co bych cítit měla a do dnes je to pro mě velkým zklamáním. Druhý polibek už byl ale s někým, koho jsem milovala. Ta první, pravá láska a polibky jsem si užívala na plno. Škoda jen, že jsem ho nepotkala dřív
Samozřejmě, na první polibek se nezapomíná.
A byl báječný, protože byl z lásky
Nevzpomínám..... a teď nevím, jestli je to dobře, či špatně :-(((
Jejda, to už je tak dávno...... ale asi v nějakých 15, bylo to nesmělé , zkušební a nečekané . A navíc od kluka, od kterého bych to absolutně nečekala....... Ale byla to PRVNÍ pusa
Můj první polibek nebyl "nic zvláštního", prostě hezký, nesmělý polibek v pravou chvíli a tím byl vlastně hezký a takový jaký měl být.