Jak poznám, kolik můj organismus potřebuje vody, když nemám pocit žízně?
Ukazatelů je několik. Člověka mohou trápit například bolesti hlavy nebo únava. Napovědět může i snížený objem moči a její barva. Měla by být průhledná, zabarvená lehce do žluta. Příliš sytá barva je známkou toho, že je moč příliš koncentrovaná a tělo šetří tekutinami, protože jejich příjem je nízký. Obzvlášť problémovou skupinou, která nemívá pocit žízně, jsou senioři. S přibývajícím věkem se pocit žízně ztrácí a často u nich dochází k dehydrataci. Rizikovou skupinou jsou i děti.

Mohu si množství potřebných tekutin pro tělo nějak vypočítat?
Existuje jednoduchý výpočet, podle kterého je pro dospělé optimální míra zhruba 35 ml na kilogram tělesné hmotnosti a den. Samozřejmě je důležité přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu, k míře pohybové aktivity, k tělesné hmotnosti, k tomu, v jakém prostředí se člověk pohybuje. A jestli u něj dochází k častějšímu pocení. Roli hraje i jídelníček. Člověk, který pravidelně jí polévky a má ke každému dennímu jídlu porci ovoce a zeleniny, může kolem litru tekutin i ujíst. Je tedy jasné, že potřeba tekutin je pro každého trochu jiná. Například pokud je někdo štíhlý a malý, má jistě nižší potřebu než člověk, třeba i stejně starý, který má o půl metru a dvacet kilo víc.

Co byste poradila někomu, kdo zapomíná pít?
Je dobré si udělat nějaký rituál. Například myslet na to, že se napiji v každou celou hodinu nebo si dát ke každému jídlu (které by mělo být také pravidelné) sklenici pití. Důležitá je hlavně pravidelnost. Když celé dopoledne nic nevypijeme a pak se to snažíme nárazově dohnat velkým množstvím tekutin, je to špatně. Tělo takový objem tekutin nedokáže vstřebat. Když vypiju tři čtvrtě litru najednou, využije se jen část, zhruba čtvrt litru podle objemu žaludku a zbytek organismus vyloučí. Tekutiny je potřeba doplňovat kontinuálně.

Je u člověka, který skoro nic nevypije, potřeba množství tekutin navyšovat postupně?
Záleží na tom, jaký je počáteční stav a jak na tom dotyčný člověk je. Pro někoho může být náročnější pít o tolik víc najednou. Jakákoli radikální změna, ať už se týká výživy, nebo pitného režimu, nebývá dlouhodobě udržitelná. I postupné kroky jsou dobré. Samozřejmě v případě, že není přítomna významnější dehydratace. Tu je pak třeba řešit s odborníky podle situace okamžitě.

Jak výši pitného režimu přizpůsobit tropickým teplotám?
Tělo si musí udržovat stálou tělesnou teplotu. Pokud je tedy okolní teplota příliš velká, musí tělo tu svou regulovat, aby nedocházelo k jeho přehřátí. Na tom se významně podílí právě zavodnění našeho organismu. Tělo se ochlazuje pocením. Zároveň tím ztrácí tekutiny (a také minerální látky), které musíme o to víc doplňovat. Potřeba může v rámci několika hodin vzrůst o litr i víc. Je to hodně individuální.  

Nesetkáváte se i s opačným problémem, že se lidé naopak přepíjejí?
Takovou zkušenost nemám, ale nic se samozřejmě nemá přehánět. Extrémy nebývají pro tělo dobré. Kdyby někdo vypil každý den pět šest litrů v rámci běžného nespecifického režimu, tak to může být např. zátěž pro ledviny. Ale s nikým takovým jsem se nesetkala. O poznání palčivějším problémem je, podle mého názoru a zkušeností, nedostatečný pitný režim.

Co říkáte na prohlášení plastického chirurga Jana Mešťáka, že pitný režim je jen byznys?
Nesouhlasím s tím. Pitný režim je nesmírně důležitý, i když nad jeho výší je možné diskutovat.

Co byste poradila člověku, kterému voda vyloženě nechutná a pije jen slazené nápoje? Jak by měl začít se změnou?
Pokud je někdo zvyklý pít slazené nápoje, měl by přejít na jejich méně koncentrovanou formu. Ochucené minerálky mají víc jak o polovinu cukru méně než limonády. Popřípadě je možné je ředit, aby byla chuť méně koncentrovaná a člověk si navykal na méně sladkou chuť. Pokud má někdo problém s vodou, existuje mnoho neškodných a velmi příjemných přísad. Mohou to být bylinky, trocha rozmixovaného nebo celého ovoce nebo některé druhy koření.

Nejsou řešením limonády s umělými sladidly?
Na jednu stranu mohou být výhodou, pro někoho kdo potřebuje ze zdravotních důvodů cukr hodně omezit. Ale používání sladidel nevede k odvykání na sladké chuti, takže ne vždy jsou nejvýhodnější volbou.  

Jak se stavíte k pití kávy?
Kávu bych z pitného režimu nevylučovala, ale určitě by neměla být jeho jedinou součástí nebo základem. Dříve se káva hodně démonizovala, ale v posledních letech byla očištěna, mimo jiné, pro svůj obsah antioxidantů.

Jaké jsou nejvhodnější složky pitného režimu?
Jednak je to klasická voda kombinovaná s minerálkami, případně čaji, v menší míře to mohou být stoprocentní ředěné šťávy.

Doporučení AquaLife Institutu k pitnému režimu:

Velmi kvalitním zdrojem tekutin pro každodenní pitný režim jsou balené přírodní pramenité, minerální a kojenecké vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se. Jejich složení zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli.

Reklama