Dnes si vzpomenete na všechno, ale jaké to bylo u maturity? :-)

Letos 1. června to bude 30 let, co jsem zvládla maturu. Byla to dřina, hlavně v ruštině. Vytáhla jsem si otázku - výroba oceli. Začátek byl dobrý, ale pak jsem si nemohla vzpomenout na dvě slovíčka, která se nedala okecat. Okno jako výkladní skříň, ale bratrova slova, že musím, mluvit, mluvit a nepustit zkoušejícího „nade mne a ke slovu" mi bušila až ve spáncích.

Dodnes nepochopím, jak jsem mohla výborné ruštinářce „předložit" podobný význam slovíček a říci jí, že je to jako v gastronomii, a pak sklouznout do vaření, konkrétně bramborového salátu, a ještě ji vtáhnout do debaty. Divila se, že do salátu přidáváme na jemno nakrájenou kapii. Při vysvětlování jsem diplomaticky přešla do češtiny, a víte, u čeho jsme skončily? Pocházela z Mikulova a obrazně jsme popíjely dobré červené víno. Vysvětlila mi, co je suché víno, proč její tatínek dává víno do dřevěných sudů a....

Pozvala mne i na vinobraní a byla jsem jejím dlouholetým hostem. Každoročně ve sklípku při dobrém víně a mezi svými vzpomínala, jak ji u maturity „dostala" obyčejná holka a obě jsme brečely smíchem.

Všem maturantům přeji hodně štěstí, jen na něm vše závisí.

arjev

Děkujeme za veselý a poučný příběh. :)

Napište nám své maturitní zážitky na redakce@zena-in.cz!

Reklama