Dokážete si představit život bez pračky? Roztřídit prádlo, vložit do bubnu, přidat prášek a aviváž, navolit program. Pohodička. Mezitím můžete vařit, uklízet nebo se dívat na telku, pěkně v teple domova.
Ale co takhle nacpat špinavé prádlo do tašky a vyrazit do veřejné prádelny? To existuje? Ano. I u nás takové prádelny kdysi byly, ale v 60. letech minulého století byly postupně zrušeny. Myslím, že mnoho z vás vidělo zahraniční filmy, kde lidé chodí do veřejných prádelen, dohadují se, která pračka je volná, někdy tam vznikají i romantické aférky. Říká se jim laundromaty (ve Velké Británii launderettes). Na západě jsou běžné, u nás se o nich pořád moc neví.
Navštívila jsem jeden z prvních, který u nás vznikl už před 12 lety. Dnes je pobočkou firmy Laundryland Praha. Patří mezi ty „klasické“, kde si prádlo můžete vyprat sami. I tady nabízejí full-service. Prádlo vám vyperou, usuší, složí a vy si ho vyzvednete. Ale chápu, že samoobsluha má své kouzlo.
Velká místnost s deseti pračkami a dvěma sušičkami, pult na skládání prádla a hromada umělohmotných košíků na prádlo. Denně sem přicházejí lidé, aby si mohli vyprat. Studenti, cizinci žijící v Praze, muži mladšího i středního věku (svobodní, co žijí sami a nezneužívají služeb maminky, nebo rozvedení pánové). Občas přijdou turisté. Na zádech velké bágly nebo sportovní tašky. Z nich vytáhnou oblečení, krabičky s pracím práškem a aviváž. Kdo nemá, může si koupit. Od obsluhy dostane „minci“, kterou vloží do parčky jako do hracího automatu, a už se pere. Záleží jen na něm, jak tu hodinu až dvě stráví.
Laundromat v Londýnské je poněkud alternativní prostor. Je vidět, že je určen právě pro mladé. Kdo si chce číst, může zapadnout do křesel v patře nad prádelnou. Nebo si sednout k počítači a surfovat po internetu. Navečer pak zajít do baru Rhytmeen, který je ve stejném domě jako laundromat.
Dočetli jste, dopili kávu a pokračujeme. Další mince a tentokrát sušička, pak už jen složit prádlo a dát ho do tašky. A nesmím zapomenout na placení! Sympatická paní už tu pracuje léta. Když jsem si s ní začala povídat, vyvedla mne z omylu, že sem chodí jen mladí a cizinci.
„Ráno, hlavně o víkendu, přicházejí „babičky“. Než se prádlo vypere, chodí za roh do cukrárny na kafíčko. Po poledni hlavně maminky s dětmi. To víte, když se vám rozbije pračka a opravář má přijít až za delší dobu, můžete poprosit o pomoc sousedku. Ale s dětmi je toho špinavého prádla dost a sousedka už nemusí být tak milá jako napoprvé.“ Na otázku, jestli tu mají své stálé zákazníky, se jen usmála. „To víte, že ano. Už se navzájem známe. Popovídáme si, co je nového, jak se jim daří, o radostech i starostech.“
Laundromaty nejsou jen neosobní prádelny, je to malý svět sám pro sebe. Každá pobočka firmy Laundroland je jiná. Každá má svou specifickou atmosféru. Já byla v té první, nejstarší. Až půjdu po nákupním centru a uvidím další, už budu vědět, co jsou ty místnosti s pračkami. Nejsou to jen „obyčejné“ čistírny, kam donesete prádlo a o nic se nestaráte. Můžete si ho tam vyprat sami.
Chcete vědět, jestli jsem v laundromatu prala? Ne, mám přece doma pračku! Ale kdyby se rozbila, možná... Vždyť služeb Laundrylandu Praha využil i španělský král Juan Carlos nebo Rolling Stones. Tak proč ne já?
Zašli byste v případě nouze do laundromatu?
Perete svým potomkům, když přijedou na víkend ze školy?
A co „mamánci“, co bydlí jinde, ale k mamince si přijedou vyprat, protože je to přece tak jednoduché?
Nový komentář
Komentáře
Mně by se tam nechtělo čekat.
denkas — #20 U nás taky byla pračka. A co si pamatuju, vždycky automatka
macamala — #19 To si nepamatuju ,že by byl problém sehnat pračku! Naši měli pračku už před 55lety! Já když sem se vdala -v roce 1970,tak sem si hned kupovala pračku-přestože sme měli v domě prádelnu. A vroce 1980sem si kupovala automatku a ta mě vydržela 17let! a když sem ji dávala pryč ,tak ještě prala ,ale sekal se programátor! zato teď! po 4 letech sem pračku vyhodila!!
wich — #18 Společná pračka v domě byl mazec, pamatuju si, jak se mami musela domlouvat se sousedkami, kdo kdy bude prát. Možná měly tehdy nějaký rozpis, už nepamatuji. Ale vím dobře, že občas tam někdo nechal třeba černou ponožku a to byl pak pro tu další "pradlenku" mazec. Ale lidi byli rádi aspoň za to, protože sehnat za socialismu pračku dalo pěknou dřinu.
Kočky, prádelnu v baráku si pamatuju ještě i já. Byla v Karviné, v Ostravě (tam bez praček - byly jen sušárny) i na malém městě na Vysočině
femme — #15 My když sme se přestěhovali před 39lety na Vinohrady ,tak sme tam měli taky v baráku prádelnu. Tenkrát ještě né s automatkou,ale stou velkou bubnovou pračkou ,v který se i vyvářelo. A taky mandl.
Já si pamatuju ,že v Praze v Koruně byly pračku už hodně dávno!A jinak co vim ,tak bejvala Osvobozená domácnost! Kam jste dali špinavý prádlo a vrátili vám ho čisté ,vyžehlené!Nebo jste si tam mohli odnést vyprané,vyžehlit. Já jsem nikdy ani jedno nevyužila ,vždy jsem měla pračku a vše si prala sama! Ale kdyby mě odešla a bylo to při ruce ,tak proč ne! Jo v tý Londýnský se před 37lety otvírala rychločistírna-Mášenka. Čistili tam i na počkání ,byl tam bar,káva se tam vařila! Napadlo mě ,jestli to není místo toho!
když jsme se přistěhovali v r. 1974 na ještě jinak skoro nefunkční sídliště v Ďáblicích, tak jsme tam měli v baráku prádelnu s automatickými pračkami
OlgaMarie — #7 Tak to byl zlatý soused

peetrax — #12 Někteří lidé hodně rychle zapomenou, že to mladí nemají zrovna nejlehčí
Tak stejně kamarádka ze studií, které pomáhám hledat místo. Je jí 24, školu má hotovou, chce už jít do podnájmu, právě proto, že nechce otravovat rodiče, ale práci už půl roku sehnat nemůže a bez toho to nejde. Někdo 20 let na jednom fleku se stálým přijmem a družstevním bytem by taky mohl říct "mamánek a nemakačenko k tomu"
Bébina — #11 Letos každý z nich dostal malou pračku, která se jim vejde do koupelny pod umyvadlo, neb se doteď vymlouvali na nedostatek prostoru. Tak snad odpadnou drobnosti a zbyde mi od nich jen ložní a jiné velké kusy.
wich — #4 Ta otázka se mi taky nelíbí, silně.
To samé, co píšeš o příteli, má teď brácha se svou přítelkyní, nedávno se odstěhovali a spotřebiče a další vybavení dokupují postupně.
kačinka — #10 A to je duvod nemit pracku, nebo ji nemaji, protoze prece oni jsou chlapi a nebudou prat? V dnesni dobe, kdy jsou pracky od 3kg pradla, s mnozstevni automatikou, ktera podle mnozstvi pradla zkrati program a spotrebuje mene vody, s rychlim pranim, s kterym lze pradlo vyprat uz za ctvrt hodiny, se pracka vyplati i pro jednotlivce.
Ke mě si dávají prát prádlo otec a tchán, žijou sami.
Bébina — #5 No když jsem začala žít s manželem, tenkrát to ještě manžel nebyl
, pračku jsem neměla a prala jsem v ruce. Pak nám jeho rodiče půjčili "kuličku", to byl pokrok, pak nám dali obyčejnou pračku, museli jsme máchat ve vaně, jen to vypralo, vymáchat jsme to museli sami. No a teď už máme automatku. Toto vše co píšu začalo před 13 lety, takže žádný pravěk.
wich — #4 Prala jsem mamince do té doby, než měla nového souseda. Ten jí rovnou řekl, ať to netahám přes celé město, že on alespoň naplní pračku.
Asi bych musela mít hodně velkou nouzi, abych vlezla do veřejné prádelny. Mám kolem sebe několik lidí, o kterých vím, že by mi to prádlo vyprali, kdyby mi teklo do bot. Mám ráda vůni prádla vyfoukaného na svěžím větříku a provoněného sluníčkem.
Z okolí znám mamánka, který si ještě ve svých skoro 40 nechává prát a žehlit od maminky, navíc mu to musí ještě dopravit do 100 km vzdáleného města.
V pripade nouze, kdyz by nebyla pracka, tak mozna. Ale uz jsem zazila 2 mesice bez pracky a prezili jsme to, ve spinavem jsme nechodili a v ruce jsem obcas preprala jen to nejnutnejsi. Jinak by me jeblo, pravidelne tahat pradlo tam a zpet. Je bajecne, mit pracku a moct si vyprat, kdy potrebuju.
OlgaMarie — #2
Od té doby, co mám sušičku, zapínám žehličku minimálně. A když hodím v létě prádlo ven na sušák, nadávám jak špaček, že vůbec nevoní 

Zaujala mne třetí otázka. Můj přítel, když se osamostatnil (a že to bylo velice brzo, protože není mamánek), vozil prádlo mamince. Jednoduše - ještě neměl pračku a mladý člověk si nemůže koupit všechny spotřebiče najednou
Vadí mi tyhle otázky s jednoznačnou podsunutou odpovědí.
Ha,tenhle víkend přijel synek a když jsem na něm chtěla prádlo,řekl, že má vypráno. Věřte, že mi pořád něco chybělo, ale zvyknu si.
Ve státech jsme chodili do prádelny v úterý dopoledne, kdy to bylo lacinější. Většinou jsme tam byli sami, já si chodila prohlížet knížky do vedlejšího.knihkupectví. Nejvíce se mi líbilo vyndat prádlo ze sušičky a na velkých stolech ho poskládat. K žehlení zbylo minimum. Málokdo si tam čekal, většinou tam hodili prádlo a odejeli.