Foto: Shutterstock
Tělo totiž reaguje na dlouhodobý stres velmi komplexně. Když jsme pod tlakem týdny nebo měsíce, organismus se dostává do režimu přežití. A v tomto režimu začíná šetřit energií na nesprávných místech, například na svalech, kostech a regeneraci. Výsledkem může být bolest, ztráta stability, únava i změny postavy právě v oblasti boků a pánve.
Co je kortizol a proč ho tělo vůbec potřebuje
Kortizol je hormon vytvářený nadledvinami. Přirozeně nám pomáhá zvládat stresové situace. Když potřebujeme rychle reagovat, dodat energii nebo se vypořádat s náročným obdobím, kortizol se zvýší, a to je v pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy stres nekončí. Tělo nerozlišuje mezi útěkem před nebezpečím a každodenním psychickým tlakem. Neustálé pracovní vypětí, nedostatek spánku, emoční zátěž, hormonální změny nebo dlouhodobé vyčerpání způsobují, že hladina kortizolu zůstává zvýšená příliš dlouho. A právě tehdy začíná kortizol měnit fungování organismu. Dlouhodobě vysoký kortizol:
- podporuje ukládání tuku v oblasti břicha a boků,
- zvyšuje zánětlivost v těle,
- narušuje spánek,
- zhoršuje regeneraci,
- oslabuje svalovou hmotu,
- snižuje kvalitu kostí a kloubů.
To všechno se velmi často projeví právě v oblasti kyčlí, pánve a boků.
Proč jsou boky tak citlivé na hormonální změny
Oblast boků a pánve je pro ženské tělo naprosto zásadní. Nachází se zde velké stabilizační svaly, které drží páteř, pomáhají při chůzi a chrání klouby před přetížením. Jenže právě tato oblast velmi citlivě reaguje na hormonální změny, které přichází zejména během menopauzy. Když začne klesat hladina estrogenu, tělo ztrácí část své přirozené ochrany. Estrogen totiž neovlivňuje jen reprodukční systém, ale také zdraví kostí, svalů a schopnost organismu zvládat zánět i stres. Jakmile ho ubývá, tělo hůře reguluje kortizol a mnohem intenzivněji reaguje na dlouhodobé psychické i fyzické zatížení.
Právě proto si mnoho žen po menopauze začne všímat změn, které dříve neznaly. Boky bývají ztuhlejší, kyčle bolí při spaní na boku nebo po delším sezení a regenerace po běžném pohybu trvá mnohem déle. Objevuje se pocit slabosti v nohách, nejistoty při chůzi nebo větší únava svalů. Zároveň se často mění i postava, tuk se začne výrazněji ukládat v oblasti pasu a boků, zatímco svaly postupně ztrácí pevnost. Nejde přitom jen o otázku věku. Ve skutečnosti často rozhoduje kombinace hormonálních změn a chronicky zvýšeného kortizolu, který celý proces ještě zesiluje.
Jak kortizol doslova „požírá“ svaly
Jedním z nejméně známých účinků dlouhodobě zvýšeného kortizolu je rozpad svalové tkáně. Tělo ve stresu totiž hledá rychlý zdroj energie a nejjednodušší cestou je využít bílkoviny uložené ve svalech. Krátkodobě je to přirozený mechanismus přežití, jenže pokud stres trvá příliš dlouho, organismus začne svaly odbourávat postupně a systematicky.
Nejvíce tím trpí velké stabilizační svalové skupiny, tedy oblast hýždí, boků, stehen a pánve. A právě tehdy se začíná měnit způsob, jakým se člověk pohybuje i jak své tělo vnímá. Chůze do schodů bývá náročnější, tělo působí méně stabilně a častěji se objevují bolesti zad nebo kyčlí. Když svaly kolem pánve slábnou, větší zátěž přebírají samotné klouby a šlachy, což může vést k dalšímu přetížení a bolestem. Mnoho žen přitom popisuje velmi podobný pocit, jako by jejich nohy ztratily sílu nebo jistotu. Často mají pocit, že jen málo cvičí nebo že stárnou, ale problém bývá mnohem hlubší. Ve skutečnosti může jít o reakci organismu na dlouhodobý stres a hormonální nerovnováhu.
Kortizol, zánět a bolest kyčlí
Dalším důležitým článkem celé skládačky je chronický zánět. Kortizol má za normálních okolností protizánětlivou funkci, jenže při dlouhodobém přetížení začne tělo reagovat opačně. Imunitní systém se rozladí a vzniká nenápadný, ale dlouhodobý zánětlivý proces, který ovlivňuje svaly, šlachy i klouby.
Tkáně kolem kyčlí se pak stávají citlivějšími, regenerují pomaleji a bolest se může objevovat i bez výrazného fyzického přetížení. Nervový systém je navíc ve stavu zvýšené pohotovosti, takže tělo reaguje intenzivněji i na běžné podněty. Výsledkem bývá bolest, která působí nevysvětlitelně, protože vyšetření často neukáže výrazné poškození kloubu.
Právě proto dnes odborníci stále častěji upozorňují na souvislost mezi menopauzou, stresem a bolestivými syndromy v oblasti kyčlí. Výzkumy ukazují, že ženy po menopauze mají vyšší výskyt bolestí v oblasti zevní části kyčle i problémů spojených s přetížením šlach a svalů.
Dá se tento proces zvrátit?
Dobrou zprávou je, že lidské tělo má obrovskou schopnost regenerace. Klíčem ale není další tlak na výkon. Přetížený organismus často nejdříve potřebuje pocit bezpečí a klidnější prostředí pro obnovu. Velmi důležitou roli hraje kvalitní spánek, pravidelný pohyb a citlivě nastavený silový trénink, který pomáhá udržet svalovou hmotu v oblasti boků a pánve. Stejně důležité je ale také snížení chronického stresu, stabilní hladina cukru v krvi a dostatek regenerace. Právě silový trénink může být pro ženy po menopauze překvapivě důležitý. Tělu totiž vysílá signál, že svaly mají být zachovány, nikoli odbourávány. Nejde ale o extrémní výkony nebo vyčerpávající kardio. Mnohem větší efekt má pravidelnost, jemná práce s tělem a dlouhodobá péče o nervový systém.
Zdroje: M/E, London Cartrige Clinic, Liv Hospital, PubMed, NIH
Nový komentář