Patří k prvním jarním houbám. Pokud počasí dovolí, můžete ji najít už v dubnu. Časem nejhojnějšího růstu ale zůstává květen, podle něhož dostala svůj český název čirůvka májovka (Calocybe gambosum). S červnem pak její sezóna končí. A byla by vážně škoda propásnout ji. Milovníci houbových pokrmů ani přírodní léčitelé na ni nedají dopustit.

ga.jpg
Foto: Shutterstock

Jak ji poznáte?

Její bílý, krémový až nažloutlý masitý klobouk dorůstá šířky i 12 centimetrů. Jakmile vykoukne ze země, má polokulovitý tvar s podvinutým okrajem. Časem se ale rozvine, takže je plochý. Na povrchu je lysý, nebo s mírnými hrboly. Zespodu objevíte nízké, nápadně husté, ale tenké bělavé až krémové lupeny. Klobouk nese třeba i 8 centimetrů vysoký bělavý třeň, který je uvnitř plný a tuhý. Když dužinu narušíte, zůstává bělavá. Nikdy nesmí růžovět! Zkušení houbaři májovku ale poznají i se zavřenýma očima – po čichu. Má výraznou (pro někoho až nepříjemnou) vůni po čerstvě umleté mouce. Tepelnou úpravou silná vůně slábne.

Kde ji najdete?

Rozhodně ne v lese, maximálně na jeho okraji. Čirůvka májovka roste hlavně na zahradách, loukách, mezích, v parcích nebo sadech. Často ji můžete objevit pod keři a ovocnými stromy. Pokud někde jednou vyroste, je pravděpodobné, že tam na ni narazíte i následující rok. Většinou odejdete s pořádnou úrodou. Roste totiž v kruzích (pruzích), které se někdy označují za čarovné.

Co s ní?

Jde o chutnou houbu, kterou upotřebíte snad v každém receptu. Třeba v polévkách či smetanových omáčkách. Je výborná i na sušení nebo nakládání do octa. A co víc, má mít i blahodárný vliv na zdraví. Jak ukázala studie, kromě schopnosti snižovat hladinu cukru v krvi se může pyšnit třeba i antibakteriálním vlastnostmi.

Pozor na záměnu s jedovatou vláknicí začervenalou nebo závojenkou olovovou, případně s nejedlou čirůvkou bílou. Podobná je i jedlé závojence podtrnce.

Zdroj informací: Česká mykologická společnost, O houbách, Research gate

Čtěte také: