Dokážete si představit život bez pračky? Roztřídit prádlo, vložit do bubnu, přidat prášek a aviváž, navolit program. Pohodička. Mezitím můžete vařit, uklízet nebo se dívat na telku, pěkně v teple domova. 

Ale co takhle nacpat špinavé prádlo do tašky a vyrazit do veřejné prádelny? To existuje? Ano. I  u nás takové prádelny kdysi byly, ale v 60. letech minulého století byly postupně zrušeny. Myslím, že mnoho z vás vidělo zahraniční filmy, kde lidé chodí do veřejných prádelen, dohadují se, která pračka je volná, někdy tam vznikají i romantické aférky. Říká se jim laundromaty (ve Velké Británii launderettes). Na západě jsou běžné, u nás se o nich pořád moc neví.

Navštívila jsem jeden z prvních, který u nás vznikl už před 12 lety. Dnes je pobočkou firmy Laundryland Praha. Patří mezi ty „klasické“, kde si prádlo můžete vyprat sami. I tady nabízejí full-service. Prádlo vám vyperou, usuší, složí a vy si ho vyzvednete. Ale chápu, že samoobsluha má své kouzlo.

prádelna

Velká místnost s deseti pračkami a dvěma sušičkami, pult na skládání prádla a hromada umělohmotných košíků na prádlo. Denně sem přicházejí lidé, aby si mohli vyprat. Studenti, cizinci žijící v Praze, muži mladšího i středního věku (svobodní, co žijí sami a nezneužívají služeb maminky, nebo rozvedení pánové). Občas přijdou turisté. Na zádech velké bágly nebo sportovní tašky. Z nich vytáhnou oblečení, krabičky s pracím práškem a aviváž. Kdo nemá, může si koupit. Od obsluhy dostane „minci“, kterou vloží do parčky jako do hracího automatu, a už se pere. Záleží jen na něm, jak tu hodinu až dvě stráví.  

prádelna

Laundromat v Londýnské je poněkud alternativní prostor. Je vidět, že je určen právě pro mladé. Kdo si chce číst, může zapadnout do křesel v patře nad prádelnou. Nebo si sednout k počítači a surfovat po internetu. Navečer pak zajít do baru Rhytmeen, který je ve stejném domě jako laundromat.

Dočetli jste, dopili kávu a pokračujeme. Další mince a tentokrát sušička, pak už jen složit prádlo a dát ho do tašky. A nesmím zapomenout na placení! Sympatická paní už tu pracuje léta. Když jsem si s ní začala povídat, vyvedla mne z omylu, že sem chodí jen mladí a cizinci.

„Ráno, hlavně o víkendu, přicházejí „babičky“. Než se prádlo vypere, chodí za roh do cukrárny na kafíčko. Po poledni hlavně maminky s dětmi. To víte, když se vám rozbije pračka a opravář má přijít až za delší dobu, můžete poprosit o pomoc sousedku. Ale s dětmi je toho špinavého prádla dost a sousedka už nemusí být tak milá jako napoprvé.“ Na otázku, jestli tu mají své stálé zákazníky, se jen usmála. „To víte, že ano. Už se  navzájem známe. Popovídáme si, co je nového, jak se jim daří, o radostech i starostech.“

Laundromaty nejsou jen neosobní prádelny, je to malý svět sám pro sebe. Každá pobočka firmy Laundroland je jiná. Každá má svou specifickou atmosféru. Já byla v té první, nejstarší. Až půjdu po nákupním centru a uvidím další, už budu vědět, co jsou ty místnosti s pračkami. Nejsou to jen „obyčejné“ čistírny, kam donesete prádlo a o nic se nestaráte. Můžete si ho tam vyprat sami.

Chcete vědět, jestli jsem v laundromatu prala? Ne, mám přece doma pračku! Ale kdyby se rozbila, možná... Vždyť služeb Laundrylandu Praha využil i španělský král Juan Carlos nebo Rolling Stones. Tak proč ne já?

Zašli byste v případě nouze do laundromatu?

Perete svým potomkům, když přijedou na víkend ze školy?

A co „mamánci“, co bydlí jinde, ale k mamince si přijedou vyprat, protože je to přece tak jednoduché?

TÉMATA:
DŮM A BYT