Nedávno jsme vám slíbili, že se vydáme na kurz, během něhož se i zdánlivý antitalent může proměnit v malíře pomocí kreslení pravou mozkovou hemisférou (více ZDE). A to za pouhé dva dny. Kurz už mám úspěšně za sebou a dnes se s vámi podělím o své zkušenosti.
Během let studentských jsem kreslila často a ráda a pojala jsem přesvědčení, že nejhorší to není. Později jsem ale zcela podlehla kouzlu focení. Co bych to kreslila, když můžu jen zmáčknout spoušť, že? Ale bylo příjemné si práci s tužkou zase připomenout. Na kurz jsem se rozhodla přivést i mladší sestru, která se připravuje na talentové zkoušky na střední školu grafického designu.
Den první. Seznamujeme se, učíme se
Do hotelu, kde byl pro kurz zamluvený skvěle prosvětlený salonek, přicházíme krátce před desátou. Tady se poprvé setkáváme s naší lektorkou Pavlou Macháčkovou i ostatními „spolužáky“.
Za malou chvíli po krátkém seznámení dostáváme své pracovní pomůcky – tužky a gumu. A také svůj první úkol. Vybrat si jeden z mnoha portrétů a pokusit se jej nakreslit. Máme na to zhruba 40 minut. Mně to nestačí, jiní mají už po dvaceti minutách hotovo. Můj první výtvor dopadl takhle:
Naším dalším úkolem jsou cvičení pro synchronizaci obou mozkových hemisfér. Kreslíme zrcadlově oběma rukama zároveň a vytváříme cosi, co připomíná třeba indiánský totem. Také jsme si zkusili kreslit své ruce poslepu.
Židle a růže – další úkol, kterého jsme se statečně chopili. Jedna skupina dostala na předloze židli, druhá skupina umělou růži ve váze. Pak se role vyměnily. Tentokrát ale nekreslíme růži a židli. Kreslíme obrysy toho okolo. A „to okolo“ pak také vybarvíme. Takže předmět doličný zůstává bílý. Jako negativ.
Po přestávce na oběd přichází ta správná chvíle ukázat si, jak zacházet s tužkou, a která tužka k čemu slouží. Na všechny jsou totiž stejné. Jedna se používá k vytváření obrysů, další ke stínování a kreslení a jiná zase jako podklad například pro vlasy. Někteří z nás dosud nevěděli, že stínovací tužkou lze vytvořit až jedenáct odstínů šedé a že kreslit se dá dokonce i gumou.
A vše, co bylo právě řečeno a názorně předvedeno, jsme si vyzkoušeli na dalším cvičení.
Přecházíme k dalšímu, a pro dnešek poslednímu úkolu. Tahle mise dostává pracovní název George. Georgův profil na předloze je opatřen několika body. Ty si vyznačujeme na svém čistém papíru. Po spojení bodů vznikne jednoduchý obrys. A my přistupujeme ke kreslení dalších detailů – ucho, nos, oči, obočí… A ve finále také stínovaní. „Až budete kreslit to ucho, nezabývejte se tím, že to nevypadá moc jako ucho. Nakreslete ho tak, jak ho tam vidíte. Je to proto, abyste se naučili respektovat to, co vidíte, a neupravovat si skutečnost podle toho, jak se hodí,“ radí lektorka.
Nejvíc jsme se vyřádili na vlasech. Kde se dostalo ke slovu zmiňované „kreslení“ gumou.
Během práce nás lektorka Pavla obchází a bedlivě dohlíží na naše výtvory. V případě potřeby poradí, pomůže, opraví. Někteří Goerge stihli dokončit do sobotních 18 hodin. Jiní, mezi nimi i já, si kus práce odložili na následující den.
Den druhý: A teď se ukáže!
Ráno se scházíme opět o desáté a hned se chápeme tužek, abychom dokončili starého známého George.
Zbývajících šest hodin se budeme věnovat portrétu, který jsme si na samém začátku kurzu vybrali. Působivý portrét dáváme dohromady pomocí menších úkolů – nakreslit osy, vyznačit vodicí body. Načrtnout obrysy očí, vystínovat, prozářit. Stejným způsobem nakreslit rty, lehce vyznačit obrysy obličeje.
Pro mě nejtěžší část obrázky byly husté kudrnaté vlasy té malé dívky. A nebudu mlžit – potřebovala jsem s nimi od naší lektorky pomoct a ukázat, jak na ně.
S drobným nosem a stínováním obličeje jsem se už poprala po svém. Asi takhle:
Podtrženo sečteno: Nekreslíte ani tak pravou mozkovou hemisférou jako rukama. A ty vás v neděli večer můžou trochu bolet. Během víkendu se z vás absolutní malíři nestanou. Ale dostanete dobrý základ a podrobný návod k tomu, abyste si je v sobě vypěstovali sami. „Abyste si sebou byli stoprocentně jistí, musíte v krátké době, zhruba během tří měsíců, nakreslit ještě několik portrétů. Až deset,“ uzavírá Pavla Macháčková. Rozhovor s ní si můžete na Ženě-in přečíst už zítra.
Kam dál?
Více informací o kurzech kreslení naleznete na www.witchcraft.cz
POZOR! Sledujte pozorně Ženu-in, již brzy si budete moci zasoutěžit o dárkový poukaz a na kurz si také zajít.
Nový komentář
Komentáře
CityCat — #13 Zdravím všechny čtenáře a Evu..-)) a také reaguji jen ve stručnosti na komentář (pravděpodobně velmi dobré pedagogické pracovnice, jakých máme v čechách mnoho na ZUŠ, kam jsem sama docházela na výuku od svých 6ti let) ... pokud budete chtít kritizovat mou práci, měla byste nejdříve navštívit můj kurz. Po té bych mohla reagovat tak, že víte, o čem mluvíte. Já osobně si nemyslím, že to učí každý stejně a mnoho lidí bylo u mne na kurzu s tím, že jej absolvovali někde jinde a průběh byl nesrovnatelný. Dokonce jej u mne absolvovali i malíři, velmi dobří, protože byli sami zvědaví, jak výuka probíhá. Například Ivana Kubíková a pod ... jedna z mála skvělých českých malířů její reference přikládám níže, o mém kurzu vypověděla, že je báječné, když někdo umí nejen malovat a kreslit, ale umí to i předat a učit. Pokud bude mít někdo zájem slyšet její reference osobně, může v brzké době vidět i televizní reportáž na mých "nepřehledných"..-)) stránkách...reportáž odvysílala ČT z mého kurzu včetně rozhovoru s malířkou i s účastníky.
A pokud se Vám zdají být mé stránky nepěkné a nepřehledné, pak jste první tohoto názoru. Můj mail je denně zasypán slovy: máte krásné stránky. Tyto stránky jsou pro určitou cílovou skupinu, což pochopí člověk se smyslem nejen pro výtvarné činnosti, ale i pro marketingovou oblast. Ačkoli jsem již na kurzu měla cca 2000 lidí, nikdo si nestěžoval, že by nenašel potřebné informace a z mých stránek byl zmatený. Doporučuji vám trochu lepší orientaci na internetu a slušnosti vůči mé práci, kterou neznáte. Jako výtvarník pracuji již 15 let, vedu výtvarný ateliér s pravidelnou výukou, kde se věnujeme výuce rozsáhleji, výtvarných zakázek mám víc než stihnu realizovat a vaše slova jsou jen plácnutím rukou o vodu....postříkáte především sama sebe.
Zdraví Vás Pavla Macháčková - lektorka tohoto kurzu, jenž u mne absolvovala i Eva z Žena-in
Nepředpokládám, že máte tak dobré reference, jako Iva Kubíková:
Iva Kubíková
[size= 10pt]Absolventka SOŠV Praha, VŠUP Praha [/size]
[size= 10pt]Ecole des Beaux-Arts, Paris a Pousse-Callou, Roquefort des Corbleres [/size]
[size= 10pt]Umělecké zaměření – grafika, ilustrace, malba [/size]
[size= 10pt]Ceny – Arne Sáňky, Nejkrásnější kniha, Praha 1990 [/size]
[size= 10pt]Internationales Wettbewerb „Senefelder-Preis“, Offenbach [/size]
[size= 10pt]Výstavy: Galerie Roudnice nad labem, Hollar Praha, VI. International Graphic Bienale, Digne-les-Balns, Galerie Aline Vidal, Paris, Noyes Cultural Arts center Evanson, Chicago, Coupe de Lune, Le Salon du Livre de jeunesse, Montreull, Annual Intarn. Exhibition and sale of Miniature Art, Del Bello Gallery, Toronto, Senefelder Museum, Offenbach, Galerie U orloje, Praha, SAGA, Grand Palais, Paris [/size]
[size= 10pt]zastoupení ve sbírkách Biblioteque Nationale de France, Paris, Památník národního písemnictví, Praha, Edition Eric Lefebre, OrléanMuséed, soukromé sbírky.[/size]
[size= 10pt] [/size]
... dodnes jsem netušila, že se na mé profesi "podepsala" pravá mozková hemisféra. Měla jsem za to, že to bylo něco málo talentu, hodně zájmu o výtvarno, příprava na studium, pak škola a spousta praxe.
Samozřejmě je chvályhodné, pokud se kdokoliv rozhodne věnovat výtvarné práci i jako koníčku, ALE: stát se absolvováním dvoudenního obkreslovacího kurzu "malířem za víkend" je silně nadhodnocené. Pokud provozovatel kurzu neví, že tužkou, pastelkou, uhlem či křídou se nemaluje, ale kreslí, měl by nejprve sám absolvovat nějaký kurz - minimálně výtvarné terminologie, aby své potenciální klienty nemátl už názvem. Tomu, kdo provozuje tak nevkusné, ukecané a nepřehledné www. stránky jaké jsem našla na uvedené adrese kurzu, bych se nesvěřila ani na hodinu výuky.
Oceňuji však odvahu, s níž je realizován tento podnikatelský záměr. Co na tom, že výtvarní pedagogové i profesionálové z podobných záměrů mají husí kůži.
Takže milá Evo Soukupová, malířkou jste se na kurzu rozhodně nestala. Pocvičila jste se však v držení tužky v jistě přátelském prostředí. Pokud budete chtít rozvíjet své schopnosti, navštivte raději nějakou "obyčejnou" ZUŠ. Sice z Vás také neudělají malířku za dva dny, možná ani za rok, ale dozvíte se něco o vnímání, výtvarných technikách i historii umění. A mimochodem... půlroční školné v těchto zařízeních se pohybuje mezi 1 500 - 2 000 Kč.
Eva Soukupová — #7 To nevadí!
Je to krásné a máte k tomu talent já bych to nenakreslila ani po 10 kurzech.
Tyjo
jáí chci taky...
Úžasné...
maje — #4 Je fakt, že jsme se naučili pořádně vnímat to, co vidíme a respektovat to při reprodukci na papír.
peetrax — #5 to možná ano, ale předloze se to zrovna moc nepodobalo.
Delenka — #3 Bude to vysvětleno v zítřejším rozhovoru
Podle mě vypadá už i ten první výtvor dost dobře.
Delenka — #3 jde o to, že nekreslí pouze to, jak by to "mělo" vypadat, ale použijí jak to, co vidí, tak představivost, tak technickou stránku,... aspoň podle mě.
Nějak tomu nerozumím. Podle toho, co jsem si přečetla v článku, tak účastníci kurzu se dozvěděli zásady jak kresli tužkou a zásady kreslení portrétu, což si i pod dohledem instruktorky vyzkoušeli. To chápu. Ale co ta pravá hemisféra? To jako kdyby si kresbou oběma rukama nezesynchronizovali obě hemisféry tak by kreslili pořád stejně "neuměle"? Žádný pokrok by se nekonal???
teda evo, smekám. ty obrázky - myslím poslední 2 a hlavně ten poslední, to je nádhera. klobouk dolů
Druhý obrázek dívky mi připomíná Marienku z Dovolené s Andělem. Ty oči - to je krása!