Pravidelné podávání kvalitní stravy, vyrobené zkušeným výrobcem a znalcem života zvířat, je důležitou součástí vztahu k domácímu mazlíčkovi. Výsledky anket mezi majiteli psů, realizovaných společností Mars Czech v rámci projektu Měsíc zdravého chrupu v roce 2010 a 2011, ukázaly, že v českých domácnostech je patrná vzrůstající tendence krmit mazlíčky převážně průmyslově vyráběným krmivem, a to zejména suchým. Také útulky v České republice krmí své svěřence převážně suchým průmyslově vyráběným krmivem, nicméně v závislosti na darech a výhodných nákupech poměrně často střídají značky krmiva. Tato skutečnost vyplývá z průzkumu mezi českými útulky, který provedla letos v červenci Nadace na ochranu zvířat.

útulek

Výhody průmyslově vyráběného krmiva

Převážně průmyslově vyráběným krmivem (tzn. z více než 50 %) krmilo v roce 2010 svého mazlíčka 75 % majitelů psů, v roce 2011 už to byly dokonce téměř 94 %. Výhradně průmyslové krmivo používalo v roce 2010 téměř 35 % a v roce 2011 už 48 % majitelů psů. Naopak průmyslově vyráběné krmivo v roce 2010 vůbec nepoužívaly 2 % a v roce 2011 téměř 3 % majitelů psů.*

Stoupající tendence používání průmyslově připraveného krmiva je celkem logická, vzhledem k výhodám, které tento způsob krmení přináší v porovnání s doma připravovanou stravou. Není to tak dávno, kdy byla domácí strava v podstatě jedinou možností, nicméně od té doby se poznatky o výživě psů a koček posunuly díky výzkumům v této oblasti o významný kus dopředu. Krmení dnes neslouží jen k naplnění žaludku, ale k celkovému řešení zdravotního stavu zvířete. Výzkumná veterinární centra pracují na tom, aby nové receptury pozitivně ovlivňovaly život a vývin zvířat, aby zohledňovaly specifické požadavky na výživu rostoucího, dospělého (v normální zátěži, v zátěži při březosti, laktaci, při sportovní kynologii) nebo stárnoucího organizmu. Na základě poznatků výzkumných center pak přední výrobci krmiv, kteří si uvědomují, že jsou zodpovědní za to, co lidé dávají pod jejich značkami do misek svých mazlíčků, neustále vylepšují receptury svých produktů.

Doma připravená strava představuje pouze kvantitativní uspokojení potřeb zvířat a při veškeré snaze nemůže postihnout detaily výživy odpovídající 21. století. Doma připravovaná strava nemůže konkurovat laboratornímu rozboru vstupních surovin, detailně propracovanému a standardně dodržovanému výrobnímu procesu a následné kontrole finálního výrobku. Doma může docházet při manipulaci se syrovými surovinami (zejména s masem) k nechtěnému přenosu infekce, bakteriální, virové či parazitární. Vzhledem k různé kvalitě vstupních surovin má doma připravovaná strava vždy trochu jinou recepturu, na kterou musí kulturní bakterieve střevě znovu a znovu reagovat, a proto nemůže nikdy dojít k jejímu plnohodnotnému trávení. Další nevýhodou doma připravované stravy je čas ztracený při pořizování vstupních surovin a jejich zpracovávání nebo spotřeba energie při přípravě krmiva, případně při jeho skladování v mrazicím boxu.

Suché vs. mokré krmivo

Pokud krmí majitel svého psa průmyslově vyráběným krmivem, používá převážně suché krmivo. V roce 2010 krmily svého mazlíčka převážně suchým krmivem (tzn. z více než 50 %) 82 % a výhradně suchým krmivem 40 % majitelů psů, v roce 2011 převážně suchým krmivem přes 93 % a výhradně suchým krmivem 49 % majitelů psů. Mokré krmivo v roce 2010 vůbec nepoužívaly 43 % a v roce 2011 necelých 49 % majitelů psů.*

Při rozhodování, jestli používat konzervovanou (mokrou) nebo granulovanou (suchou) formu krmiva, se nabízí otázka, v čem se tyto varianty z hlediska výživy liší. V případě kvalitní značky je odpověď jednoduchá, protože z hlediska výživy se neliší v ničem. Obě varianty (např. granule Pedigree Vital Protection a konzervy Pedigree) jsou plnohodnotné, obě představují kompletní výživu a dodávají organizmu všechny důležité živiny v potřebném množství a potřebné kvalitě. Rozdíl je jen v technologickém zpracování vstupních surovin.

Obecně platí, že doporučená denní krmná dávka je u granulí o něco levnější než u konzerv nebo kapsiček. Granule jsou velmi koncentrované krmivo, a proto je velikost krmné dávky na kilogram hmotnosti zvířete výrazně menší. Mokrým krmivem se většinou doporučují krmit malá plemena psů, granule jsou spíše doménou velkých plemen. V případě koček se zase doporučuje, aby granule tvořily zhruba 30 % krmné dávky a byly kočce k dispozici po celých 24 hodin, mokré krmivo má tvořit zbylých 70 % a sloužit jako hlavní jídlo ráno a večer. Granule a konzervy se přitom mohou míchat, psům i kočkám. Je to vhodné zejména při nechutenství (např. v období březosti nebo laktace, v období rekonvalescence po nemocích nebo při provozování sportovní kynologie), protože konzervy či kapsičky dodávají více aromatických látek a krmivo se pak stává pro zvířata atraktivnějším. Malé množství mokrého krmiva na granulích obvykle zvýší zájem zvířat o potravu. V každém případě by však mělo suché i mokré krmivo pocházet od jednoho výrobce (např. Whiskas Delice kapsičky a Whiskas granule).

Rizika spojená se střídáním značek

Střídání značek je nešvar, který se do výživy zvířat přenáší z výživy lidí. Kvalitní značky průmyslově vyráběných krmiv obsahují ve správných poměrech všechny živiny podporující zdraví psů a koček a není třeba je střídat. Naopak, u zvířat vede střídání značek k nevyváženosti střevní mikroflóry a zažívacím potížím. Na každou novou recepturu, která se dostane do zažívacího traktu, si totiž musí organizmus zvířete zvyknout, bakterie v jeho trávicím systému se musí na dané krmivo nejprve adaptovat. Proto ani sebelepší recepturu nebude zvíře naplno trávit hned první den. Přizpůsobení organizmu na novou recepturu trvá 7 až 10 dní, teprve potom začne tuto recepturu plně trávit. Pokud tedy pes nebo kočka dostane jeden den granule jedné značky, další den konzervu jiné značky a další den domácí stravu, organizmus se s tím zpravidla nevyrovná a na venek se to projeví průjmem. Jedná se o průjmy tzv. dietetického původu, které nemají nic společného s kvalitou jednotlivých použitých značek, ale s nedodržením fyziologie živého organizmu. Z tohoto důvodu je vhodné vybrat zvířeti optimální recepturu a té se dlouhodobě držet.  

Pokud majitel přechází na nové krmivo, měl by na něj přecházet pozvolna. Doporučuje se nejprve přidat do stávající krmné dávky asi 10 % nové receptury a tento podíl postupně zvyšovat tak, aby byl 100% zhruba za 10 až 14 dní. Za dalších 14 dní je pak možné posoudit, jestli nová receptura zvířeti vyhovuje nebo ne. V případě kvalitních receptur jsou u zvířat některé změny rozpoznatelné poměrně brzy, např. pozitivní vliv na srst je viditelný už asi po 2 týdnech.  Jiné změny, např. pozitivní vliv na imunitní systém nebo na zdraví vnitřních orgánů, se naopak projeví až po dlouhodobém krmení, tedy po 6 a více měsících.   

Strava psů a koček v útulcích

Z průzkumu Nadace na ochranu zvířat mezi českými útulky vyplývá, že útulky používají převážně suché průmyslové krmivo, přičemž se snaží používat jednu značku. Nicméně se jim to příliš nedaří, protože jsou často závislé na darech a výhodných nákupech. Značky krmiva tedy střídají nebo přimíchávají nové krmivo do stávajícího. Vedle suchého krmiva dostávají svěřenci českých útulků také konzervy (většinou jako pamlsek, obvykle darované) a vařené kuřecí maso (zejména nemocná zvířata).**

České útulky často naráží na ekonomické problémy a v souvislosti s nimi i na kompromisy mezi tím, čím by chtěly krmit a co je pro ně reálné. Většinou tak kombinují nějaké stabilní krmivo s dary nebo výhodnými nákupy. To však znamená, že míchají jednotlivé značky, receptury a technologie, což mívá za následek zažívací potíže zvířat. Přitom dlouhodobým používáním jedné kvalitní značky se dá ušetřit za denní krmnou dávku. Pokud totiž dochází k častému střídání krmiv, zejména těch levnějších, zvířata trpí dietetickými průjmy a zvyšuje se spotřeba krmiva. Zvyšují se ale také náklady spojené s veterinární péčí.

Účinnou pomoc útulkům z tohoto pohledu proto představuje vedle finančního daru na nákup stabilního krmiva také dar v podobě krmiva jedné značky na dlouhou dobu (např. darování krmiva Pedigree pro psy a Whiskas pro kočky společností Mars Czech na půl roku v rámci kampaně Pomozte naplnit misky v útulcích). Bezesporu nejefektivnější pomocí je však adopce útulkových zvířat, která najdou s novým domovem i pevné zdraví, podpořené vhodnou kvalitní stravou a láskou.

*   výsledky ankety mezi majiteli psů, kteří navštívili pojízdnou veterinární poradnu Pedigree
     v rámci akce Měsíc zdravého chrupu – v roce 2010 se ankety zúčastnilo 4 444 a v roce
     2011 celkem 6 749 majitelů psů z celé České republiky

** výsledky průzkumu mezi 39 útulky z celé České republiky, který provedla letos v červenci
     Nadace na ochranu zvířat

MVDr. Leoš Železný
veterinář, odborník na výživu psů a koček,
spolupracovník anglického výzkumného centra Waltham

Čtěte také:

Reklama