Nejspíš to znáte taky. Marně se snažíte vzpomenout si třeba na jméno spolužačky ze základní školy, tápete v supermarketu, protože nevíte, pro co jste sem šli, případně už v poledne netušíte, co že to po vás kolega ráno chtěl. Zoufáte si nad děravou hlavou, přesto večer sednete k televizi s miskou chipsů a mobilem v ruce, abyste se hluboko po půlnoci odpotáceli do postele. Tím samozřejmě mozku nepomáháte a paměť si zlepšíte jen sotva. A jak ji zlepšit opravdu? Máme pro vás několik rad.

619e1e788f2b4blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Zaměřte svou pozornost jedním směrem

Pozornost je jednou z hlavních složek paměti. Aby se informace přesunuly z krátkodobé do dlouhodobé, je nutné se jim aktivně věnovat. Potřebujete-li si něco zapamatovat, eliminujte veškeré rušivé elementy (třeba blikající mobil, televizi „na pozadí“, hlasitou hudbu, hlučného manžela apod.). To může být občas problém, řešitelné je ale všechno. Navíc v tichu bez příležitostného vyrušování a občasné kontroly sociálních sítí vám informace půjdou do hlavy snadněji a rychleji.

Učte se průběžně

Průběžné studium materiálů vám poskytne čas, který potřebujete k adekvátnímu zpracování informací. Výzkumy opakovaně potvrzují, že studenti, kteří se učí pravidelně, si učivo pamatují výrazně lépe než ti, kteří se učí nárazově a ve velkém.

Strukturujte a organizujte

Vědci zjistili, že informace jsou organizovány v paměti v souvisejících skupinách. Můžete toho skvěle využít cíleným strukturováním a organizováním materiálů, které si potřebujete zapamatovat. Zkuste seskupovat podobné pojmy a termíny, udělejte si obecnější shrnutí poznámek, abyste následně mohli propojit související pojmy.

Pro podporu mozkové činnosti dobře fungují i některé potraviny. Zvlášť dobře mozku dělají esenciální mastné kyseliny (především omega-3 a omega-6), které najdete například v lososu nebo vlašských ořeších. Chutnat mu bude i avokádo, banány, vejce (žloutky), brokolice, rajčata nebo kvalitní čokoláda. Nezapomínejte ani na vodu!

Pracujte s mentální mapou

Mentální či myšlenkové mapy jsou relativně nový pojem, přestože s nimi do určité míry pracoval třeba už slavný italský umělec Leonardo da Vinci. Angličan Tony Buzan, který se intenzivně zabývat mentálními pochody a pamětí, celou metodu lépe představil a zpopularizoval v 60. letech 20. století. Podstatou je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné o obrázky, vzájemné vazby a posloupnost. Základem teorie je skutečnost, že lidský mozek funguje mnohostranně (multilaterálně), nikoli v jedné rovině (lineárně). Mentální mapa tak v konečném důsledku zapojí více mozkových funkcí včetně kreativity a celkově významně rozvíjí mozkový potenciál.

bra1.jpg
Foto: Shutterstock

Vytvářejte si mnemotechnické pomůcky

Mnemotechnické pomůcky jsou efektivní mentální technikou pro usnadnění zapamatování. Princip je jednoduchý – můžete například spojit termín, který si potřebujete zapamatovat, s běžnou položkou, kterou dobře znáte. Nejlepší mnemotechnické pomůcky jsou ty, které využívají pozitivní představivost, humor nebo novost. Vymyslet si můžete říkanku, písničku nebo vtip, které vám pomohou zapamatovat si konkrétní segment informací.

Klasickým příkladem mnemotechnické pomůcky jsou například výrazy „zadek“ či „deka“; ty oba obsahují nápovědu, které vitaminy jsou rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K).

Vizualizujte si informace

Řada z nás může mít velký prospěch z vizualizace informací, které si potřebují zapamatovat. Věnujte zvýšenou pozornost fotografiím, grafům a dalším grafickým prvkům v učebnicích či jiných materiálech, z nichž znalosti čerpáte. Pokud takové vizuální podněty na stránkách chybí, vytvořte si vlastní. Nakreslete si grafy nebo obrázky na okraje svých poznámek, případně používejte zvýrazňovače nebo různobarevné propisky, abyste sjednotili související myšlenky a označili ty hlavní, od kterých se následně odrazíte. Někdy i pouhé vytváření kartiček s pojmy či tématy, které si potřebujete zapamatovat, vám pomůže zafixovat si informace v mysli.

Propojte nové se starým

Když studujete neznámý materiál, věnujte trochu času přemýšlením o tom, jak tyto poznatky souvisejí s tím, co už znáte. Navázáním vztahů mezi novými informacemi a dříve existujícími vzpomínkami můžete výrazně zvýšit pravděpodobnost, že si nové informace snadněji zapamatujete a následně i vybavíte.

Vašemu mozku a paměti udělají dobře i některé bylinky. Vynikající v této souvislosti je například rozchodnice růžová, rozmarýn lékařský, gingo biloba nebo bakopa drobnolistá.

Čtěte si nahlas

Výzkum publikovaný v roce 2017 potvrzuje, že hlasité čtení materiálů v rámci učení nové látky výrazně zefektivňuje zapamatování si obsahu. Až si tedy budete potřebovat cokoli zapamatovat – třeba i nákupní seznam – napište si ho a párkrát hlasitě přečtěte. Pak už ho můžete klidně nechat doma a na nákup vyrazit bez napsané „berličky“.

bra2.jpg
Foto: Shutterstock

Vyspěte se

Vědci již dlouho vědí, že spánek je pro paměť a učení jedním z klíčových faktorů. Výzkum ukázal, že zdřímnutí poté, co se naučíte něco nového, vám pomůže učit se rychleji a efektivněji. Potvrdila to i jedna ze studií publikovaných v roce 2014, kde byla zcela evidentní souvislost mezi odpočatou myslí a snadnějším i dlouhodobějším zapamatováním si.

Čtěte také:

Zdroje: verywellmind.comlifehack.orgartofmemory.com

Reklama