„V padesáti se rozhodně necítím, že už bych patřila do starého železa, právě naopak. Děti jsou odrostlé, mám dobrou práci, slušně vydělávám a konečně bych si chtěla pořádně užívat života. Problém je v tom, že manžel tvrdí, že už na to nemá sílu,“ říká Iveta.

Pavel už je v důchodu a prakticky v okamžiku, kdy přestal chodit do práce, přestal chodit skoro úplně kamkoli. Většinu času tráví doma u televize a ven ho dokáže nalákat pouze to, když mají v supermarketu pivo v akci nebo, když si myslí, že aft je rakovina a běží k lékaři, aby mu udělal kompletní prohlídku.

6380af49d813dobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Před časem jsem si uvědomila to, co jsem nějakou dobu přehlížela. Mám doma starého pána, který už tak nějak rezignoval na život, chce mít svůj klid a pohodlí a je mu úplně jedno, že se vedle něj nudím. Pokaždé když přijdu z práce, sedí na gauči a tupě zírá na nějakou televizní hámotinu. Kolem osmé chodí spát, protože už je z toho nicnedělání hrozně unavený. Pořád jenom poslouchám, že ho bolí tohle a támhleto a že má určitě nějakou vážnou nemoc. A sex? Ten si vyžebrám jednou za čtrnáct dní, možná ani to ne a rozhodně se při něm nepředře,“ popisuje Iveta.

Ta by ráda manžela vytáhla do kina, na hezkou večeři nebo třeba jen o víkendu na procházku, ale její snaha je marná. Prý už je na to všechno starý. Dokonce se mu nelíbí ani to, když mají jednou za čas na hlídání vnoučata, ruší mu totiž jeho klid.

„Když se ohradím, že takový život jsem si nepředstavovala, hádá se se mnou, že jsem přece věděla, že si beru o řadu let staršího člověka, tak nemůžu čekat, že se teď v důchodu bude chovat jako mladíček. Já přitom nechci, aby se choval jako mladíček, ale rozhodně si nemyslím, že lidi po šedesátce musí být zavření doma,“ uzavírá.

Zdroje: respondentka Iveta

Čtěte také: