Foto: Shutterstock
Nový výzkum publikovaný v Journal of Agricultural and Food Chemistry zjistil, že proteiny v rostlinném mase nejsou pro buňky tak dostupné jako ty ze skutečného masa. Laboratorní testy ukázaly, že bílkoviny v náhražkách se nerozkládají na peptidy tak dobře jako v druhém případě.
Výzkumníci vytvořili modelovou alternativu masa vyrobenou ze sóji a pšeničného lepku procesem extruze. Po rozříznutí měl materiál uvnitř dlouhé vláknité kousky, stejně jako kuře. Vařené kousky náhražky a kuřecí maso byly poté rozemlety a rozloženy pomocí enzymu, který lidé používají k trávení potravy. Testy in vitro ukázaly, že peptidy nahrazující maso byly méně rozpustné ve vodě než ty z kuřecího masa a také nebyly tak dobře absorbovány lidskými buňkami. Podle vědců bude následovat identifikace dalších složkek, které by mohly pomoci zvýšit příjem peptidů z rostlinných náhražek masa.
Rostlinné maso je často považováno za zdravější než maso zvířat, protože rostliny používané k jejich výrobě jsou bohaté na bílkoviny a mají nízký obsah nežádoucích tuků. Pro napodobení vzhledu a textury skutečného masa jsou rostliny dehydratovány na prášek a smíchány s kořením. Potom se směsi typicky zahřejí, navlhčí a zpracují extrudérem.
„Rostlinné maso je zdravější než skutečné maso, protože má nízký obsah kalorií a nasycených tuků. Kromě toho obsahuje kokosový olej, rostlinný proteinový extrakt a řepnou šťávu,“ vysvětluje Neha Pathania, hlavní dietoložka Paras Hospitals.
Umělé maso podle ní pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, zánětů a rakoviny. Také zlepšuje trávení, střevní mikrobiom, pohyb střev a pomáhá při hubnutí. Rychle však upozornila na nevýhody. „Je ale méně výživné a nemusí obsahovat omega 3 mastné kyseliny, bílkoviny a další prvky, na které je bohaté maso zvířat,“ uvedla.
Umělé maso je navíc často nabité různými přísadami včetně umělých příchutí, barviv a dalších látek, které se používají k tomu, aby bylo chutnější a vypadalo jako skutečné. Dietoložka navrhuje vegetariánům, aby do své stravy zařadili obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky, vejce, sóju a tofu pro získání dostatečného množství bílkovin.
Zdroje: Science Daily, Chemistry for Life, Media Drift,
Nový komentář
Komentáře
Proč někdo, komu se hnusí maso, má potřebu si z luštěnin plácat vegetariánské placky a snažit se, aby to co nejvíc chutnalo a připomínalo maso? Když to nechci jíst, tak nedělám všechno pro to, aby to tak vypadalo. Tahy si nekrájíme na plátky vepřovou panenku a netváříme se, že to jsou rajčata.
Neříkala bych tomu maso. To maso není a nikdy nebude. Stejně jako veganské párky a burgery. Je to pouhá napodobenina a nikdy to víc než náhražka a napodobenina nebude. Asi je to lepší než umřít hlady, možná to dokonce někomu i chutná, ale k masu to bude mít vždycky daleko.
Zajímavý článek, děkuji. Snacha je vegetariánka a je fajn se nezávisle něco dovědět. Líbí se mi odstavec zabývající se výzkumem co vlastně z toho rostlinného masa lidské tělo je schopno vstřebat