Foto: Profimedia
Zajímala by mě příprava na knihu, protože v ní je dvacet různých specialistů. To jsi musela hodně studovat, nebo ne?
Ano, na každého toho profesora jsem se připravovala třeba tři dny. Opravdu jsem se na to učila. Musím přiznat, že jsem byla pokaždé hrozně nervózní, protože jsem si říkala: „Tohle se může stát i mně,“ nebo: „Tohle jednou potká každého.“ Jediné, co mi trochu přinášelo úlevu, bylo, když jsem se připravovala na rozhovor s panem profesorem Zachovalem. Je to úžasný, nesmírně chytrý člověk, který se věnuje onkologickým onemocněním u mužů. Říkala jsem si: „Dobře, rakovina varlat, to mě naštěstí nepotká.“
A který z těch lékařů na tebe udělal největší dojem?
Na mě obrovský dojem udělal pan doktor Kabelka, když jsme mluvili o paliativní péči. To povídání bylo nesmírně lidské a hluboké. Také mám velmi ráda pana profesora Lišku. Ale abych byla spravedlivá, každý z těch odborníků byl něčím jedinečný. Určitě také pan profesor Tomáš Kašpárek z Brna, psychiatr, to bylo velmi zajímavé.
Přemýšlela jsi někdy o tom, kterému oboru by ses věnovala ty, kdyby sis byla zvolila medicínu?
Určitě bych šla ve stopách svých rodičů a věnovala se psychiatrii. Ale vzhledem k mým intelektuálním schopnostem jsem skončila u humanitních oborů. Medicína na mě byla příliš složitá.
Takže když se řekne „bílý plášť“, vybaví se ti hlavně tvá rodina? Nebo ještě něco jiného?
Jednoznačně se mi vybaví moji rodiče. Vždyť já jsem vlastně vyrůstala na psychiatrii. Je to trochu zvláštní, ale místo dětského kolektivu jsem chodila s maminkou do práce. Nechodila jsem do školky, hrála jsem si tam s psacím strojem nebo se špachtlemi.
Doktorů ses nikdy nebála?
Ne, doktorů jsem se nikdy nebála.
Ani zubařů?
Samozřejmě ano! Vyrůstala jsem v generaci, kdy nám ty zuby spíš rvali, než opravovali. Takže strach ze zubaře mám dodnes.
Kolik lidí asi dostalo tvou knihu jako dárek?
Já své knihy jako dárky moc nedávám. Ale teď jsem dopsala novou knihu, kterou jsem původně chtěla vydat už před Vánoci. Bohužel to nestihnu, takže vyjde až v únoru. A tu pak budu rozdávat místo vizitek!
A můžeš prozradit, o čem kniha bude?
Jmenuje se Karikatura muže a je o nejhorších mužích, které moje přítelkyně kdy potkaly.
To zní hodně zajímavě. Jsou tam i tvé vlastní zkušenosti?
Naštěstí ne! To bych si nedovolila.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář