Téměř polovina obyvatel všech rozvinutých zemí současného světa má koncentrace cholesterolu v krvi podstatně vyšší, než je žádoucí. Zhruba čtvrtina dokonce tak vysoké, že jsou v důsledku toho bezprostředně ohroženi cévními a srdečními chorobami, včetně akutního infarktu myokardu.

Naše babičky nám radily: ,,Nervy je třeba obalit tukem, aby ti to dobře myslelo!“ Právě tuky a z nich zejména cholesterol se významně podílejí na výstavbě a funkci buněčných membrán, včetně buněk nervových. Bez cholesterolu by nebyla možná ani tvorba žlučových kyselin, nemohli bychom se bez něj rozmnožovat, neboť stojí u zrodu pohlavních, ale i jiných hormonů. Cholesterol je nezbytný i k normální funkci naší kůže, svalů jater a střev, dokonce i samotného srdce. Právě proto není náš organismus odkázán pouze na cholesterol přijímaný v potravě (konkrétně v potravinách živočišného původu – masu, vejcích, mléčných výrobcích), ale dovede si ho také sám vyrábět především v játrech.

Cholesterol – a to naše babičky ještě nevěděly - je však nejen dobrým sluhou, ale dokáže být také zlým pánem.

Existuje celá řada dědičně podmíněných onemocnění, kdy se na podkladě genetického defektu tvoří extrémní množství určité frakce lipoproteinu i bez našeho přičinění nevhodnou stravou - hovoříme o primárních hyperlipoproteinemiích - tito jedinci jsou pak ohroženi kardiovaskulárním onemocněním ještě dříve. Příznaky aterosklerózy se u nich projevují často již mezi 40.-50. rokem, ve vzácných případech i v dětství. Některé typy bývají provázeny i projevy ukládání tukových částic do jiných orgánů než cév - jater, sleziny, slinivky břišní - jako žlutavá až 3 cm ložiska v kůži především předloktí nebo víček, cévách sítnice.

K nejohroženější skupině proto patří jedinci s genetickou disposicí a současně rizikovým životním stylem (nevhodná dieta, nadváha, alkoholismus, kouření...).

Vysoké hladiny cholesterolu mohou mít také příčinu v jiném onemocnění: např. snížená funkce štítné žlázy (hypothyreosa), některá chronická onemocnění ledvin, paradoxně i u pacientů s mentální anorexií (jako důsledek sníženého vylučování žlučových kyselin a tedy i cholesterolu stolicí)...

Zlý a hodný cholesterol?

„Zlý“ cholesterol je ten, který je vázán na lipoproteiny o nízké hustotě - z angličtiny Low Density Lipoproteins (LDL).

Čím vyšší je koncentrace LDL cholesterolu, tím vyšší je riziko aterosklerózy a jejích cévních a srdečních komplikací, protože právě LDL cholesterol se ukládá v aterosklerotických plátech na stěnách našich tepen. Naopak snižování této koncentrace za pomoci úpravy životního stylu a účinných léků kardiovaskulární riziko snižuje, a tím pomáhá zachraňovat lidské životy.

Jako „hodný cholesterol“ se označuje ten, který je přenášen v lipoproteinech o vysoké hustotě - anglicky High Density Lipoprotens - a odtud HDL cholesterol. A protože tyto lipoproteiny pomáhají odstraňovat cholesterol z krve, je záhodno, aby jich bylo co nejvíce. Zvýšené koncentrace LDL cholesterolu (dále také i lipoproteinů o velmi nízké hustotě VLDL) bývá často spojen i s vyššími hladinami triglyceridů. I toto jsou látky tukové povahy, jejichž hladinu je nutné udržovat co nejnižší - také jejich zvýšená koncentrace zvyšuje riziko především kardiovaskulárních příhod.

Obecně lze říci, že koncentrace celkového cholesterolu by neměla překročit 5 mmol/l. Jeho zvýšená hodnota by měla být výzvou k podrobnějšímu vyšetření celého lipidového profilu - zjištění zastoupení jednotlivých typů cholesterolu. Koncentrace špatného (LDL) cholesterolu by neměla být vyšší než 3 mmol/l a naopak hodného (HDL) cholesterolu nižší než 1 mmol/l. U triglyceridů jsou žádoucí hodnoty pod 2 mmol/l.

Co můžeme udělat sami?

Dnešní medicína má k dispozici bezpečné a účinné léky, jimiž lze zvýšené koncentrace cholesterolu snížit - po těch však sahá u vysoce rizikových osob a u případů, kdy se nedaří hladinu snížit změnami životního stylu. Právě tyto změny by vždy měly předcházet a doprovázet farmakologickou léčbu: jde zejména o změnu stravovacích návyků (méně tučných jídel, červeného masa a uzenin, více ovoce, zeleniny a potravin obsahujících vlákninu), zvýšení pohybové aktivity, u kuřáků pak zanechání kouření. Trpí-li postižený současně i zvýšeným krevním tlakem nebo cukrovkou, je nutné důsledně léčit i tyto chorobné stavy.

Údaje o koncentraci cholesterolu a jeho jednotlivých frakcích ve vaší krvi představují velmi cennou informaci o tom, jak velké je vaše riziko kardiovaskulárního onemocnění.

                              Ideální stav     Minimální riziko        Hraniční       Vysoké riziko

Celkový cholesterol   pod 5,0 mmol/l    5,0-5,2                  5,3-6,6              nad 6,6

LDL                            pod 3,0              3,0-3,3                 3,4-4,0               nad 4,0

Triglyceridy               pod 2,0              2,0-2,3                  2,4-4,6               nad 4,6

HDL                           nad 1,2              1,2-1,0                  1,0-0,9               pod 0,9

 

Lékař však nikdy neléčí jen hladiny cholesterolu, ale nemocného člověka, nebere tedy v úvahu pouze jednu laboratorní hodnotu, ale i řadu dalších faktorů a okolností, které vyjadřují celkový stav pacienta!                                                                      

TÉMATA:
ZDRAVÍ