Vzpomínáte si na své dětské lásky? A máte tušení, kde je jim teď konec? Já jsem na svou lásku z první třídy narazila docela nedávno. Po sedmnácti letech.
Jmenoval se Adam a potkala jsem ho v první třídě. Ve škole, do které jsem docházela asi půl roku. Byl to roztomilý blonďáček a já se ho snažila sbalit na dinosaury, o něž jsme se oba zajímali. Byl chytrý a na rozdíl od většiny ostatních kluků i moc hodný. V notýsku měl samá sluníčka.
Pak jsem se stěhovala a na svou lásku rychle zapomněla. Vzpomněla jsem si na něj, kdo ví proč, ve svých patnácti. Několikrát jsem se ho pak snažila najít. Marně. Asi před rokem jsem to, přes široké možnosti internetu, definitivně vzdala. Až později jsem pochopila, že to nenalézání asi mělo svůj smysl.
Nedávno mě moje kamarádka pozvala na svůj narozeninový večírek v klubu. Neznala jsem tam skoro nikoho. V půlce večera jsem si nemohla nevšimnout poďobaného nazrzlého mladíka v mém věku, který ve stavu své vydatné opilosti líčil přítomným svůj jediný a zásadní problém – nestejná velikost jeho varlat. „Já tu levou kouli mám prostě větší,“ opakoval.
„Co to je za existenci?“ zajímala jsem se. „No, to je Adam,“ řekla a přidala několik peprných informací. „Adam? Ten Adam, co dřív bydlel v Krásňáku?“ „Bydlí tam doteď.“ Zůstala jsem stát v úžasu. Z toho malého roztomilého blonďáčka mu nezbylo zhola nic.
V tu chvíli jsem byla docela ráda, že nám to tenkrát nevyšlo. A věřte mi, není to kvůli té jisté nesouměrnosti. :-) Můj vkus se prostě nezměnil.
Nový komentář
Komentáře
Ano ano :) Honzík v první třídě. Nosil mi svačiny, vozil mě na židli po učebně a o přestávkách jsme se před celou třídou pusinkovali :-D. Krásné vzpomínky.
na první lásku se nedá zapomenout
jj-v 1.třídě ZŠ, za měsíc se uvidíme na slezině..Ale to všechno vodnééés čas
nevzpomínám, není čas. Radši plánuji a chystám se na ty co ještě přijdou
Jo, pamatuju si je, všechny moje dětské lásky, doteď vypadají k světu.
Trochu si, matně, pamatuju Libora, ctitele ze třetí třídy. Psal mi verše, daroval mi svou nejvzácnější pohlednici ze sbírky, a na vánoční besídce jsme si dali pusu. Další školní rok už jsem chodila do jiné školy, a kde je mu dnes konec, vůbec netuším.
A pak dětských lásek následovalo ještě hodně, každý školní rok někdo jiný, a někdy se stihli i dva. 
bludicka — #8 jo, jo svět je malý
Na svou první lásku si vzpomínám a taky jsem se zajímavou náhodou dozvěděla, co teď dělá
.
Zamilovali jsme se do sebe v páté třídě ZŠ, já byla v 5.A, on v 5.C. Doprovázel mě kus cesty ze školy, spolužáci si z nás dělali legraci a my jsme statečně trpěli.
Pak jsme se sobě nadlouho ztratili z očí (přestěhoval se? přešel na jinou školu?...to už nevím).
Asi před rokem přišel můj muž z kontroly u své lékařky se zprávou, že se podruhé provdala. Jak jsem zakrátko zjistila, vzala si mou někdejjší školní lásku
.
Já si lásku ze školky pamatuju. Občas se potkáváme, je z něj šikovný mistr truhlář. A vzal si moji spolužačku.
Náš mladej má ve školce taky velkou lásku. Ovšem pojímá to moderně a nedávno pronesl: "Sárinka je moc sexy, ale ožením se s Verunkou, ta je hodná"
Jsem šťastná se svou současnou láskou, netřeba mi připomínat ty dětské
Zadnou jsem neměla, vždycky jsem tvrdila že kluci jsou pitomý. A defakto mi to zůstalo
Jo, jo, na právní lásky se hezky vzpomíná. Akorát, že o tu moji jsem musela bojovat s kamarádkou, líbil se nám oběma. Takže jsme si všichni tři hráli na maminku, tatínka a dcerku a vždycky jsme se hádali, co je lepší hrát .. maminku nebo dcerku, která dostane více pusinek od tatínka
Z mé první dětské lásky ze školky je koule, cvrnknout do něho - nuceně emigruje. Semtam se pozdravíme, protože on mě pozná.
Já si vzpomínám, že jsem s někým "randila" ve školce, ale už fakt nevím s kým
Na základce mě jeden spolužák strašně miloval ve třetí třídě, takže mě zavíral do skříně a škvírou na mě lil vodu z kropičky. Jojo, to byla velká láska
Potkali jsme se na srazu. Je to sympatickej kluk, ale jsem taky docela ráda, že to nevyšlo
Já jsem žádnou dětskou lásku neměla. Poprvé jsem byla políbena omylem na dětském táboře a to mi bylo 13.